Podzemka

Příjemné překvapení od Bessona, sbírka hodně francouzských herců v jednom filmu a nečekaně dobré vyprávění o existencích v metru. Fascinovala mě velikost francouzského metra (u nás by to asi moc natáčet nešlo). Konec je dost dramatický oproti lehce vtipnému příběhu, ale Konec je to s velkým Ká. Jean Reno byl s těmi jeho vlasy a hůlkami BEST !!! (14.09.2008)

Kritizovať francúzsku spoločnosť satirickými prvkami je zábavnejšie a možno aj účinnejšie, ako nejakou dramatickou kritikou. Filmu ani nemám príliš čo vyčítať, Besson si ho nakrútil presne tak, ako chcel a výborne to funguje, navyše sa viackrát zasmejeme. Len mi čisto subjektívne pripadal natoľko uviaznutý v osemdesiatych rokoch (gýčové kostýmy, účesy a...no proste osemdesiatky), až mi to bránilo si ho naplno vychutnať. Za súčasť postmoderny tu považujem aj účasť Michela Galabrua v úlohe policajného komisára. (10.10.2016)

Filmová metra jsou opravdu zvláštní. Všude je otevřeno, všude se svítí a na těch důležitých místech nikdy nikdo není, takže se můžete vesele pohybovat kde chcete. Ono to možná s realitou nemá moc společného, ale jako filmová fikce oslavující svobodu a nezávislost to nevyznívá špatně. Isabelle jsem dosud viděl jen ve dvou filmech, v obou působila jako profesionální plačka, žena, která nezná úsměv. Konečně jsem jí taky viděl v té živější poloze a v naprosto geniální scéně (nóbl večeře). Co je ale hlavní, Isabelle je neskutečně zajímavá žena a vlastně i herečka. A nemyslím to jen jako metaforu ke slovu krásná (i když s Irokézem je neskutečně sexy). Co říci k filmu? Jako celek nic moc, jako sled různě zajímavých, kvalitních a zábavných scének to docela jde. Místy je to zábavné, místy je to dojemné, místy hrozně oduševnělé a nakopávající, místy ale taky trochu zmatené, nudné a nezáživné. O logice věci nemluvě (všichni ho hledají, ale on se svobodně pohybuje po metru s odbarvenými vlasy, ve výrazném županokabátě a se slunečníma brýlema a výrazným ksichtem Christophera Lamberta, nápadnější už být nemůže). Kapitolou samou o sobě je hudba, která je výborná a u některých scén vás až napadne, že byly točeny jen kvůli ní. A Jean Reno jako bubeník (který se, na rozdíl od jiných filmových bubeníků, alespoň snažil trefovat do hudby) je fakt k pousmání. Určitě si to někdy pustím znovu, ale asi budu občas přetáčet. (11.12.2013)

Nejlepší části z tohoto filmu jsou, když někdo někoho honí (nehledejte v tom žádný dvojsmysly). Ať už jsou honičky pěší (a na kolečkovejch bruslích) v chodbách a vestibulech metra nebo honička mezi Peugeotem 205 GTi a Mercedesem W126, která je na úplnym začátku. Zbytek je akorát hromada keců a marná snaha o to, aby film vypadal tak nějak umělecky a nezávisle. Jinak Christopher Lambert je dost otřesnej, Isabelle Adjani taky nic moc. Z herců byl asi nejlepší pan štábní Michel Galabru typicky v roli fízla. Můj oblíbenec Jean Reno má jenom vedlejší roli a ještě navíc skoro celou dobu, kdy se vyskytuje na obrazovce, akorát do něčeho bubnuje. Než to vidět znovu, tak snad radši budu 104 minut jezdit metrem. (03.04.2013)

Diskopříběh v akčnějším balení. Soukup a Bessonem si mohou podat ruce, protože oba natočili ve stejný čas sobě podobné zrůdnosti, jen u nás jsou hrdiny učňové a ve Francii nezávislí umělci. Besson má větší rozpočet a tak si může dovolit zobrazit umělce jako "action heroes" v čele s Bessonovou personifikací jeho duše na plátně Lambertem. Scénář je v podstatě snůška těch neotřepanějších kliše poskladaných halabala dohoromady (krásná dívka milující peníze, avšak v srdci pořád čistá, smrt jako dovršení uměleckého díla - to daleko lépe využil Aronofsky v Černé labuti), Serra si může podat ruce s Michalem Davidem, co se týče hudby... (23.05.2011)