Zhoubné zlo

Zhoubné zlo jsou všichni ti papoušci, kteří se chytli výkřiků do tmy o tom, jak James Wan točí neo giallo, a i když výsledný produkt nemá absolutně nic společného s giallo filmy, tak stejně papouškují, jak je z filmu jasně patrný vliv Argenta, Bavy a dalších ikon – NE! NE! NE! Já se na Malignant hodně těšil, mám Wanovu tvorbu rád, ale tady poprvé totálně ulítl a byl jsem až v šoku z toho, jaká je to fušeřina. Záběr z ptačí perspektivy je sice cool a vždy si ho vychutnám, ale ten digitálem ochcaný vizuál už prostě nepřekousnu. Kdyby se aspoň ta debilita nebrala tak moc vážně! BTW: Nejvíc jsem kroutil hlavou, když jsem se tu v komentářích dočetl, že prý ten hudební hnůj vytvořený Josephem Bisharou odkazuje na Rize Ortolaniho – to už je fakt někdo hodně utopený ve vlastní prdeli, anebo v životě neslyšel nic od Ortolaniho. BTW2: filmfanouchu, podívej se nejdřív na nějaké to giallo od Argenta, Bavy, Fulciho či Martina, než budeš psát, jak jim Wan skládá poctu a kráčí v jejich šlépějích. Wan skládá poctu leda tak sobě samému a využívá přitom střípky ze všemožných brakových zdrojů, ale rozhodně nikomu a ničemu konkrétnímu nevzdává hold. Tohle je prostě James Wan film a nic víc. (15.09.2021)

Wan to prostě má v ruce. Umí vystrašit, následně odlehčit, jen aby pak naservíroval zvrácené akční inferno. Zápletka je správně ujetá a že si tentokrát vybral malinko to říznout něčím podobným, co svého času točil Dario Argento, mě vyloženě potěšilo. A smekám před Anabelle Wallis. Zahrála to naprosto se ctí. (02.10.2021)

Předem musím upozornit, že James Wan není zrovna mým oblíbencem a jeho filmy (až na Saw, Dead Silence a Insidious) mi nikdy moc nesedly.  Jeho kouzlu jako mnozí jsem prostě nepropadl. Zhoubné zlo ale naznačovalo, že tentokrát by se mi Wan opět mohl trefit do vkusu. Je pravda že film má celkem spád a většinu stopáže jsem se celkem bavil. Ke konci filmu už mě ale mé nadšení začalo opouštět. Finální akční inferno za který by se nemusel stydět ani Neo z Matrixu mi už přišlo hodně přestřelený a popravdě to na mě působilo spíš trapně.  Takže nakonec můžu říct, že měl Wan dobře našláplo, ale ve finále se nechal moc unést (jakoby zapomněl že točí horor a né akční film) a vše v mých očích řádně posral. Paradoxem je že člověk jako já kterej si libuje v gore bude nakonec finálem zklamán. Nemůžu si pomoct, ale je to tak. (08.10.2021)

James Wan si natočil film pro radost. Horor o ženě, která se stává nedobrovolnou svědkyní násilných zločinů, pojal ve stylu béčkových hororů osmdesátých let. Nebojí se absurdností, občas jde naproti dokonce i lehké směšnosti, ale zároveň je jeho novinka extrémně nápaditá a vychytralá. A nekompromisně jeho. Může vám to strašně sednout, nebo to v půlce znechuceně vypnete. Rozhodně však stojí za to to zkusit. Pokud totiž zjistíte, že jste naladění stejně jako Wan, užijete si to strašlivě. (14.09.2021)

Zkurveně ujetá jízda, která mě bavila, jako málo co za poslední dobu. Čtu to tu všude v komentářích, ale Giallo, Giallo, Giallo tohle je ono! Skvělé gore, naprosto nechutná mysteriózní zápletka, ala to nejlepší od Argenta, ještě k tomu úžasnej twist - no je to prostě nářez! Vyjít to o čtyřicet let dřív, je to kultovní na úplně stejně úrovni jako cokoli tomu podobného. Teď to působí jen jako nadprůměrná horrorová výplachovka, ale já z těhle duchovních návratů do minulosti mám prostě takovou radost. Wan mě mega překvapil a kdyby každý rok vyšlo namísto aplikací co tě zabíjou a podobnejch PG13 chujovin něco takového, byl bych moc spokojenej.  Dost mi to připomíná Neviditelného, což není náhoda, ale těší mě to. (04.01.2022)