Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný historický film se věnuje nejdramatičtějšímu období ze života plukovníka Emanuela Moravce - vlastence, který se stal symbolem české kolaborace s nacisty. Emanuel Moravec (1893–1945) byl jednou z nejrozporuplnějších osobností moderních domácích dějin. Pozornost si získal jako přední český politik a voják z povolání, teoretik válečnictví a ceněný publicista. Coby horlivý vlastenec bojoval v československých legiích... První část televizního filmu zastihuje Moravce na sklonku období první republiky, kdy se hlásí k ideálům prezidenta T. G. Masaryka. Patří do nejužšího okruhu kolem prezidenta Beneše. Prosazuje ozbrojený odpor proti nacistickému Německu. Mnichovská dohoda je pro něj takovým zklamáním, že začne otevřeně kritizovat Benešovu vládu. Vinou svých radikálních postojů přijde Moravec o dosavadní silnou ekonomickou pozici. Krach svého životního konceptu nese těžce – a pak se objevuje nabídka spolupráce s německými okupanty... Druhá část vyprávění zastihuje Moravce po krachu jeho životního konceptu, poté, co přijal nabídku spolupráce s německými okupanty. Bývalý horlivý vlastenec se nyní přimyká k novým ideálům. Stává se jedním z nejhorlivějších představitelů české kolaborace s nacistickým okupačním režimem. Hitlerovu politiku a ideologii fašismu propaguje tvořivě a oddaně. Teprve postupně si ve své zaslepenosti uvědomuje, kam ho jeho ambice a touha po moci přivedly... Dvoudílný televizní film vznikl podle námětu a scénáře zkušené autorské dvojice Lucie a Josefa Konášových, režisérem je Biser A. Arichtev. Projekt vznikl v koprodukci České televize (TPS Aleny Müllerové) a společnosti Rolling Media. Producentem je Vítězslav Jandák ml. – syn populárního herce Vítězslava Jandáka, který si ve snímku zahrál menší roli. V hlavní roli se objeví slovenský herec Marián Labuda ml., který i fyzicky odpovídá svému historickému předobrazu – Emanuelu Moravcovi. I další postavy ve filmu si zahráli známí herci: partu hrdinova morálně neústupného přítele z legií se ujal Ondřej Vetchý, roli jeho kamaráda, redaktora Lidových novin, si zahrál Ondřej Malý a hrdinovu manželku hraje R. Poláková, náročnou roli jeho mladičké milenky Jolany autoři svěřili talentované Daně Droppové. V roli prezidenta Beneše exceluje Viktor Preiss, zatímco prezidenta Háchu ztvárnil Milan Kňažko. (Česká televize)

(více)

Recenze (138)

Stíba 

všechny recenze uživatele

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Ze zapřísáhlého vlastence se tak stává vlastenec ohnutý, který se snaží sám před sebou i před ostatními ospravedlnit to, čeho je strůjcem... Musím říct, že tak silnou kritiku co tady čtu si to podle mě nezaslouží. Vyobrazení doby je tecnicky dobře zvládnuté a neokoukaný Labuda ml. do postavy Emanuela Moravce zapadl skvěle. Příběh jako takový toho o hlavní postavě sice nevypovídá asi tolik kolik bych si přál ale špatné to určitě není a na televizní tvorbu už vůbec ne. Půjdu tad tak trochu proti prouda tu čtvrtou hvězdu dám. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Mne to dejove a fakticky prislo na vysoke urovni. Postava Moravce byla velmi dobre napsana, zvlast ocenuji nestrannost tvurcu. Film me vede k tomu, abych si o nem nasel dalsi informace. Ale verim tomu, ze nekdo ceske posluchace uklidnovat ve jmenu Rise musel. Dobove zabery ve filmu nekritizuji, prece jen jde o televizni film a mezi nimi jsem zadny cesky, at uz historicky ci zivotopisny lepsi nevidel. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

2/2 Určitě bych od Arichteva a Konášových nečekala, že společnými silami zvládnou tak sloužitou látku, jakou představují poslední roky života Emanuela Moravce, ale i autoři spotřebního obsahu našich televizí muhou v sobě nají úplně jiný talent. Zatím na téma Moravce byly k dispozici jen dva dokumenty Až na dno zrady (1997) a Apoštol národní zrady (2018). První z nich sesbíral množinu zajímavých archivních materiálů a druhý představil aktualizované dokudrama. A samozřejmě tu je ještě to sporné obsazení Daniela Landy jako Moravce v seriálu České století (2013). Tento nový hraný dvojdílný televizní film sleduje celý ten Moravcův osud od Mnichova až na výsluní politiky v protektorátní vládě a hořký konec. Sledujeme jeho vzpomínky na život v legiích, soukromé peripetie s manželkami, ztrátu synů i veřejné vystupování v rozhlase, na náměstích, publikování propagandistických statí a v neposlední řadě zakládání Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Marián Labuda ml. je v hlavní roli výborný, reálie jsou vykresleny přesvědčivě a dramatický oblouk také funguje. Do budoucna si můžeme přát jen více tak zdrařilých projektů. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Arichtev režie - i syrové věci historie zobrazené nažehleně, Konášovi scénář - historie ukázaná optikou mezilidských vztahů ... toliko teoretických obav předem. V Anatomii zrady o kolaborantovi Emanuelovi Moravcovi naštěstí tvůrci ukázali ze sebe to lepší, k čemuž pomohl solidní rozpočet, věrohodná výprava, dobré obsazení a poutavý způsob vyprávění. Po prvním dílu musím napsat o naději, že by to mohl být jeden z nejlepších tv filmu roku dle mého gusta. Přehlédnu ty vsuvky dobových záběrů, které tam vůbec nepasují a nadsadím pět hvězd, protože v dnešním koronapůstu jakékoliv nové tvorby se to zdá jako zjevení a hodně se mi líbí mladej Labuda. Po druhém díle kapku zklamání, že Konášovi přeci jen zvítězili se svou taktikou - na historii čas nebyl, tak se tři roky války přeskočili střihem, zato hnípání se ve vztazích otec a syn bylo času habaděj. Možná, že dramatickou tečkou měl být spíš lynč manželky Moravce, která si věřila, že ji nikdo nepozná ( ono mne celku překvapilo, že Dana Droppová rodící se hvězdička filmů Sviňa a Hodinářův učeň tady měla druhou největší roli ) než to kopání hrobu. Formálně bych měl srazit hodnocení, ale nechám to, ikdyž mi taky vadilo, že Labudu zbytečně předabovali, jednak má parádní hlas a jednak už v češtině i hrál. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Chceme-li přežít, musíme se vyrovnat se skutečností a najít si vlastní cestu." Zmapovat osud Emanuela Moravce bylo jistě žádoucí. Nejdůležitější asi bylo ukázat a srozumitelně vysvětlit přerod legionáře a masarykovce v kolaboranta největšího zrna. I po shlédnutí filmu si ovšem kladu otázku, co u Moravce hrálo větší roli. Zda to byla obyčejné obava o vlastní existenci resp. existenci své rodiny (nová žena, malé dítě) nebo zda šlo především o reakci na z jeho pohledu zjevnou nespravedlivost, když byl mnohými ostouzen coby Benešův spojenec, jímž se rozhodně být necítil. V tom prvním díle mi přitom místy přišlo, jako by se autoři snímku snažili alespoň část Moravcovy viny svést právě na prezidenta Beneše. A že měli tendenci Moravce možná až moc polidštit. Na druhou stranu i kdyby Benešova slova o tom, že je třeba přijmout "racionální řešení a přizpůsobit se" či kontext, v jakém měla být vyslovena, nebyly úplně autentické, celý film velmi zdařile ukazuje, v čem vlastně spočívala ona tragika Emanuela Moravce. Nejen, že vyzýval k přizpůsobení celý náš národ, ale sám byl v tomto směru opravdu velmi "důkladný". Tragický osud jeho dětí (zejména pak toho nejmladšího syna Pavlíka) je tak v tomto směru dosti silným mementem. Právě vyobrazení rodinného života Moravce přitom asi patří mezi to nejzajímavější z celého filmu. I když je zřejmé, že do filmu tyto scény dali autoři snímku hlavně proto, aby Moravec nepůsobil jen jako "ubožák bez páteře". Nejsem úplně historik, tak tento nečernobílý pohled na Moravcovu postavu hodnotím v zásadě kladně. K čemu ale určitě výhradu mám, je použití fiktivní postavy německého důstojníka Gretzkiho, který je v některých částech filmu je i poměrně významným hybatelem děje. Dialogy Gretzkeho s Moravcem mi většinou přišly tak trochu zbytečné a někdy i dosti jalové. Všechny ty "oslí můstky" ve scénáři si mohli podle mě jeho autoři odpustit. ()

Galerie (80)

Zajímavosti (26)

  • Film se natáčel v autentických lokacích na více než 40 místech v Čechách (např. Černínský palác, Nosticův palác, Petschkův palác nebo Lucerna), ale i v Německu (mimo jiné na Rujáně). Některé části Prahy se musely natáčet v Žatci. Praha se totiž od padesátých let výrazně proměnila a pro film byla moc barevná. Scéna na Pražském hradě s prezidentem Dr. Edvardem Benešem, kterého hraje Viktor Preiss, se nakonec natáčela na zámku v Libochovicích. Natáčelo se také ve Vojenském technickém muzeu Lešany, mj. scény s bunkrem ze září 1938. (Zdroj: Rolling media s.r.o.)
  • Herecké obsazení pro role K. H. Franka a R. Heydricha bylo jasno ještě před psaním scénáře, to samé o postavě Waltera Gretzkiho, kterého ztvárnil Vladimír Polívka. (Zdroj: Rolling media s.r.o.)
  • Jedním z míst natáčení filmu byl i Žatec, okolí Dvořákovy ulice u Městského divadla, náměstí Svobody a další přilehlé uličky. (Frontie)

Reklama

Reklama