Čtyři pokoje

Tak takto to vyzerá, keď sa v USA stretnú štyria nezávislí filmári a každý z nich zrežíruje jeden diel kolekcie, ktorú potom vydajú pod spoločným titulom. V roku 1995 Allison Anders, Alexandre Rockwell, Robert Rodriguez a Quentin Tarantino prispeli každý svojou epizódou do poviedkového filmového quarteta "Štyri izby" (Four Rooms). Vďaka nim som zhliadol štyri príbehy zo silvestrovskej noci, ktoré sa odohrávajú v jednom hoteli v Los Angeles. Odštartovala to Allison Anders snímkom s názvom "The Missing Ingredient", potom nastúpil Alexandre Rockwell so svojim "The Wrong Man", po ňom zatlačil na pílu Robert Rodriguez a jeho "The Misbehavers" a korunu tomuto projektu nasadil Quentin Tarantino s epizódou "The Man from Hollywood". Ja som sa pri tom po celý čas dosť dobre zabával, preto dávam "Štyrom izbám" štyri hviezdičky. **** (22.06.2023)

Občas o ničem, občas chybí pointa, hlášky jdou mimo mě a fajn dvě povídky mi zkrátka nestačí. Filmu jako celku chybí atmosféra a může za to jeden muž - Tim Roth. Jeho poslíček je jen hloupou karikaturou, která chce vypadat jako mix Rowana Atkinsona a jemu podobných, ale místo toho jen srší trapností. (17.07.2006)

Co to jsou Čtyři Pokoje? Velmi svérázný herecký koncert geniálně šíleného Tima Rotha nebo pásmo čtyř příběhů VELMI rozmanité kvality? Bohužel obojí. Bohužel proto, že první příběh je naprostým kýčem o ulítlém sabatu (byť přítomnost Valerie Golino a Marisy Tomei pomáhá;)) a druhý je jakousi podivnou psychohrou, jejíž jediné pozitivum je (kromě Rotha) skrz Jennifer Beals podaný důkaz o tom, že osmdesátá léta byla vizážistické Zlo...ale proč se divit, projděte si filmografii Rockwella a Andersové (nebo naopak, výsledek to nezmění:)). Naštěstí je tu ještě druhá polovice, jejíž první polovině;) vévodí "obrazová poetika Roberta Rodrigueze", a u které se prostě nejde nesmát. A pak přijde finále, které dává tušit, že první dva režiséři byli druhými dvěma sprostě použiti jako předskokani a ne jako rovnocenní partneři. Tarantinův příspěvek je jako obvykle poctou něčemu, co jsem nikdy neměl šanci vidět (ale hrál v tom prý Steve McQueen a prý to byla klasa), a má to osobitný štýl, který až leze na nervy...ale stejně vás překvapí genialita rozuzlení, nemluvě o Bruci Willisovi, fuckujícím do telefonu snad víc než Mel Gibson. Je mi líto, ale jako celek to prostě nemůže dostat víc než 60% (zprůměrujte si dvě čtyřicítky a dvě osmdesátky). (28.10.2010)

Čtyři pokoje jsou autorským filmem. V českých podmínkách to obvykle znamená, že si režisér natočí nějaký film pro autora, jeho příbuzné a nejbližší přátele. V Americe na naštěstí funguje trochu jinak, a tak se tentokrát sešli čtyři režiséři, aby každý natočil příběh situovaný do jednoho pokoje téhož hotelu. Je to černá komedie, kde se objeví nějaká ta mrtvola, uřízlý prst, manželská krize se řeší za pomoci bondáže a bouchačky a sázka pomocí sekáčku na maso. Nejslabší příběh má na svědomí Allison Andersová, a to proto, že její čarodějnický dýchánek má zkrátka slabou pointu. Naštěstí to vyvažuje Tarantino, který si tentokrát udělal legraci sám ze sebe, a já jen doufám, že ho ta prohraná sázka příliš nebolela. Slušné herecké obsazení, několik pěkných scén. Celkový dojem: 60 %. (04.12.2007)

"Bohyně Diano, mě stal se malér, sperma svého pila chtěla jsem ti dát, ale když stříkal a byl tak akorát, já zapomněla daru a spolkla jeho šťávu." Silvestra trávím raději doma, ale pokud by Ted potřeboval v hotelu s něčím pomoci, tak bych si tu noční směnu dal s ním. Třeba bych se nechal obrat o sperma od čarodějek - tuto oběť bych asi unesl. K sadistovi do pokoje bych s Tedem taky zašel, ale spíše bych se věnoval jeho sebevědomý oběti. K mafiánům by musel Ted sám, protože při této nejzábavnější historce bych nedokázal udržet kamennou tvář. Ale machrovat se sekáčkem bych už mohl, kdyby mne tedy Tarantino uplatilo, protože v sekání prstů, zejména svých, jsem skutečnej mistr. Mně se zkrátka v tomto hotelu líbilo, párkrát jsem v něm již Silvestra slavil, a i když jsem v každém pokoji nalezl humor zcela jinýho druhu a úrovně, tak jako celek mě to uspokojilo. (22.12.2016)