Vládcové nebes

Bohužel, nemohu jinak. Kvality to má, ale prostě jsem si s těmi lidmi neutvořil vůbec žádné pouto. Při konečném sesumírování skutečných životů po válce jsem si dokonce uvědomil, že se mi ty postavy pletly. Lepší než Pacific, ale Band of Brothers to nesahá ani po paty, nemůžu si pomoct. --- PS: HUdební téma: Jakási slátanina, Kamenovo BoB téma stále nepřekonáno. (04.06.2024)

Seriál sleduje dva roky “krvavé stovky” během druhé světové války. Díky povinné diverzitě (stá bombardovací byla moc bílá) se to ke konci zvrhne v přehlídku “červených ocásků” a děje se prolnou. Díky tomu (i když děj se primárně bere jako vyprávění historické postavy) se míchá dohromady hromada reálných postav a skáče se mezi několika liniemi vyprávění (viz mé komentáře ke každé z epizod), tak aby byl děj co nejvíce různorodý. I tak má tendenci sklouznout k divné užvaněné nudě a asi největším zklamáním je odfláknuté vykreslení postav (na to, že budete vše prožívat jako s BoB zapomeňte). (25.03.2024)

Bylo opravdu bláhové si myslet, že ještě někdo natočí takový klenot, jako Bratstvo nehrožených, zvláště, když vezmeme v úvahu, že natočit film o paragánech, pohybující se valnou část mise na zemi, neni tak technicky náročné, jako natáčet o letcích, takže bylo asi dopředu jasné, i vzhledem k časovému odstupu od konce války, že mnoho scén bude komplet digitálních, a vesměs to ani nijak nevadí, některé scény jsou fajnově odfiltrovány tak, že působí skoro jako dobové dokumenty. Jen škoda, že tomu pak chybí nějaké to větší emoční srdíčko skrze postavy, protože když máte prostě tlupu borců v kuklách, tak ty rozeznávající schopnosti se prostě zmenšují. Ale produkční skupina okolo Spielberga pořád ví, jak na to, a pořád dokáže správně vytáhnout ty nejdůležitiější momenty do úplného kvalitativního maxima. Tak co za dalších deset let? Tankisté? Ponorky? (18.03.2024)

Třetí seriál do party producentů Toma Hanksa a Stevene Spielberga si v rámci 2. světové války vzal na paškál americké letectvo. A ne, nechci srovnávat s Bratrstvem neohrožených a doufám, že to ani nevyzní. Vládcové nebes jsou jiné prostředí, jiní lidé, jiná natáčecí doba a je to prostě zatraceně znát. Zatímco dole to bylo největší zvěrstvo, nahoře v letadlech lítala spíše dvorní honorace. Kluci jsou tu typickým příkladem rozjíveného Amíka 40. let. Hrdiny, který svůj příběh nejen žije, ale i si ho užívá, trošičku krytí tím, že jsou v oblacích…a ne na zemi. Jakmile se totiž děj rozjede na zemi, příběh rázem dostává poměrně jiný, ale o to zajímavější spád. V devíti dílech tu je ale podle mě zatraceně málo ikonických scén z prostředí válečné vřavy. Leč některé momenty ve vzduchu pravděpodobně nezapomenu. Jen jich je tu, logicky, docela dost a mnohdy se dost opakují, což je asi jediný kámen úrazu, který seriálu ubírá jednu hvězdičku. A tak z něj je ve výsledku hodně solidní kousek, ale ne to nejlepší v oboru. I tak ale buďme za podobný zfilmovaný příběh rádi. (26.03.2024)

Je skvělé, že po Bratrstvu neohrožených a Pacifiku vznikl vysokorozpočtový seriál vzdávající hold také posádkám bombardovacích letounů. Ať jsou hrdinové vyprávění ve vzduchu, nebo uzemněni v zajateckém táboře, jedná se se o napínavou a vtahující podívanou. Ta navíc disponuje majestátním ústředním hudebním tématem B. Neelyho a natolik zdařile sestříhanou úvodní titulkovou sekvencí, že mi pokaždé šel mráz po zádech, a když to přeženu, tak jenom ta by stačila na maximální hodnocení. (15.03.2024)