Anatomie zrady

První díl byl lepší - možná proto, že tam byl plukovník Emanuel Moravec nejen ještě člověk, ale i obdivuhodný a statečný muž. Manželé Konášovi si ve scénáři dali záležet hlavně na vykreslení vztahů, přes které je - jak známo - každý příběh pochopitelnější a stravitelnější. Druhý díl už ale nebyla anatomie, ale masakrózní jízda bez brzd, ale co by se také po úpisu se ďáblovi dalo čekat jiného, že. Ze vzdělávacích důvodů je určitě dobře, že to vzniklo, o Moravcovi toho kromě faktu, že kolaboroval s nacisty, nikdo asi moc nevěděl. (06.05.2020)

Arichtev má velké zkušenosti s výpravnými historickými projekty a jeho nové dílo působí historicky věrně, vyprávění doplňují i skutečné dokumentární záběry. Měla bych ale výtky zejména k hereckému obsazení, a to bohužel včetně představitele ústřední role. Projev Labudy nesmírně kazí nevhodně zvolený český dabér. Pavel Šrom je totiž jeden z našich nejvytíženějších dabingových herců a jeho hlas jste museli stoprocentně zaslechnout v nějakém seriálu nebo filmu (z hlavy mě napadá například velitel tučňáků z "Madagaskaru"). Dabing tedy Labudovi dost ubral na kráse. Nebyla jsem ale spokojena ani s dalšími postavami, které sice ztvárnili kvalitní a zkušení herci, ale typově se ke svým předobrazům nehodili - namátkou například pan Preiss jako prezident Beneš nebo Milan Kňažko v roli Emila Háchy. Film tak na mě působí jako odškrtnutý domácí úkol (natočme něco, co se bude hodit k letošnímu výročí), na který si ale druhý den už nikdo nevzpomene. (09.05.2020)

Velkým kladem filmu bylo obsazení Mariána Labudy ml. do role Emanuela Moravce, jeho nadabování už bylo podstatně horší, nepotěšilo mě ani obsazení jiných postav (Edvard Beneš, Emil Hácha), a to mám Viktora Preisse i Milana Kňažka rád. Pokud bych nešel příliš do hloubky, dal by se děj považovat za vcelku slušný a klidně bych hvězdičku přidal, to by se ale tvůrci museli více snažit, chvílemi jsem měl pocit, že museli být někteří členové štábu pod vlivem (hlavně zvukař). (29.05.2020)

V přvní řadě je potřeba zmínit otřesnou audiovizuální postprodukci. Obraz je gradeovaný, jako když patnáctiletý puberťák poprvé objevuje Instagram. Ale to je pro mě pochopitelnější - to je prostě nevkus režie (ostatně všechny stylistické volby jsou ve znamení okázalého kýče). Ale ten zvuk? Postsynchrony už tu fakt zní, jako by si náhodní lidi vylosovali náhodné postavy a namluvili je v ponorce 2 kilometry pod vodou. Ruchy na ulici evokují záznam halového fotbalu. Nechápu to. A tohle není nějaká věc názoru - to je tak blízko objektivní realitě, jak jde být. Není otázka, jestli to tak je, ale proč to tak proboha je? Nebo se to dodělávalo kvůli koronakrizi přes Skype? Ty voiceovery znějící jako komentář k přírodovědnému dokumentu jsou pak zlato, ta absurdita technické nekvality je neuvěřitelná. Přitom Češi jsou rozhodně schopní dělat oboje na normální úrovni a já jsem si naprosto jistý, že ten samý tým by musel být schopný udělat normální zvuk. A co do děje... jde o zvláštní kombinaci polopatičnosti a nečitelnosti, kdy o konání všech víme vše, protože nám ho každý opakovaně popisuje, ale přitom mu vůbec nerozumíme, protože postavy postrádají jakýkoliv vnitřek. O Moravcovi nevím z toho dvojfilmu nic. Hlavně že v prvních šedesáti vteřinách stihnou filmaři ukázat kozy - na to jsou v České televizi kvóty. Podobně jako u Monstra je v první řadě smutné, že tak silný námět je zpracován tak strašně špatně. Tohle je skoro větší umění udělat takhle blbě, než by bylo udělat to průměrně. (30.04.2020)

Dlouhodobě si lze všimnout, že při obsazování zahraničních herců a při mezinárodních produkcích není ČT schopná vybrat správné dabéry pro namluvení do češtiny. Platí to i zde, kde Labudu dabuje o dvacet let starší Pavel Šrom, který má i typicky velmi odlišný hlas. Krom toho bych toho moc tomuto dvojdílnému zpracování nevytýkal. Televizní rozpočet je pochopitelně vidět, takže se nedočkáme žádných větších scén, ale o to víc se lze soustředit na samotného Moravce v podání výborného Labudy. (03.05.2020)