Devs

SPOILERy! Od Garlanda môžem všetko a vždy, či už točí, alebo píše, ale tu mi prvýkrát príde, že má rezervy v jednom aj druhom. Po štyroch častiach mám pocit, že Garland má problém uzatvárať jednotlivé epizódy. Konkrétne tretia a štvrtá mali našlapnuté na plný počet a v závere proste vyšumeli. To čo predchádzalo koncu bolo skrátka omnoho pôsobivejšie, ako koniec samotný. A hlavne je to nedomyslené. Sedíte na najprevratnejšom vynáleze v dejinách a nedojde vám, že špión si zálohuje dáta na cloud. Rekrutujete na medzinárodnú špionáž a necháte sa sledovať týpkom, ktorý stojí vedľa vás. Ututlávate vraždu a necháte si zamestnankyňu samú u seba v kancli, pri nezaheslovanom počítači a ani tam nemáte kameru. A to ste šéf bezpečnosti najvyspelejšej vývojárskej firmy na svete! ... Ok, výčitky ohľadom logiky neskôr asi padajú. Tá hra, tak jak je vymyslená, dokáže ospravedlniť všetko. To nie je alibizmus, to je pointa. Výčitka k réžii padá vlastne tiež. Isté sklamanie sa asi v závere dostaví, a to je tá druhá strana mince, keď sa hráte s touto témou; že vám možno prejde takmer všetko, ale tiež je od vás očakávané niečo skoro nadpozemské. Strašne som chcel dať aspoň jednej časti plné hodnotenie, tak nech je to E07. 80% Ad Sonoya Mizuno: Mne tam sadla, aj keď obsadiť, alebo lepšie: napísať takúto postavu - hlavnú postavu je minimálne netradičné. Je skoro až androgýnna a pritom veľmi krehká a ženská, s výnimkou jednej scény (búračka, ale aj odtiaľ utekala rovno k frajerovi) odkázaná na záchranu okolitými mužmi. Bez šance byť kultovou postavou, proste normálna, obyčajná baba. Sympatické. Herecky má ale medzery. Emocionálne vypäté scény zvláda, občas z tých zvukov mal o ňu človek až strach (má veľmi príjemný hlas, btw), problém nastáva sem-tam pri dialógovkách a keď má hrať čisto očami dvojnásobne. Celkovo som ale rozhodne rád, že sa rozhodli pre jej obsadenie. Už len preto, jak je to vďaka nej celé “iné.” Ad Alison Pill: Tá zahrala toho robota úplne bez chyby. Ešte teraz mám husinu. (26.05.2020)

Všechno. Uvnitř je všechno. Od jeskyních maleb až po nejmodernější superpočítač na světě. Devs je seriálem, který by si jako dostačující komentář zasloužil spíš něco jako obsáhlou disertační práci, a možná i to by bylo málo. Je to jiný než obyčejná televizní tvorba, hodně jiný. Nebojí se to bejt svým, kašle to na předpoklady, a háže na diváka jednu poetickou scénu za druhou. Režisér vyžaduje, aby s ním obecenstvo spolupracovalo, kromě toho, že se bude bavit mrazivým wtf dějem. Novej zážitek, FX má koule. (16.04.2020)

Tomuto buď pôjdete slepo ochotne naproti so všetkou vústretovosťou a privretými očami a budete to chcieť zožrať aj s navijákom, aby ste boli spokojní.... Alebo budete v určitých momentoch chcieť, aby vás to presvedčilo o tej nevyhnutnutnej predurčenosti toho všetkého... A fakt som chcel veľmi, aby ma to aspoň raz "ukecalo" a umlčalo moje frflanie nejakou scénou.... Fakt som chcel, aby mi to Garland tym filozofovaním predal a aby som si na konci povedal, že to predsa je niečo viac, než len pekne naleštené hovno.... Ale nie je. (10.05.2020)

Vyučený artový hysterik Garland vytáhl z krabice polomrtvou prašivou Schrödingerovu kočku a vykrmil ji Uranem 235. Načež nade vši pochybnost zjistil, že by to štěpení stejně nerozchodila, čili byla jednoznačně v superpozici mršiny už v momentě, kdy ji ten singulární kokot začal cpát tím obohaceným Whiskasem. Tímto jednoznačně prokázal, že Plancek byl jen termodyslektický nedouk a ve skutečnosti je základní kvantovou veličinou tak zvaná Garlandova konstanta, definující poměr mezi hybností pravé ruky a vlnovou délkou egokokotismu. Vyjádřeno vzorcem g = λda / Ψcho * πčus, to celé na druhou. Dozajista opojen tímto nebývalým legovědeckým úspěchem, opět uplácal silou celé své odbornosti v katechismu a historii patlalů přiblblý, kvantově religiózní popkornový pseudoblábol pro převzdělané instáčové přikyvovače a následovače o tom, co by se mohlo přihodit, kdyby se traumatizovaný Ježíš stal ředitelem Intelu. A v jeho dualitě se zacyklil natolik, až zapomněl, že má vakuum nejen v hlavě, ale také ve stěnách svého sajbrbaráku. No dobře, je to jakože sci-fi, takže si ten kvantový klerik muže cucat z prstu sebevětší pičoviny. Nicméně i sci-fi se dá udělat poutavě a zábavně, a ne tak, že z osmi hodin hrací doby dvě čumíte na zlatou kostku, která světélkuje a dělá vžuuum, další tři na vykuleného, do blba hledícího mastňáka, pronášejícího přehluboké, transcendentálně narkomanské bonbonmoty typu „Determinismus je divný, ale také krásný. Když vlastníš všechna data, vlastníš podstatu dat.“, dvě hodiny na televizi s dojebanou anténou, vysílající zrnící Golgotu, a pouhou hodinu je to jakože ten napínač, kdy mastňák unyle podusí slizkého Rusáka a dva nesympatické ťamany, protože mu brání v křesťansko – demagogické derelativizaci jeho antikoncepčního selhání. Při té prudě se mi celý čas honila hlavou dnes již klasická wykydpedická simplifikace objasnění Teorie relativity zedníkům, uklízečkám, řidičům hovnocuců a obráběčům kovů, kterou se Aleks při své tolik sofistikované tvorbě nepochybně bezvýhradně řídí: „Představ si, že mi strčíš nos do prdele. Já mám nos v prdeli, ty máš nos v prdeli. Kdo z nás je na tom relativně lépe?“ V jiné realitě, kde jsem přitroublý náctiletý pičus nebo nudofil s hornickým učňákem, teď možná nadšeně jásám nad nebývalou hloubkou a zábavností té megachitré fizikálňý kosmologyje a blaženě si mnu urychlovač částic. Ovšem v téhle to dokonale otráven posílám do černé díry. Tedy vlastně do piče, aby náhodou nedošlo k nějaké interdimenzionální diferenci, zhroucení kvantové vlny a nežádoucí transpozici identit. (08.05.2020)

Ústřední téma podobný jako ve třetí sérii Westworldu, tady ovšem vzatý totálně jinačí formou - pomalou, chtělo by se říct že až poetickou, kde skvělou stylizaci doprovází stejně tak skvělá hudba a člověka to chtě nechtě nutí přemejšlet a v duchu filosofovat nad předkládanýma myšlenkama. Trochu to kazí skoro celá ta špionsko-detektivní linka, která není vůbec zajímavá a z velký části tam působí poněkud navíc... ale sakra - ta ajťařina a kvantová mechaničina protkaná filosofováním o všem možným tu prostě funguje a protože z celý fyziky na VŠ mě kvantovka bavila nejvíc (i když jsem jí vlastně asi ani skoro vůbec nerozuměl), tak tou nadhodnocenou pátou hvězdou oceňuju, jak si Garland dal tu práci s jejím zapracováním a vlastně postavením celýho příběhu právě na ní! (01.06.2020)