Anatomie zrady

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Ze zapřísáhlého vlastence se tak stává vlastenec ohnutý, který se snaží sám před sebou i před ostatními ospravedlnit to, čeho je strůjcem... Musím říct, že tak silnou kritiku co tady čtu si to podle mě nezaslouží. Vyobrazení doby je tecnicky dobře zvládnuté a neokoukaný Labuda ml. do postavy Emanuela Moravce zapadl skvěle. Příběh jako takový toho o hlavní postavě sice nevypovídá asi tolik kolik bych si přál ale špatné to určitě není a na televizní tvorbu už vůbec ne. Půjdu tad tak trochu proti prouda tu čtvrtou hvězdu dám. (26.10.2020)

Mne to dejove a fakticky prislo na vysoke urovni. Postava Moravce byla velmi dobre napsana, zvlast ocenuji nestrannost tvurcu. Film me vede k tomu, abych si o nem nasel dalsi informace. Ale verim tomu, ze nekdo ceske posluchace uklidnovat ve jmenu Rise musel. Dobove zabery ve filmu nekritizuji, prece jen jde o televizni film a mezi nimi jsem zadny cesky, at uz historicky ci zivotopisny lepsi nevidel. (06.05.2020)

2/2 Určitě bych od Arichteva a Konášových nečekala, že společnými silami zvládnou tak sloužitou látku, jakou představují poslední roky života Emanuela Moravce, ale i autoři spotřebního obsahu našich televizí muhou v sobě nají úplně jiný talent. Zatím na téma Moravce byly k dispozici jen dva dokumenty Až na dno zrady (1997) a Apoštol národní zrady (2018). První z nich sesbíral množinu zajímavých archivních materiálů a druhý představil aktualizované dokudrama. A samozřejmě tu je ještě to sporné obsazení Daniela Landy jako Moravce v seriálu České století (2013). Tento nový hraný dvojdílný televizní film sleduje celý ten Moravcův osud od Mnichova až na výsluní politiky v protektorátní vládě a hořký konec. Sledujeme jeho vzpomínky na život v legiích, soukromé peripetie s manželkami, ztrátu synů i veřejné vystupování v rozhlase, na náměstích, publikování propagandistických statí a v neposlední řadě zakládání Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Marián Labuda ml. je v hlavní roli výborný, reálie jsou vykresleny přesvědčivě a dramatický oblouk také funguje. Do budoucna si můžeme přát jen více tak zdrařilých projektů. (05.07.2021)

Arichtev režie - i syrové věci historie zobrazené nažehleně, Konášovi scénář - historie ukázaná optikou mezilidských vztahů ... toliko teoretických obav předem. V Anatomii zrady o kolaborantovi Emanuelovi Moravcovi naštěstí tvůrci ukázali ze sebe to lepší, k čemuž pomohl solidní rozpočet, věrohodná výprava, dobré obsazení a poutavý způsob vyprávění. Po prvním dílu musím napsat o naději, že by to mohl být jeden z nejlepších tv filmu roku dle mého gusta. Přehlédnu ty vsuvky dobových záběrů, které tam vůbec nepasují a nadsadím pět hvězd, protože v dnešním koronapůstu jakékoliv nové tvorby se to zdá jako zjevení a hodně se mi líbí mladej Labuda. Po druhém díle kapku zklamání, že Konášovi přeci jen zvítězili se svou taktikou - na historii čas nebyl, tak se tři roky války přeskočili střihem, zato hnípání se ve vztazích otec a syn bylo času habaděj. Možná, že dramatickou tečkou měl být spíš lynč manželky Moravce, která si věřila, že ji nikdo nepozná ( ono mne celku překvapilo, že Dana Droppová rodící se hvězdička filmů Sviňa a Hodinářův učeň tady měla druhou největší roli ) než to kopání hrobu. Formálně bych měl srazit hodnocení, ale nechám to, ikdyž mi taky vadilo, že Labudu zbytečně předabovali, jednak má parádní hlas a jednak už v češtině i hrál. (30.04.2020)

"Chceme-li přežít, musíme se vyrovnat se skutečností a najít si vlastní cestu." Zmapovat osud Emanuela Moravce bylo jistě žádoucí. Nejdůležitější asi bylo ukázat a srozumitelně vysvětlit přerod legionáře a masarykovce v kolaboranta největšího zrna. I po shlédnutí filmu si ovšem kladu otázku, co u Moravce hrálo větší roli. Zda to byla obyčejné obava o vlastní existenci resp. existenci své rodiny (nová žena, malé dítě) nebo zda šlo především o reakci na z jeho pohledu zjevnou nespravedlivost, když byl mnohými ostouzen coby Benešův spojenec, jímž se rozhodně být necítil. V tom prvním díle mi přitom místy přišlo, jako by se autoři snímku snažili alespoň část Moravcovy viny svést právě na prezidenta Beneše. A že měli tendenci Moravce možná až moc polidštit. Na druhou stranu i kdyby Benešova slova o tom, že je třeba přijmout "racionální řešení a přizpůsobit se" či kontext, v jakém měla být vyslovena, nebyly úplně autentické, celý film velmi zdařile ukazuje, v čem vlastně spočívala ona tragika Emanuela Moravce. Nejen, že vyzýval k přizpůsobení celý náš národ, ale sám byl v tomto směru opravdu velmi "důkladný". Tragický osud jeho dětí (zejména pak toho nejmladšího syna Pavlíka) je tak v tomto směru dosti silným mementem. Právě vyobrazení rodinného života Moravce přitom asi patří mezi to nejzajímavější z celého filmu. I když je zřejmé, že do filmu tyto scény dali autoři snímku hlavně proto, aby Moravec nepůsobil jen jako "ubožák bez páteře". Nejsem úplně historik, tak tento nečernobílý pohled na Moravcovu postavu hodnotím v zásadě kladně. K čemu ale určitě výhradu mám, je použití fiktivní postavy německého důstojníka Gretzkiho, který je v některých částech filmu je i poměrně významným hybatelem děje. Dialogy Gretzkeho s Moravcem mi většinou přišly tak trochu zbytečné a někdy i dosti jalové. Všechny ty "oslí můstky" ve scénáři si mohli podle mě jeho autoři odpustit. (04.05.2020)