VOD (4)
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (182)
Film pro pamětníky. V té době měl určitě velkou hodnotu a je v něm pořád vidět lidskost, ale ne zas tolik, aby byl i dnes aktuální. Když si vezmu Westside Story (1961), na který i tenhle film odkazuje - to je jinej level. Tady není ani příběh, je to spíše pěkný nápad a několik písniček. 130 minut je přespříliš, natahujou a ke konci ještě opakujou Terezu. Jo, ty písničky jsou pořád dobrý, ale tenhle film už nikoli. ()
Pro tenhle film se nehodí komentář a hodnocení ale tak milion úsměvých smajlíků. Protože tak veselý a rozjuchaný film se jen tak nevidí. Velmi pěkná šedesátková záležitost od Semaforu v nejlepších letech , která podle některých nedrží pohromadě ale podle mě funguje dobře. Bavila mě válečná satira stejně jako hudební čísla nebo pohled do zákulisí soukromé televize. Asi jsem tohle na počátek jarních prázdnin k léčení bacila potřeboval. Přidalo mi to veselou náladu. A píseň Babetta o zatoulané dívce mě bude provázet asi ještě dlouho, ten sborový zpěv a úsměvavý projev pana Suchého má velkou sílu. Motýly, kytky a květy mě nikdy nebavily tolik jako tady... A nedávno zesnulý Karel Gott zase zasněně spí, a kdesi v nekonečnu, vysnil si slečnu a od té doby sní jen pro ni. Kam se na tohle hrabe nějaký Srdce nehasnou (:D.) Takhle se mi to líbí.:o Kde je ten míííč.:D❤ ()
O tomto filmu zajímavě píše Jan Žalman v knize Umlčený film (2008): "Muzikál vzešel - podobně jako Limonádový Joe - z jevištní předlohy... Jenomže to, co v komorním prostoru malého divadélka nalezlo spontánní odezvu pro svou anekdotickou zkratku a ironizující humor, to ve filmovém reálu (a navíc na širokém plátně) ztratilo téměř vše: svůj naivní půvab a svěžest, komediantskou chuť hrát si a fantazírovat na "velké téma", a co hůř - nakonec v tom "televizním" zmatku a množství estrádních čísel dopadla hluše i sama myšlenka. Zásluhou celé plejády populárních zpěváckých es neměla tato komedie nouzi o diváky, jako autonomní filmový tvar však trpěla hned několika slabinami: neujasněnou koncepcí, operetním humorem, zbytečnými dějovými vycpávkami i dalšími neduhy. Jinak záslužný pokus vymknout se běžné muzikálové konvenci zůstal pouhým pokusem. Nevznikl ani tradiční muzikál, ani satira, ani revue (dlouhá revuálně taneční sekvence patřila dokonce k nejmrtvějším partiím filmu). Vznikl polotvar, promarněný nápad, výsledek o to chudší, že vinou nezkušené režie i řada dobrých herců odvedla pouhé šarže." S Žalmanovou kritikou se ztotožňuji, přesto hodnotím relativně vysoko kvůli úžasným dobovým písničkám, které se mi strašně líbí. Trojice Matuška - Pilarová - Hegerová nemá po stránce zpěvu v tomto filmu chybu. ()
Tyhle dvě hvězdičky jsou dost subjektivní, jsou určitě lidi (pamětníci), kteří tenhle film zbožňují. Já mám ale problém s neexistujícím příběhem (na základně se změní zbraně v nástroje a pak se připravuje nějaká šou), nepříliš přesvědčivými hereckými výkony (Matuška, Pilarová, Filipovská) a hudbou. Já pro Suchého se Šlitrem zrovna slabost nemám. ()
Jsem v šoku z toho, jak Klarinety zestárly. Některé písničky i scénky pořád atmosférické, ale ta vetchá dějová kostřička, na kterou jsou navěšené, ta násilně roubovaná a v závěru dokonale na hlavu postavená protiválečnost, ty bezzubé náznaky politické satiry, to rozpačité herectví (s čestnou výjimkou Brodského zlého klauna), to přebíjení subtilní semaforské poetiky malou českou snahou o velkou světovou estrádu… A to jsem to jako kluk bezmezně miloval. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- Natáčení probíhalo ve městech jako Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně či na zámku Kynžvart. (Lynette)
- Píseň "Tereza" byla napsaná původně pro Karla Gotta, ale byla nabídnuta i Waldemarovi Matuškovi. Jako náhradu složili Suchý a Šlitr Gottovi píseň "Je nebezpečné dotýkat se hvězd", kterou zpíval s Evou Pilarovou. (Willy Kufalt)
- Snímek patřil k nejdražším projektům své doby - stál 7 milionů korun. (hippyman)
Reklama