Noc oživlých mrtvol

Gooorrre!!! To je moc pěkné masíčko, jen co je pravda. Přesně takhle má vypadat brutální horror, málo keců, rovnou pěkně na věc. Útulný hřbitůvek, bratříček a sestřička přijíždějí plakat na tatínkův hrobeček, když tu... they´re coming to get you, Judi! Pánové i dámy, co divně chodí a mají to už nějaký ten pátek za sebou, si chtějí odpočinout od hrobního pohodlíčka a vyrážejí na špacír mezi živé... "Noc oživlých mrtvol", to je především parádní atmosféra od první vteřiny, výborná kamera, atmosferická hudba a patřičně poamatérštělé herecké výkony, které tomu dávají šmrnc. Prostě kulťák se vším všudy. Přesně ten druh filmu, kterému se říká "žánrotvorný". S odstupem těch let přeci jen místy trochu vlažně plynoucí, ale v každé vteřině expresivní stylizací připomínající éru němého filmu. Čili nejen koukatelné, ale dokonce strhující. Lepší horror brutálního ražení aby člověk pohledal. Tak bacha, aby vás při příští návštěvě krchova nepoboskal nebožtík... (28.03.2004)

Dobrý rozjezd, uprostřed docela nuda, otřesný výkon jedné barbieny v naprosto trapně napsané "rozlučkové" scéně, závěr má už ale opět celkem šťávu. Nevědět o filmu vůbec nic, myslel bych si, že jde o zdařilý amatérský horůrek a nebýt aut, datoval bych jeho dobu vzniku kamkoliv do posledních 40ti let. (24.03.2008)

Černobílá jakoby dokumentární kamera dodává filmu neobyčejnou syrovost a opravdovost. Potácivé oživlé mrtvoly vzbuzují dojem, že je snadné jim uniknout - opak je pravdou. Mnohá tabu padají jako věž ze sirek - nahota, pojídání vnitřností, dcerka se vrhá na rodiče a nakonec je sama zabita. Úvodní scéna ze hřbitova působí zpočátku jako rodinné video, aby se vzápětí zvrhla v nepojmenovatelnou a nepochopitelnou hrůzu. Postavy neví, co se děje, a divák společně s nimi tápe. V uzavřeném domě se následně ukazuje, že možná daleko větší nebezpečí, než jsou zombie venku, představují lidé sami mezi sebou. A bezvýchodný konec ( který je změněn v remaeku) vše jen potvrzuje. Bojuj, bojuj, bojuj....nakonec budeš stejně zabit. Neviděl jsem naštěstí kolorovanou verzi a ani ji vidět nechci. Poloviční síla filmu je právě v černobílém snímání, ve hře světel a stínů, v protikladu černé a bílé, který zde působí silně symbolicky. Film skrývá řadu rovin - mezilidské vztahy, kritika společnosti, celková krize, zbytečnost vzpoury, úpadek, dekadence. Ale dá se na něj dívat i na jako mrazivý horror, který vás prostě vyděsí.... (07.08.2010)

USA päť cólov pod zemou. Americká zástava hrdo veje nad pustým cintorínom. Prázdnotu naruší pomätený, násilnícky chlap s vykazeným chrupom, napadajúci súrodenecký párik. Odkiaľsi vyliezajú mŕtvi, pretože unifikácia nie je ešte dokonaná. Začína zdanlivo bezdôvodné násilie na tých, čo sa ešte stále pohybujú na Zemi a nezaradili sa do poslušného radu. Krvavé kúsance a prijatie časti tela jeho zjedením zaraďuje všetkých živých do zástupu mechanických bábok (akási zvrátená forma svätého prijímania). Trhané, pomalé pohyby, vyprázdnené pohľady, mechanické naprogramovanie slúžiace jedinému cieľu. Všetky úkony mlčanlivých, zvláštne chrochtajúcich zombíkov mi pripomínali viac než čokoľvek iné práve robotov a zvuky ich hrkotajúcich mechanizmov. Brániaca sa menšina však vďaka zmäteným ženám a mužom neprekonajúcim svoje ego tiež nemá na ružiach ustlaté. No a záver ? Genocídu premeny tela uhryznutím strieda genocída automatických strelných zbraní. Na citlivé skúmanie odchýlok sa nehľadí. Romerova vizuálne podmanivá čiernobiela jazda od prvopočiatkov v sebe obsahovala filozofický podtext. Možno dobovo šmrcnutý vojnou Ameriky z Vietnamom, mne osobne utkvelo najmä vyššie uvedené. Je niečo horšie než smrť? Áno, niekedy je to život. (24.02.2008)

První film od tohohle, řekl bych, zakladatele zombies filmů, který za to vidění určitě stojí. Sice jsem se u něj nebál, za to jsem se ale výborně pobavil a ta atmosféra byla geniální. Celý film se totiž odehrává na jednom místě, a já filmy tohohle typu mám hrozně rád. Celý film se táhne děsně pomalu, ale zásadní je každá minuta, nikdo neví, co se může každou chvíli stát, a stát se může opravdu cokoliv. Herci také hráli na plno, i když mě tam neskutečně rozčilovala ta ženská, i když to byl asi účel. Noc oživlých mrtvol je film, který se musí vidět, dobře se na to kouká, svižně to utíká a má to unikátní atmosféru, která nenechá jen tak diváka usnout. Na druhou stranu ta pointa byla až moc prokoukatelná, kdybych neviděl parodii Soumrak mrtvých, možná bych byl v šoku, ale jelikož jsem ten film viděl asi stokrát, tak jsem si všim, jak moc se autoři Soumraku tímhle filmem inspirovali, každopádně oba filmy jsou na tom co se kvality týče hodně vysoko, ale nevím jestli bych se na to znovu podíval, na Soumrak určitě jo, protože u něj se aspoň zasměju, tady ta vážnost překračuje všecky meze, a kdo by se rád znovu podíval na atmosféru načichlou smradem mrtvol, chodící nazelenalé obludky a neskutečně vypsychované postavy, které svojí úlohu berou děsně vážně...? (22.03.2009)