Mrtvý muž přichází

S Robbinsem jakožto režisérem nemám absolutně žádné zkušenosti, tudíž jsem nevěděl, co čekat. A musím říct, že mě ve většině věcí překvapil. Scény, kde by 99 % jeho kolegů tahalo laciné emoce a slzy z diváků, zvládl natočit uvěřitelně, nesentimentálně a přesto lidsky. Neklade otázky, na nic neodpovídá, nikomu necpe jeden názor. Penn je vynikající a nesklouzává k nějaké žádosti o soucit. Podobně skvělá (možná o fous lepší) je i Sarandon, která měla roličku o chloupeček náročnější, protože na rozdíl od Penna se potácí ve vlastních pocitech, v pocitech odsouzeného vraha a v konfrontaci s rodinami zavražděných. Oscar asi po právu. Jediné, co trošku zdržuje, je pomalejší rozjezd a možná až moc dialogů v prostřední části filmu. Někomu může vadit i lehce náboženský podtext, který mě teda tak strašný nepřišel. Na to zda trest smrti, nebo ne, si musí odpovědět každý sám, což mi na tom filmu přijde vůbec nejlepší. Parádní snímek, který má v sobě ukrytou nenápadnou, ale intenzivní sílu. 80% (12.09.2011)

I přesto, že téma je velmi silné a Sarandon s Pennem podali výjimečné výkony, nemůžu se zbavit dojmu, že pod vším tím škvarkovým sádlem je jen suchý chleba v podobě účelové agitace proti trestu smrti. Ta snaha polidštit bestiální postavu Seana Penna je tady až příliš okatá a na mě to dojem neudělalo. Trestu smrti říkám ano a přes veškerou Robbinsovu snahu se mu nepodařilo mě přesvědčit. 60% (24.07.2012)

Nádherný film plný ryzí empatie a nekonečně tíživých morálních dilemat. Soucítit s oběťmi je "snadné", ale mělo by se soucítit i s někým, kdo si to zřejmě vůbec nezaslouží? V pravém smyslu slova "křesťanský" snímek a vynikající příspěvek do debaty o ne/správnosti trestu smrti. Nic zde není černobílé a názor si musí udělat každý divák sám. Trio Robbins/Sarandon/Penn odvedlo prvotřídní práci. 90 % (24.05.2019)

Rozhodně ne tak silné, jak jsem čekal díky pověsti, která film obklopuje. Lehce nadprůměrné drama, které nijak nezměnilo můj názor na trest smrti. Poncelet byl hajzl, který dostal, co zasloužil. Mnohem víc jsem chápal a dokázal prožít pocity rodičů zavražděných studentů, zejména postava zlomeného Walterova otce byla hodně silná. Susan Sarandon zdařile zachytila situaci poněkud bezradné ženy, která se snaží zachovat správně a udělat to nejlepší co jí umožňuje její vidění světa. Když už na to přijde, mnohem lepší a také mnohem silnější film na dané téma je jihokorejský Urideului haenbokhan sigan. (21.12.2014)

A máme tu další příklad ryzí filmařiny. Klobouk dolů před Timem Robbinsem, takhle silné drama se kolikrát nepodaří přivést na svět ani zkušeným režisérům, natož pak "obyčejnému" herci. "Death Man Walking" funguje skvěle jak po stránce příběhové, tak po stránce herecké (s Oscarem putujícím do rukou Susan Sarandon plně souhlasím), útočí na city a nutí k hlubšímu zamyšlení se nad jednou z nejpalčivějších otázek "moderního" světa. I přes opravdu špičkově odvedenou práci však nemohu dát plný počet, a může za to právě ona morální stránka věci. Těžko říct, jaké pocity měl film v divákovi primárně vyvolat (možností je totiž hned několik), ale pokud to měl být soucit a odpuštění, pak v mém případě selhal. Já totiž na rozdíl od Helen Prejeanové razím filosofii "oko za oko", tudíž vezmeš-li někomu úmyslně život, ztrácíš tím nárok na svůj vlastní. Výjimky? Nepřípustné; mrtví se nevzkřísí, ani kdyby se vrah "napravil" 100x. (04.10.2014)