Úsvit mrtvých

Niet sa veľmi kam schovať. Supermarkety sú dňom-nocou plné nemŕtvych lačne obliehajúcich tovar s prázdnymi, tupými tvárami. Zatiaľčo živé mŕtvoly sa prehŕňajú láskyplne v handrách, hračkách a čačkách rozličného druhu a účelu, zlodeji (zombíci iného druhu) sa pokúšajú okradnúť ich dočasne neprítomné príbytky alebo priamo nakupujúcich, využívajúc ich zaujatie lesklými a farebnými povrchmi nákupov. Ak sa niekto túži odstrihnúť od tohto spôsobu života, chtiac-nechtiac podľahne tiež spotrebno/ likvidačnej mánii v zmysle algoritmu: Kvalitne a veľa konzumuj a pokor konkurenta Tvojho druhu. A tak sa ľudstvo požiera navzájom, postupne sa sťahujúc do veľkomiest, plných farebných stien nákupných centier, kde je všetko ľudské hmýrenie a súperenie pod jednou strechou. Vstupom do týchto konglomerátov zažije človek spravidla celú škálu emócií od napätia z očakávania cez horor v pohľade na davy navlas rovnakých robotov až po srandu v podobe rôznych kreácií tvárí, účesov aj kože spolupútnikov v snahe sa odlíšiť (v skutočnosti všetci viac a viac podobajú - viď napr. dnes obľúbené tetovačky - vo filme majú všetci biele bahenné masky). Romero to všetko videl už pred vyše 40. rokmi a v sérii obživnutých mŕtvol si zobral na paškál pochybenia a rozpory spoločnosti. Táto časť sa vyznačuje zvláštnym no funkčným prepojením skvelej zábavy s napätím a postrehmi na adresu nenásytne kupujúcich, ktorých mánia - nákupná horúčka prežíva aj zdanlivo konečný fenomén akým je smrť. (22.09.2014)

Myslel jsem, že druhá projekce pomůže - a ono ne. Romerův Úsvit mrtvých jsem poprvé viděl někdy před čtyřmi lety a vůbec se mi nelíbil. Od té doby jsem si ale zvyknul na starší hororovou tvorbu, tak jsem dal filmu druhou šanci, ale nedopadlo to příliš dobře. Ono se to jednak vůbec nesnaží fungovat jako horor (není zde ani jedna scéna, u které by se člověk měl bát, ale to by v zásadě nevadilo), jednak to ale příliš dobře nefunguje ani jako vážné společensko-kritické drama, neboť se postavy zpravidla chovají jako šílení idioti (a je strašně zajímavé, že někteří fanoušci, kteří v dnešní době nadávají na sebenepatrnější projev nelogického chování postav v moderních hororech, jsou se starým Úsvitem spokojeni). A to ani nemluvím o komických vsuvkách, které pravidelně neutralizují i tu trošku pochmurné atmosféry, kterou se Romerovi sem tam podaří vykouzlit navzdory zombíkům, jejichž vzhled dnes už působí vyloženě směšně (stejně jako zdejší gore, přičemž pro to NENÍ žádná omluva, neboť Italové ve stejné době měli v hororech gore o několik tříd lepší). Ve výsledku průměrný film. Se Snyderovým remakem neporovnatelné. (27.06.2008)

Romerovo zombí krve prolití číslo dvě! Tentokrát barevně! Extra červená krev! Čtyři lidi zabarykádovaný v obchoďáku obklíčeným davem oživlých mrtvol! Je to párádní horor u kterého se i pobavíte! Tom Savini jako šéf motorkářu na toho jentak nezapomenu. Tohle je zombie klasika kdo neviděl nezná ani zombi! (05.02.2012)

Puvodni Usvit mrtvych si je se svym remakem v dost vecich podobnej. Opet tu mame uvodnich zhruba 40 minut, nez se dej presune do obchodaku. A tenhle uvod se Romerovi fakt poved, vsude zmatek, prestrelky, zombici, sama krev a cely je to takovy dost syrovy. Jenze pak se zbytek filmu odehrava v obchodaku a kuli premrsteny delce 140 minut se za chvily dostavi lehka nuda. Ale je fakt, ze tady je to zajimavejsi, nez v remakeu, sice se tu taky nekosi moc zombiku, ale particka 4 prezivsich si to v obchodaku skvele uziva, zadny prokreslovani postav a film se trosku stava cernou komedii. Pak ale prijede na motorce krutak Tom Savini a zacne zaverecnej, asi pul hodinovej masakr. Do toho vseho hraje misty az infantilni hudba, triky jsou spravne krvavy a obcas uvidime i nejaky to strivko nebo mozek. Jen ti zombici se misty tvarily moc inteligentne a udelat je vsechny sedivy nebyl nejstastnejsi napad. Takze kdyz tohle porovnam s remakem, kterej jsem videl driv, musim uznat, ze oba filmy jsou zhruba na stejny urovni, ale kazdej ma neco, co tomu druhymu chybi, takze se vyplati podivat se na oba dva filmy. (05.02.2007)

Ve srovnání se zombi filmy třeba od Fulciho, si tento drží laťku dost vysoko. Sice už není tak úderný jako night of living death, ale Romerovi se zdařilo to, o co se ostatní splatterový a jim podobní tvůrci jim nepokoušejí... pokusil se nastavit zrcadlo dnešní konzumní společnosti... celé se to projevuje sice jen tím, že zombie jsou i ve smrti přitahováni k supermarketům a tím, že spíš než jako zombie vypadají jako takové ty panny, co jsou všude ve výlohách. Také se mi zdálo, že film je natočený opravdu dobře, nápaditě, ale vévodí mu opravdu špatné herecké výkony, které by se v normálním béčku staly organickou součástí filmu a tady působí jen a jen nepřesvědčivě.... Film stojí za vidění také kvůli hudbě, kterou má na svědomí jiný klasik žánru, Dario Argento. Málokterému zombi filmu se povedlo tak dobře propojit své vlastní znaky se znaky satirického žánru.... (15.09.2004)