Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nacházíme se v roce 1941 ve francouzském internačním táboře, jehož chovanci jsou většinou političtí vězni a zločinci. Když bojovníci odporu – členové komunistické strany – zavraždí německého důstojníka, Hitler nařídí, aby bylo 150 francouzských vězňů popraveno. Jedním z mužů, který má být popraven, je 17letý Guy Môquet, jehož následná smrt se stala symbolem francouzské revolty proti německé okupaci. Jeho dopis na rozloučenou se každoročně čte ve francouzských školách. Snímek rekonstruuje jednotlivé události těsně před atentátem důstojníka až po popravu vězňů. Režisér Volker Schlöndorff zobrazuje tragické události nejen ze strany odsouzených a neúprosně, bez obhajoby poukazuje na slepou poslušnost německých vojáků a jejich nadřízených. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (16)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Skvělý film, který by měli vidět naši zarytí antikomunisté. A nebo naše mládež, aby viděla, kdo byl mezi největšími hrdiny odporu proti německému nacismu. Takový film by určitě naše veřejnoprávní televize nevysílala. Francouzští komunisté stáli společně s dalšími skupinami antifašistů a tento film ukazuje, že společně s židy byli těmi, kdo přinesli v boji proti fašismu největší oběti. Vytryskly mi slzy, když se chlapi z internačního tábora loučili a mávali na rozloučenou, zatímco jim ženy zpívaly Internacionálu. Zajisté, atentát na německého důstojníka byl zbytečný a oběti, o nichž je film, do jisté míry také. Uvědomme si současně, že film natočili v dnešní době Francouzi a Němci, u nás je téma komunistického odboje tabu nebo je alespoň zlehčováno. Tím silněji na mě ale uvedení filmu na kanálu Festival zapůsobilo. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Ľudia v strane a SS jednoducho nemajú zmysel pre dejiny..." Páčila sa mi rozumná úvaha nemeckých dôstojníkov pôsobiacich vo Francúzku, ktorí si dovolili nesúhlasiť s číslom 150 popravených a zahrávaním sa so sympatiami francúzkeho obyvateľstva. Aspoň takto nejako si predstavujem ukázanie dejín v pravom svetle a z nestranného pohľadu. Boli tu Nemci, ktorí rozkazy vydali, boli tu takí, ktorí ich splnili, ale i takí, ktorí s nimi nesúhlasili. Z tohto pohľadu bol film dôveryhodný a scény rozhovorov na túto tému najlepšie čo film ponúka. Horšie dopadol "súcit" s hlavným predstaviteľom , ktorý zďaleka nedostal toľko priestoru ako si hlavná postava zaslúžia a aj z tohto dôvodu je jeho osud divákovi viacmenej ukradnutý a to je zle. Celý záver je natočený pomerne chladne aj keď z remeselného hľadiska je všetko ako má byť. Film celkovo chladný a bez emócií, takže iba priemer. 60%. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Vo filme ide o zoznam, ale nie je to Schindlerov zoznam života. Ide o zoznam smrti, s ktorým nikto nemôže nič urobiť. Prapodivne poslušní francúzski policajti ho slepo dodržia a dokonca nemeckí dôstojníci k nemu majú výhrady. Beh udalostí sa ale nezmení a netreba ani pomyslieť na happy end. Len na silné finále, ktoré zatienilo slabšie momenty zo začiatku filmu. –––– Drahá mamička, brat a otecko. Idem na smrť... –––– Nebuďte otrokom príkazov. Načúvajte svojmu svedomiu. ()

jondzavid 

všechny recenze uživatele

Film z čias nemeckej okupácie Francúzska zobrazujúci udalosť odplaty Nemcov za zabitie ich dôstojníka vo forme popravy 150 francúzskych zajatcov najmä z radov komunistov. Medzi nimi 17 ročného chlapca, ktorého list na rozlúčku sa každoročne číta na francúzskych školách. Žiaľ Schlöndorff na ploche 90 minút asi 50 minút nezáživne naťahuje čas a na miesto toho, aby z figuriek spravil plnohodnotné postavy, tak nepriblíži prakticky nikoho. Tým celý koncept záverečného mechanizmu rekonštrukcie popravy stráca na intenzite, ktorú by získal, ak by bol divák s postavami viac zžitý. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Téma silné, ale Francouzi ho totálně zkonili. Emoce, které měly přijít ve chvílích, kdy se zajatci dozvěděli o svém osudu, se nedostavily a nedostavila se ani odpovídající atmosféra. To bylo zapříčiněno i tím, že režie nedokázala dostatečně vykreslit charaktery postav, takže divák s odsouzenci nesoucítí. Ani samotná poprava, které byl věnován relativně velký prostor, mě nijak neoslovila. Některé výkřiky popravovaných jako "Ať žije komunistická strana!" nebo "Ať žije svoboda!" mi připadaly až směšné, kor když to třeba srovnám s hrůzu nahánějící exekucí ve filmové Katyni. Nejzajímavěji se mi tak jevila rovina německá, ve které se důstojníci wehrmachtu snažili v zájmu soužití v okupované Francii popravám zabránit. Herecky vyčníval snad jen Ulrich Matthes, ale bohužel nedostal příliš prostoru. Tohle by si zasloužilo důstojnější zpracování. 40% ()

Galerie (27)

Zajímavosti (1)

  • Když němečtí vojáci na pláži započnou hlídku u kulometného hnízda, je v něm vidět kulomet MG-42. Píše se ale říjen 1941. Kulomet MG-42 byl navržen a zařazen do výzbroje až v roce 1942. (bejkovec)

Reklama

Reklama