Devs

Zajímavé, jak si Garland stihl během pár filmů vybudovat svůj specifický styl. DEVS je úkaz v současné seriálové tvorbě. Svojí mimózností, atmosférou, pomalostí, jinakostí zaujme od prvního dílu. Mysteriózní krimi thriller zvládneme v podstatě bez akčních scén, ale nestačí vůbec nudit. Tajemství a napětí vydrží udržet takřka do konce. Parádička. (04.08.2020)

Srovnání s vynikající Annihilation ukazuje jedny z hlavních problémů Devs - doslovnost Garlandovi fakt nejde, obzvlášť když se o ni pokouší ve spojitosti s jeho fabulováním v exaktní vědě. Annihilation dokonale funguje jako alegorický trip, Devs žádné interpretace nad plán nenabízí. On prostě jen až do konce vymýšlí svůj zjevně alternativní kvazideterministický vesmír a dělá tím tak trochu debily z diváků, aby pak haha trololo obrátil a naopak udělal naprosté debily ze svých postav. Takto to zní asi jako velký hejt, ale to je asi přehnané, mě to navzdory tomuto zklamání bavilo, mám rád když se sci-fi dotýká méně primitivního námětu než je obvyklé a vybízí k přemýšlení, i když není úplně originální (vidím tu třeba velkou inspiraci ve Svit vzdálených dní od A.C.Clarka), a tak oceňuju i ty které nejsou úplně promyšlené. Ex Machina na tom vlastně byla co si matně pamatuji podobně, a vizuál i atmosféru zvládá i s minimem prostředí na výbornou. I ten kvantový počítač co tu má vypadá fakt moc pěkně. No ale pak je tu ta trochu zásadní chyba, že seriál má sedm hodin, když to přitom měl být dvouhodinový film - protože místo zajímavého a lehce intelektuálního sci-fi (byť nic mindblowing, ale budiž, holt ne každý je Terry Gilliam, který snad jako jediný v tomhle žánru dokázal všechno dotáhnout smysluplně) musím po velmi fajn úvodní půlhodině zdlouhavě sledovat úplně zbytečnou detektivní linku nějaké pipky. Kdyby v prvním díle umřela a zbytek děje byl opravdu jen o Devs, jejich vynálezu, a hlubším zkoumání jeho důsledků, z technického i etického hlediska, mohla to být fantastická věc. Takhle jsem měl ale pocit jako by se po úvodní vesmírné bitvě v Star Wars: IV přistálo na Tattoine... a dalších pět hodin se místo poletování po předaleké galaxii strávilo na farmě Lukovy tetky a strýčka. (26.04.2020)

Seriál, který vládne obrazem, námětem a trošku tím vyšachoval podstatu seriálů jako takového – že Vás má zaujmout i samotnými postavami, abyste měli důvod se k němu vracet. Tady jsem se k seriálu vracel hlavně proto, že jsem obrazový skvost, který tu Alex Garland vymyslel, nedokázal vypudit z hlavy. Prostě jsem jej musel sledovat, dokud jsem po osmi dílech se sledováním neskončil s tím, že tady jsem zřejmě viděl něco absolutně jedinečného. Alex Garland už několikrát ukázal, že nemá problém točit techno-sci-fi. Náročné sci-fi kousky, které jsou náročné především na pochopení a hlavně nabízí celou řadu odborných vysvětlivek, kterým jakožto fyzik analfabet totálně nerozumím, vlastně jenom zírám. Ono to zírání konec konců stačilo. Každý díl se uvedl nějakou úvodní scénou, která byla po filmařské stránce brutálně zajímavá, a když k tomu zahrnete lásku ke sci-fi, tak máte vyhráno. Devs je prostě skrytý seriálový klenot. (05.03.2021)

// Svobodná vůle neexistuje a vše je predeterminované. Tím pádem asi nemám jinou možnost než vyjádřit své zklamání, protože děj a postavy popírající samy sebe v kombinaci se lhaním divákovi (nebo minimálně taháním diváka do slepých uliček) je tady běžná praktika, a přestože může existovat svět, ve kterém mě něco takového baví, v tomhle našem tomu tak prostě není. A to jsem pořád ještě u hlavní myšlenky seriálu, jakmile se přesunu ke zpracování jednotlivých epizod, k té několikahodinové výplni, která se ukázala být naprosto bezúčelná, nebo k samotnému závěru, kde logika umřela a nepodařilo se ji vzkřísit ani jako počítačovou simulaci, jsem ještě zklamanější. Jasně, furt to není takový pseudoartový peklo jako Anihilace, ale k lehkosti a promyšlenosti Ex Machiny to má bohužel taky daleko. Alex Garland tak ode mě dostane ještě jednu poslední šanci, a chtělo by to, aby se vykašlal na nějaké pochybné auterství, a prostě se vrátil k pokorným začátkům. (19.04.2020)

Ústřední téma podobný jako ve třetí sérii Westworldu, tady ovšem vzatý totálně jinačí formou - pomalou, chtělo by se říct že až poetickou, kde skvělou stylizaci doprovází stejně tak skvělá hudba a člověka to chtě nechtě nutí přemejšlet a v duchu filosofovat nad předkládanýma myšlenkama. Trochu to kazí skoro celá ta špionsko-detektivní linka, která není vůbec zajímavá a z velký části tam působí poněkud navíc... ale sakra - ta ajťařina a kvantová mechaničina protkaná filosofováním o všem možným tu prostě funguje a protože z celý fyziky na VŠ mě kvantovka bavila nejvíc (i když jsem jí vlastně asi ani skoro vůbec nerozuměl), tak tou nadhodnocenou pátou hvězdou oceňuju, jak si Garland dal tu práci s jejím zapracováním a vlastně postavením celýho příběhu právě na ní! (01.06.2020)