Tokyo Vice

1.seria: Mierny nadpriemer, hoci obcas naivny, zo sveta jakuzy, policie a tokijskej prominentnej redakcie a luxusnych "spolocnicok".  Mlady gaijin - Jake ako horlivy a japonsky plynulo hovoriaci reporter, hoci american v japonskej redakcii sa prihodne zaplieta do vsetkych spomenutych sfer a ich vzajomnych vztahov. Priznavam, ze to ma svoju atraktivitu, na ktoru tvorcovia stavili, obcas je to vsak prilis naivne. Najviac ma bavila asi redakcna linia a i zivot spolocnicok. Ta prva prevazuje len v prvych dieloch, neskor je to uz len mafianska zalezitost. Polhviezdie urcite pridavam za vynikajuci soundtrack od panov menom Danny Bensi & Saunder Jurriaans. Takmer vzdy je to pri zaverecnych scenach a kreditnych songoch genialne namiesane. Zaver ma moc nepotesil, na strane druhej ani neprekvapil, kedze sa az tam vynorili niektore uplne zrejme otazky, o ktorych sa dovtedy okato mlcalo. Totiz, paky medzi policajtami a mafiou.  I tak odporucam. Celkom vitane osviezenie. 70% (21.06.2022)

Snaha proniknout do tokijského podsvětí 90. let, kde nic není tak, jak se na první pohled zdá. První sérii odstartoval legendární Michael Mann (bohužel zůstalo jen u jediné epizody), který ostré hochy vyměnil za podrobný diskurz do práce japonské policie, která je proslulá svou kontrolou nad informacemi, a způsobu, jakým úřady spolupracují s novináři. A to vše s nezbytnou společenskou rovnováhou se zakořeněným organizovaným zločinem. Aneb jak první zahraniční kriminální reportér Jake Adelstein v největších japonských novinách k prvním případům přišel… „Prchl“ od rodiny k nalezení nezávislosti, snaží se zapadnout a ctít systém plný rituálů a kodexů chování. Jenže docela brzy podřadíme. Kořeny Yakuzy jsou předlouhé, tudíž se policie alespoň snaží mezi klany udržet mír. Brzy se Ansel Elgort (Jake) od detektiva Kena Watanabeho dozvídá pár dílků skládačky. Poznává společnici Samanthu, kterou drží sen o vlastním byznysu, vzniká i pouto s členem klanu Satem, které je tu vlastně jen díky společné lásce k americké popkultuře. Celkově Jake překvapivě snadno (a podivně) získává důležité kontakty i důvěru řady lidí. Hlavně mi ale nesedělo, že předtím nevěděl, jak to v praxi chodí. Šel až do morku kostí, od jazyka přes kulturu až ke složitým přijímacím zkouškám, aby se dozvěděl, že investigativní novinařina a „skutečné“ zpravodajství vypadá krapet jinak. Právě proto to úplně není o příběhu horlivého novináře, ale o samotném Tokiu ve všech jeho odstínech. Ale když už jsme u „cizáckého“ žurnalisty, jeho zatvrzelost a umíněnost se u něj postupně překlápí spíš do otravnosti. Myslím, že Ansel Elgort mohl najít zajímavější způsob, jak postavu uchopit. (17.06.2022)

Americký reportér vs Jakuza - velice volně dle vzpomínek prvního cizince v japonských novinách Jakea Adelsteina. Intenzivní autentický exkurz do japonské kultury devadesátých let  - práce policie, novinářů a tamnějšího organizovaného  zločinu. Scénáristicky výborné, pohlcující zážitek, naprosto výborný casting, přičemž ty ksichty japonských mafiánů naprosto exkluzivní. Po Shogunovi další reklama na zemi zapadajícího slunce.  První řada 100%, druhá 89%. (26.04.2024)

Skvělá exkurze do japonského podsvětí a japonské kultury. V seriálu se střetávají rozdíly v japonské a západní kultuře ale i v herectví, které hodně vychází z práce s hlasem. Příjemně mě překvapil Ansel Elgort, který hraje prostě parádně. Naopak Ken Watanabe oproti jiným japonským kolegům rozhodně tahá za kratší konec. Masayoshi Haneda, Shun Sugata, Ayumi Tanida jsou totiž proklatě charismatičtí jakuzáci. Skvělý je i Hideaki Itō v roli kontroverzního detektiva. Nejvíc mě ale zaujal Shô Kasamatsu. Jeho mafián je úžasně zahraná rozporuplná postava, ve které se tříští spousta emocí, jež ale projevuje navenek hlavně drobnou mimikou obličeje. Rachel Keller je fajn. Dobře hraje a dobře se na ní kouká.  Tokyo Vice je skvělý seriál, který postupně graduje a já jen doufám, že si druhá řada udrží stejné tempo. (13.07.2023)

Brilantní neo-noirová záležitost inspirovaná dle skutečných událostí, která je zároveň sugestivní sondou do japonské společnosti (která je k mýmu překvapení hodně hierarchická, konzervativní a korporativní) a Tokijských kriminálních struktur. Ansel Elgort zde herecky exceluje a jen potvrzuje, že je jedním z největších talentů svý generace, přičemž Ken Watanabe mu perfektně sekunduje. (22.05.2022)