If a Thousand Clarinets
VOD (3)
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (182)
Film pro pamětníky. V té době měl určitě velkou hodnotu a je v něm pořád vidět lidskost, ale ne zas tolik, aby byl i dnes aktuální. Když si vezmu Westside Story (1961), na který i tenhle film odkazuje - to je jinej level. Tady není ani příběh, je to spíše pěkný nápad a několik písniček. 130 minut je přespříliš, natahujou a ke konci ještě opakujou Terezu. Jo, ty písničky jsou pořád dobrý, ale tenhle film už nikoli. ()
Film jsem teď viděla podruhé a i když mě baví všechny písně, které ve filmu zazní, tak příběhově je to velice slabé. I tak ale věřím že na tehdejší doby to bylo něco pozitivního a jiného. Navíc všechny oblíbené pěvecké hvězdy na stříbrném plátně, to musela být pastva pro oči i pro uši. Není to zlý muzikál, to ne, písněmi je to přemrštěné, ale příběhově opravdu hodně slabé a málo promyšlené. ()
Velmi originální muzikál, lehce mi něčím připomínající italské filmy té doby. Výborně obsazené osazenstvem divadelního démonu - Semaforem. Parodie na armádní socialistický kult by byla nemyslytelná bez opory hrdinů kultury. Vedle sebe se tak setkávají nejlepší herečtí i hudební "borci a bojovnice" české kultury. Výčet je ohromující... Zasazení do abstraktní krajiny tak posunuje tuto legraci za hranici ČSR i celé široké socialistické rodiny... ()
Geniální. S+Š jsou už po generace vnímáni spíše jako nositelé kultivovaného, inteligentního, jemného humoru, tady ale prokazují, že byli baviči světových/hollywoodských/broadwayských parametrů. Vyznamenal se i režisér Roháč, atmosféra tohoto filmu je nakažlivě pozitivní a optimistická. O něčem takovém se soudobé české kinematografii může tak leda zdát. Jedna dolů za stopážovou neuměřenost. ()
Film bych zařadil mezi naše nejlepší muzikály. Režiséři Roháč se Svitáčkem se zde pěkně „vyřádili“. Super hvězdné obsazení. Ve filmu snad hrál, tančil nebo zpíval každý, kdo v té době něco v čs. šoubyznysu znamenal. Velmi originální nápad s proměnou zbraní v hudební nástroje, skvělá parodie vojenského drilu – velitel posádky, jako smutný klaun v podání Vlastimila Brodského, nemá chybu. Na tu dobu velmi odvážná, ale každopádně velmi trefná kritika militarizmu. Skvělá je i parodie na reklamy. No a písničky, asi to nejlepší, co v té době u nás vzniklo. Co skladba, to hit. Takže celkový dojem za 5 hvězdiček. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- Kabriolet je americký Buick z roku 1954. Vůz, který táhne dělo, je americký Dodge M-37. Luxusní minibus je Mercedes-Benz O 319 z roku 1956. Technický vůz společnosti „Telvis“ je upravený ruský mikrobus PAZ 652 z roku 1959. Vůz s plošinou a zvedací konstrukcí je východoněmecký Robur LO 2500 z roku 1961. Další mikrobus je Robur LO 2500 B 18. Ve filmu také můžeme vidět auto Škoda Agromobil 4x4 z roku 1962. (sator)
- Herci bydleli během natáčení v Mariánských Lázních. (M.B)
- Píseň "Tereza" byla napsaná původně pro Karla Gotta, ale byla nabídnuta i Waldemarovi Matuškovi. Jako náhradu složili Suchý a Šlitr Gottovi píseň "Je nebezpečné dotýkat se hvězd", kterou zpíval s Evou Pilarovou. (Willy Kufalt)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama