Desperado

Desperada předcházela skvělá pověst zámořského Limonádového Joea, ale otevřeně řečeno, jeho odkazu zůstal mnohé dlužen. Oč méně je desperado vtipný, o to více je akční. Já ale nejsem příznivcem akčních filmů, navíc scénář mi přišel jen průměrný a především nevyrovnaný. Silné momenty se - především v druhé půli střídají s vatou vyplněnou samoúčelným násilím. K tomu, abych Desperáda akceptoval, potřeboval ještě kousek nadhledu a vtipu navíc.Celkový dojem 55 %. (20.12.2007)

Tak tuhle záležitost můžu úplně pořád... Banderasovo charisma prýští do všech směrů, Buscemi válí, Salmička Hájků se pohupuje a Robert Rodriguez šije velice chytrou a zábavnou jehlou. Na první pohled je Desperado pouze přemrštěným akčňákem, na pohled druhý je ale všemožně prošpikováno neustálým spikleneckým pomrkáváním - v čele se stále stejnou dvojicí kaskadérů, přes vystřílený bar (a scénu s hledáním nabité zbraně :), černý humor pod podrážkou a Tarantinův branicový dloubák jako třešničku navrh. Ačkoliv vůbec nemusím Spy Kids, za tohle Rodriguezovi jednou vytesám sochu... (08.12.2002)

Byl jsem připraven na příběh, který v intru přednesl božácký Steve Buscemi. Jenže pak přišla značně nadlehčená jízda se sexy akcí. Chvíli mi trvalo než jsem se s tím vyrovnal a přeladil na požadovanou vlnu. Ale jakmile dveře do mého pokojíčku rozrazila Salma, bylo vymalováno. Její není jen čtvrtá hvězdička, ale také třetí, druhá a první! Kytarová improvizace nikdy nebyla nádhernější, to vám povím. Ale abych nezapomněl, překvapivě stravitelný pro mě byl i Antonio. O Stevem už řeč byla, Almeidovi sedla role potrefeného šéfa gangu jako prcka na hrnec, a při výstupu Quentina jsem smíchy chcal i já! :-) Desperado vám nic nového nepřinese, ale rovněž nic neukradne. A navíc vás pobaví. (24.10.2011)

Antonio nikde nebyl tak cool, Salma tak hot, Joaquim tak drsně zlej a Quentin tak rofloidní. Bum, prásk, vystřílet do týpka sedm zásobníků a nechat za sebou spoušť o 20 mrtvých. To je přesně moje představa, když si chci oddechnout, bavit se a unášet se na vlnách střelného prachu, krásných ženských křivek a kultovních hlášek. Rodriguezův určitě nejlepší počin, kde i ta hudba má něco do sebe. (29.05.2005)

Kdysi byl nejlepším kytaristou a zpěvákem na americko-mexické hranici. Jednou ale omylem zkřížil zájmy narkomafie a byl donucen bojovat o svůj život. V pouzdře na kytaru proto nyní nosí zbraně a jeho jediným smyslem života se stala pomsta. Chtělo to scenáristicky dopilovat a mohlo to stát opravdu za to. Banderas, Hayeková a spol. jsou opravdu dobří. Řada režijních nápadů tak úplně nedokáže zaplácnout slabší scénář. (07.02.2009)