Nikdo

Z výsledku nejsem nikterak na větvi, ale musím přiznat, že to lépe asi dopadnout nemohlo. Přiznaná variace na Johna Wicka staví na hrdinovi s nepravděpodobnou tváří Boba Odenkirka, dobře vybraných vedlejších postavách (Christopher Lloyd a Alexej Serebrjakov si své role náramně užívají) a opakování fungujících wickovských vzorců. Scénář tedy za moc nestojí, postavy jsou načrtnuté vcelku ledabyle, zároveň však docela funkčně. Pečlivá choreografie akce zase jednou připomene, jak rád by člověk takový film viděl v kině. Přisypte k tomu pár úsměvných odkazů na Kmotra či Mafiány a špetku bizarního humoru a… to je vlastně všechno. Ve filmu je jen minimum scén, u nichž bych si říkal „wow,“ a které by výsledek posouvaly do nečekaných výšin. Na druhou stranu v něm také není (v rámci žánru) nic moc špatně, a i přes pár vyprávěcích zaškobrtnutí tahle brutální hodina a půl příjemně uteče. Žádnou revoluci rozhodně nečekejte, ale sympaticky odvázaného akčního výplachu jsme se dočkali. (22.05.2021)

Osmdesátková jednoduchost a přímočarost, audiovizuální dravost akčních pecek jednadvacátého století a nejnepravděpodobnější akční hrdina vůbec. A především obrovské nadšení, které z filmu doslova stříká. Ilya Naishuller tentokrát natočil přeci jenom klasičtěji pojatý akčňák, ale jeho Nobody je podívaná, u níž jsem se od začátku do konce spokojeně usmíval. Odenkirk září, ať už v loserovské, nebo zabijácké poloze, a dává do toho všechno, příběh se za svou jednoduchost nestydí a díky krátké stopáži o něm člověk ani moc nepřemýšlí a režisér se nebojí opepřit to o sympaticky černý humor nebo lehce bizarní momenty. A i ten nevkusný záporák umí být stejně děsivý, jako srandovní. No a pak je tu nápaditá, dokonale přehledná, krvavá a chytře vymyšlená akce. Malinko jsem se bál, že Nobody bude chtít jít ve stopách Johna Wicka, ovšem režisér, produkující David Leitch a jeho tým se nakonec vydali trošku jiným směrem a vsadili na akci, která je víc krvavá, bolavá a nehezká. Co se nápaditosti týče, Nobody s Wickem, drží krok, jde však trošku jiným směrem a já mám radost z toho, že to není jen vykrádačka s nečekanou hereckou hvězdou, ale sebevědomí a po všech stránkách skvěle fungující akční jízda. Užil jsem si jí strašně. (16.04.2021)

Kolstad trochu moc vykrádá svého Johna Wicka (znovu dostáváme melancholického drsňáka, kterého z důchodu vytáhne ruská mafie) a zároveň zahazuje některé potenciálně zajímavé postavy a motivy (odfláklý hlavní záporák, nebo vztah otce se synem a otce s jeho otcem). Najšuller naopak dokazuje, že umí natočit i klasicky rozzáběrovaný film bez GoPra, zato s hlavní postavou, o níž se dozvíme víc než jen její křestní jméno. A Odenkirk jako ubitý family man i rány rozdávající ex-terminátor válí a je hlavním trumfem jednoduchého, ale rozumně dlouhého a svižně sestříhaného fotrovského akčňáku vyztuženého údernou a nápaditou režií i akcí. Celé je to tak sympatické, že rádi odpustíte nějaké ty kosmetické vady (třeba že ve finále musel někdo záporákovým henčmenům amputovat pud sebezáchovy, protože nabíhají jako ovce na porážku), obzvlášť, když hrdina sejme záporáka tak okázale stupidním-cool způsobem. Na Taken to nemá, ale bavilo mě to víc než první Wick a každopádně jsem za každý podobný akčňáček, kde se místo digibordelu lámou ruce, moc rád. (21.04.2021)

"Nemohl jsem zatýkat, tak jsem zařizoval, aby nebylo koho zatýkat." To byl neskutečně originální nařez. Takhle jsem se nebavil už hodně dlouho. Auditor Hutch probouzející se z rodinnýho života byl prostě naprosto dokonalej. Úplně z něj stříkala ta radost, že může někomu ubližovat. Navíc nebyl neprobodnutelnej, nerozseknutelnej ani neprůstřejnej. Každá obdržená rána mu evidentně dělala radost a já jsem si to s ním užíval. Ten film má samozřejmě spoustu chyb a já si dovolím uvést ty podstatný: 1) V celým filmu byli jen dva černoši, proti čemuž BLM zásadně protestuje. 2) Jeden černoch byl dobrej a druhej zlej, což je evidentní rasismus. 3) Hutch ignoruje elektromobilitu a svým ukradeným vozem za sebou nechává hutnou uhlíkovou stopu, což odsuzuje šest z pěti ekoteroristů. 4) V celým filmu nezazněla ani jedna věta na podporu LGTB komunity, z čehož naskakují neziskovejm aktivistům beďary. 5) Režisér nepoužil ani jeden desetiminutovej záběr na zpomaleně letící mraky, takže umění to taky nebude. Přesto jsem se báječně pobavil s Hutchem i jeho stejně ujetým tátou. (26.10.2021)

JW před důchodem? Proč ne. Rozhodně jsem nečekal, že se to tak povede. Bob Odenkirk nám dokazuje, že i v pokročilém věku se člověk může stát akčním hrdinou. Akce je tu dost a je velmi originální. Bavil mě i příběh. Sledujeme příběh muže ve středním věku, který žije se svou rodinou. Vše se změní, když k nim do domu jednou v noci vtrhnou zloději. Něco se v něm hne a probudí se jeho staré já, které takzvaně nikdo nechtěl potkat před svým prahem, protože znamenalo konečnou. Na neštěstí ale zkříží plány místnímu ruskému mafiánovi a je v maléru. Ten se chce pomstít a rodina se octne v ohrožení. Vše jde stranou a začíná neskutečná řežba. Hodně se mi líbila jak scéna v autobuse, domácí invaze nebo závěr v továrně, prostě nářez. Určitě bych rád viděl pokračování, případně crossover s JW. Christopher Lloyd tu je jako jeho otec dost vtipný. Je tu i dost stylově zvolená hudba. "Má ten dům sklep?" (18.04.2021)