Reklama

Reklama

Námět z černé kroniky doby secese: truhlář, prostitutka, bezelstná láska, zločinné milieu. O skutečnou událost, která se odehrála v Paříži na přelomu 19. a 20. století, se zajímali Jean Renoir, Julien Duvivier i Marc Allégret, ale nakonec ji uchopil Jacques Becker a přetvořil ji do jednoho z ikonických děl francouzské klasiky. (NFA)

(více)

Zajímavosti (19)

  • V románu Dona Winslowa „Satori“ sleduje hlavní ženská postava Solange Picard v saigonském kině opakovaně film Casque d'Or a pokaždé se na jeho konci rozpláče. (classic)
  • V roce 1986 vydala francouzská vláda poštovní známku věnovanou stému výročí francouzské kinematografie s vyobrazením filmu. (classic)
  • Režisér francouzské nové vlny François Truffaut, který byl nadšeným obdivovatelem režiséra filmu Jacquese Beckera, závěrečnou scénu obzvlášť ocenil. Napsal: „Pokud vás alespoň trochu zajímá, jak se konstruují příběhy, nemůžete neobdivovat vynalézavost zápletky, zejména silný, úsečný, nečekaný způsob, jakým se náhle dostává k Mandově (Serge Reggiani) popravě ve scéně, která je stejně krásná jako tajemná, když Casque d'Or? přijíždí uprostřed noci do pochybného hotelu. Když jsem já nebo někdo z mých kolegů scénáristů v nesnázích, často si říkáme: ‚Co takhle řešení Casque d'Or?“‘ (classic)
  • Slavná je závěrečná sekvence filmu. Poté, co se Manda (Serge Reggiani) vzdá policii, film ukazuje Marii (Simone Signoret), jak v noci přijíždí s jedním z Lecových (Claude Dauphin) bývalých šenkýřů do levného hostince ve městě, kde si pronajme pokoj. Tvůrci filmu neposkytují divákům žádné bezprostřední vodítko, proč se tak děje. Teprve později vyjde najevo, že pokoj, v němž je ubytována, má výhled na nádvoří, na němž má být popraven její milenec Manda. Britský filmový kritik Roy Armes napsal: Becker ukazuje veškerou uspěchanou ošklivost a bídu, která obklopuje gilotinu, takže tuto popravu pociťujeme jako urážku lidskosti.“ (classic)
  • Film končí skladbou „Le Temps des cerises“, jejímž autorem je Jean Baptiste Clément. Píseň Serge Reggianiho vzdává hold tomuto filmu a Simone Signoret (Marie). (classic)
  • Závěrečná scéna, v níž je Georges Manda (Serge Reggiani) gilotinován, byla z filmu na žádost cenzury odstraněna. (classic)
  • Na film si stěžoval manžel Amélie Élieové kvůli „poškozování památky Amélie“. Případ byl v odvolacím řízení prohrán. (classic)
  • Natáčení probíhalo v ateliérech v Billancourtu a v exteriérech v Annet-sur-Marne, Meaux (vězeňská zeď) a Ménilmontantu (zejména v ulici 44, rue des Cascades pro dům Leca). Část natáčení probíhala v 18. pařížském obvodu, přesněji v ulici des Gardes. Pro natáčení byla použita také ulice Vilin ve 20. obvodu se schodišti. (classic)
  • V roce 1987, po smrti svého otce, našla Catherine Allégret v jeho věcech smlouvu z roku 1948, v níž se zmiňuje filmový projekt s názvem Casque d'Or. Setkání Signoret a Yvese Montanda a hereččin rozvod s Yvesem Allégretem oddálily projekt, který byl nakonec natočen koncem roku 1951, místo něho se na něm podílel Jacques Becker. (classic)
  • Francúzsky názov sa da preložiť ako „Zlatá prilba“. (Bilkiz)
  • Simone Signoret, na začiatku svojej milostnej aféry s Yvesom Montandom, bola s ním na nakrúcaní filmu Mzda strachu (1953), keď sa malo začať natáčanie tohto filmu. Keďže odmietla opustiť Montanda aj na niekoľko dní, rozhodla sa filmu vzdať. Ráno nato jej zavolal Jacques Becker a povedal jej, aby sa nebála, pretože Martine Carol je pripravená prevziať úlohu Marie. Hneď na druhý deň bola Signoret späť v štúdiu. (Bilkiz)
  • Film pri uvedení vo Francúzsku na plnej čiare zlyhal. V Británii to však bol hit, Simone Signoret vyhrala cenu BAFTA za najlepšiu herečku v cudzojazyčnom filme a samotný film bol nominovaný na najlepší film. (Bilkiz)
  • Simone Signoret mala chodiť na hodiny valčíka pre scénu, kde jej postava tancuje, ale neurobila to, takže jej kolega Serge Reggiani ju musel podoprieť a krútiť okolo seba v imitácii valčíka. (Bilkiz)
  • Tento film mal veľký vplyv na režisérov Francúzskej novej vlny. (Bilkiz)
  • Film je založený na skutočnom príbehu prostitútky Amélie Elie (1878-1933), o ktorú bojovali dvaja muži: Manda a Leca. Medzi podobnosti medzi filmom a skutočnými skutočnosťami patria: meno dvoch mužov, obdobie, prostredie, základ príbehu. (Bilkiz)

Reklama

Reklama