Normální lidi

Chápu zdejší vysoké hodnocení, chápu opojení zdejší obyčejností, která v hromadě diváků dokázala vzbudit dávno zahrabané city a emoce. Já šel ale do tohoto kraťoučkého seriálu poměrně naslepo a s podivnými charaktery obou stran páru jsem se málokdy dokázal ztotožnit. Ne že bych si nikdy neprošel alespoň obdobnými trablemi, nějak se mi ale téhle dvojce nechtěly věřit snahy o herecké výkony. Formou celovečeráku by pro mě bylo tohle téma vděčnější. [viděno na HBO GO] (30.09.2021)

Výjimečná záležitost v tom, jak dokáže hned od počátku vtáhnout, vzbudit emoce, jak je ten příběh Marianne a Connella silný i křehký zároveň, se spoustou melancholie, hloubky, krásy i tragična. Normálnosti v nenormálnosti, velmi osobních rozhovorů o úplně obyčejných věcech, jedinečných v tom, že je mezi sebou vedou dva lidé, kteří mají to štěstí, že se našli a chápou se (většinou). A vy ty dva (ne)normální lidi můžete v jejich myšlenkách, chování, váhání, nejistotách rovněž chápat nebo taky nechápat a užívat a/či prožívat si to. Výborně zvolený je ústřední pár - dva talentovaní osobití herci, kteří se ještě ke všemu dobře hodí jeden k druhému. A i když je to celé zejména o těch dvou, dostane se vám řady silných scén, do kterých jsou zapojeny i další důležité a dobře zahrané postavy (např. rozhovor Connella s matkou v autě po jeho oznámení, koho vezme na maturitní ples, patří k pasážím, které si budu intenzivně pamatovat ještě hodně dlouho). Velice vkusné a přitom často opravdu vzrušující jsou erotické scény. Vydařený soundtrack krásně podtrhující atmosféru. Můžete si také velmi užít jazyk, pokud máte jako já raději "ostrovní" podoby angličtiny než angličtinu americkou. Čtyři a ne pět hvězd dávám Normálním lidem proto, že po prvních pro mě až kouzelných dílech jsem začala mít postupně pocit, že se některá schémata příliš opakují, že se Marianne a Connell až trochu masochisticky a zbytečně brání tomu být (spolu) šťastní, což se pak svým způsobem dokonalo i v závěru, který mě tak úplně neuspokojil. Jinak ale tenhle seriál považuji za mimořádnou záležitost a doporučuji. 80 %. (10.06.2023)

Zcela výjimečný audiovizuální počin. Je to nejenom silná pocitovka plná výjimečných hereckých výkonů Daisy Edgar-Jones a Paula Mescala, ale také výjimečná práce s kamerou a zvukem obohacená o reálné dialogy, i když je na seriálu jasně poznat, že byl natočen podle literární předlohy (stejnojmenný román Sally Rooney). Při sledování Normal People jsem cítil k tvůrčímu týmu obrovský respekt i proto, že jde fakticky o ženský projekt (včetně citlivě zachycených milostných scén). Jsem přesvědčen, že podobných ženských projektů by mělo vznikat mnohem více. Zcela speciálně děkuji za objev Paula Mescala. Nádherný mladý herec, který Connellovu postavu bravurně vystřihl. Jeho citlivý herecký výkon mi po celou dobu sledování dělal obrovskou radost a zcela právem si zaslouží být odměněn mnoha cenami. (02.07.2020)

Bolest. Bolestná láska. Bolestná láska dvou nenormálně normálních lidí, která jednou skončí. A je to vlastně v pořádku. Pojem šťastná a vyrovnaná láska byl v povědomí veřejnosti už několik staletí zafixován jako dlouhodobý vztah, narození dětí, bezpodmínečná vzájemná podpora a důvěra – zkrátka všechny atributy stabilní zralosti. Na první pohled ideologické klišé naplňují i Normální lidé. Celá zdánlivě banální zápletka ale tkví ne v hluboké pointě, avšak v rozkošných a bolestných nuancích – drobná nedorozumění, zrady, bezpodmínečná intimita (tělesná i duchovní), pochopení v nepochopení a odcizení. Dle japonské legendy se říká, že červená nit osudu nás dá dohromady se spřízněnou duší. A divák může jen s napětím očekávat, zda se to týká i Marianne a Connella. První láska ale vždy skončí. A ačkoli je to bolestný proces, je rovněž zcela normální. A právě to dělá ze seriálu natolik aktuální počin jako bývali kdysi Skins. Autorku románu bych ostatně přirovnala k Salingerovi mileniálů. Zdejší absolutní holost vztahů, odpoutání se postav od všeho vnějšího a povrchního a sotva postřehnutelné detaily (gesta, pohledy, intonace) mají kolosální význam pro celistvost díla. Normální lidé si dovolili vytáhnout vnitřní kypící monology, všechny hanebné i čisté emoce a tím ukázat, že navzdory proměně scenerie a doby je člověk v jádru překvapivě univerzální a změně epoch se přizpůsobí více, než si myslíme. (08.07.2023)

Coming-of-age drama o tom, jak jsou středoškolské vztahy formovány zdáním, jak může být malé sobectví pod tlakem reputace ničivé a jak velkou proměnou mohou na vysoké projít lidé na střední stydliví. Je to pozorný, nepřikrášlený příběh o dospívání a vztahu dvou studentů irské střední školy a později dublinské Trinity College, Marianne (Daisy Edgar-Jones) a Connella (Paul Mescal). Teskná atmosféra vztahu odsouzeného i přes duševní a tělesné souznění k zániku, protože to zkrátka přichází s věkem. Seriál hluboce vystihuje rozdíl mezi lidmi, kteří tápou na střední a vysvitnou na univerzitě, a těmi, pro něž je střední škola vrcholem popularity a života. Herecké podání a vycizelovaný scénář, který se ovšem nepředvádí, jsou všechno jen ne obyčejné a normální. Něžný i drtivý a subtilním způsobem mimořádný seriál. (03.02.2024)