Noc oživlých mrtvol

Úplná paráda! Horor sa rozbehne prakticky hneď, žiadne hluché minúty, žiadne nudné začiatočné žvásty a zoznamovanie sa s postavami. Všetko sa síce pekne vysvetľuje a na zoznamovanie pravdaže rad príde, ale už je to všetko vtedy, keď nastalo peklo. Keď už sú všade zombíci a človek si nikdy nemôže byť istý pokojom. Film síce pravdaže už v niektorých momentoch vypadá veľmi zastaralo (masky) až komicky, ale atmosféru má stále veľmi dobrú. Nekľudný pocit z útokov zombíkov je v každej jednej minúte filmu. Nekompromisné, surové, premyslené a doslova ukážkové dielo v chovaní postáv (ukážková psychika). Poteší aj záver filmu. Právom jeden z hororových (a celkovo aj filmových) kultov a milníkov. (01.11.2011)

Sú pomalé a dezorientované, no o to viac vytrvalé a krvilačnejšie! Prvý film - tak toto odštartovalo zombícku tému - jednu z mojich najobľúbenejších - skôr či neskôr vás dostanú . . . hahahahahaha Romero vniesol a svojim debztom zadefinoval pojem ZOMBIE v populárnej kultúre a podobne ako stoker oživil a "vymyslel" Draculu, Romer to isté urobil so zombiami - a za to mu ďakujem (23.07.2005)

Byl jsem mile překvapen, protože tento snímek očividně opravdu nestárne. Atmosféra strachu byla občas přímo hmatatelná, a stylová akční kamera musela být na tehdejší dobu také menší revolucí. Postavy nebyly zase tak ploché, jak by se na první pohled mohlo zdát: nejlepší byli bezpochyby snaživý černoch a šokovaná krásná blondýnka, prostě jsem jim to zbaštil. Romero natočil velmi dobrý horor, a to už taak dávno. Nutno podotknout, že všemu ještě nasadil korunu hutný konec. (29.03.2009)

"Je i horší úděl než smrt."? Tento kultovní americký film (často označovaný i jako "splash and slatter") s neopakovatelnou černobílou atmosférou, který de facto definoval žánr filmů o "zombie", zaznamenal komerční průlom. Má působivou, ponurou a syrovou atmosféru plnou hrůzy, strachu, násilí, bezmoci, bezvýchodnosti a všeobecného ohrožení, vynikající hudbu a především tu černobílou velice emotivní a působivou kameru a jako celek film působí tak trochu dojmem nějakého autentického dokumentu. Slabší místa, kde se relativně nic neděje, se zde dobře doplňují s těmi silnějšími a naopak. Jinak opravdu skvělé, a to především z dnešního pohledu, bez hepíku i jako "kult" i ti neherci byli dobří.. (19.01.2008)

Romero nekompromisně odříznul hororový žánr od jeho goticko-nadpřirozených kořenů a pod vlivem Mathesonovy novely Já, legenda šokoval diváky zřejmě prvním příkladem tzv. sociologického hororu (za jehož otce bývá někdy neprávem označován Craven). Dokázal zachytit soudobý strach z represivního aparátu, znepokojení ze stoupající kvantity a brutality násilí v ulicích. Možná nejvýmluvnějším komentářem k době je závěr, kdy se jako největší zrůdy neprojeví zombies, ale (bílí) venkovští balíci, zastupující nedůvěryhodné autority. Laciná vizuální stránka byla zčásti nutností, zčásti snahou přiblížit se dobovému televiznímu zpravodajství (rovněž černobílému). Výsledkem je nejen přelomový horor, stojící na počátku vlny neučesaných „feel-bad“ filmů (Poslední dům nalevo, Texaský masakr motorovou pilou...), ale také kruté a pravdivé zachycení nálady pro (nejen) americkou společnost zlomových let. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Kusko.t2, MIMIC (25.10.2011)