Noc oživlých mrtvol

Romero okopíroval leitmotiv z jisté slavné a kultovní knihy, zabalil jej do kabátu survival hororu s potácejícíma se mátohama, odrážející strach z pošahaného Jihu, celé to pojal jako dokument a sám tak zadělal na další legendární kult. BTW: hrůzostrašné televizní přenosy informující o situaci někde "tam venku" jsou zkrátka bezchybné! (03.03.2008)

Úplná paráda! Horor sa rozbehne prakticky hneď, žiadne hluché minúty, žiadne nudné začiatočné žvásty a zoznamovanie sa s postavami. Všetko sa síce pekne vysvetľuje a na zoznamovanie pravdaže rad príde, ale už je to všetko vtedy, keď nastalo peklo. Keď už sú všade zombíci a človek si nikdy nemôže byť istý pokojom. Film síce pravdaže už v niektorých momentoch vypadá veľmi zastaralo (masky) až komicky, ale atmosféru má stále veľmi dobrú. Nekľudný pocit z útokov zombíkov je v každej jednej minúte filmu. Nekompromisné, surové, premyslené a doslova ukážkové dielo v chovaní postáv (ukážková psychika). Poteší aj záver filmu. Právom jeden z hororových (a celkovo aj filmových) kultov a milníkov. (01.11.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire? Možná, ale já bych se obešla i bez něj. Horor není můj oblíbený žánr, tohle mi připadalo spíš jako fraška. Hudba, která by měla stupňovat napětí spíš ruší, je příliš hlučná a jednotvárná, chybí momenty ticha, které napětí mnohem víc vygraduje. Asi nejsem nejotrleší divák - nic mě nešokovalo ani nevyděsilo. Ale mi líto, podle mne zbytečně natočený film. (08.07.2014)

První film od tohohle, řekl bych, zakladatele zombies filmů, který za to vidění určitě stojí. Sice jsem se u něj nebál, za to jsem se ale výborně pobavil a ta atmosféra byla geniální. Celý film se totiž odehrává na jednom místě, a já filmy tohohle typu mám hrozně rád. Celý film se táhne děsně pomalu, ale zásadní je každá minuta, nikdo neví, co se může každou chvíli stát, a stát se může opravdu cokoliv. Herci také hráli na plno, i když mě tam neskutečně rozčilovala ta ženská, i když to byl asi účel. Noc oživlých mrtvol je film, který se musí vidět, dobře se na to kouká, svižně to utíká a má to unikátní atmosféru, která nenechá jen tak diváka usnout. Na druhou stranu ta pointa byla až moc prokoukatelná, kdybych neviděl parodii Soumrak mrtvých, možná bych byl v šoku, ale jelikož jsem ten film viděl asi stokrát, tak jsem si všim, jak moc se autoři Soumraku tímhle filmem inspirovali, každopádně oba filmy jsou na tom co se kvality týče hodně vysoko, ale nevím jestli bych se na to znovu podíval, na Soumrak určitě jo, protože u něj se aspoň zasměju, tady ta vážnost překračuje všecky meze, a kdo by se rád znovu podíval na atmosféru načichlou smradem mrtvol, chodící nazelenalé obludky a neskutečně vypsychované postavy, které svojí úlohu berou děsně vážně...? (22.03.2009)

Presvedčivosť príbehu vyplýva z absencie humoru. Ak sa Peter Jackson diví, prečo sa toľko hororov berie vážne ("robiť tak Hellraisera, Pinheada by som otrepal o múr, až by sa mu tie ihly zapichli do hlavy celé"), odpoveď je prostá - najúčinnejšie je sebarešpektovanie. Čierny humor je síce fajn, no len čo vstúpi na scénu, podráža nohy tomu, čomu má slúžiť. A "Noc živých mŕtvol" je legendou práve preto, lebo sa rozumne vyhýba jacksonovským "zapichovačkám". Ja netúžim vidieť zombi, ktorá obeti najprv predloží menu vo francúzštine a zacituje z neho. Chcem vidieť to, čo Romero ponúka v prvých cca 13-tich minútach (mimochodom, geniálny tieň, ktorý sa objaví na skle predtým, než Barbara vystúpi z auta akoby dával na známosť, že tu nebudeme mať do činenia len s hrôzou, ale i ozajstnou filmárčinou). Film má kultové parametre i z iného dôvodu. Povedal by som, že medzi "Nosferatu" a "Night" nebol žiadny skutočný horor. Najprv Nosferatu, potom dlho nič, resp. roztomilé opusy štúdií Universal a Hammer a odrazu... Ak si po spomínanej úvodnej 13-minútovke neučešete vlasy, zostanú vám stáť na hlave až dovtedy, kým vás na to neupozorní kolega v práci alebo sluha menom Igor. Hudba, anticipujúca Carpenterove tóny Halloweenu a Hmly (videl som verziu na DVD od firmy Oracle z roku 2002) je príliš skľučujúca než aby sa dalo na film pozerať častejšie, ale to je v podstate kompliment, však. Niektoré zábery evokujúce fašistický alebo vietnamský (b je správne) holocaust by pre určitých ľudí mali byť znamením toho, že horor zrejme nebude tak obsahovo vyprázdnená záležitosť. Vďaka Romerovi tu teda máme tzv. absolútny horor, ktorý odnaučí slušnému zvyku chodiť na pohreby. Éra kvetinových detí tu končí a začína éra detí voňajúcich fialky odspodu. Ak po zhliadnutí tohto filmu nebudete mať nočnú moru, potom ste Jack Rozparovač, George A. Romero alebo zombi. PS: Predtým, než sa rozhodnete pozrieť si farebnú verziu, uvážte, že čiernobiely look sa na konečnom sugestívnom pôsobení diela podieľa cca 40 percentami. Film je totiž aj nezastieranou poctou nemému filmu. (01.04.2005)