Tokyo Vice

1 procento klišé, 99 procent autenticity. Není to nejlíbivější, nejchytlavější série a asi ani nebude komerčně nijak extra úspěšná. Na to je Tokyo Vice příliš těžko čitelný, nepředvídatelný a procedurální. Nutno ovšem uznat, že realitu tokyjských neonů a především podsvětí se povedlo vykreslit bravurně. Není nikterak překvapující, že je vidět rukopis Michaela Manna velmi často. Škoda otevřeného finále, protože vzhledem k celkové koncepci se obávám zda se money-chtivým tvůrcům/producentům bude jednička rentovat dost na to, aby se pustili do dvojky. Protože tohle neni rutinní seriál pro masy, ale pořádná depresivní jízda špinavými ulicemi velkoměsta. Tedy ne jako prosluněné zaláskované Miami, ale pořád dost "Vice" na to, aby zkušeného diváka zaujalo. (07.06.2022)

Ansel Elgort je naprosto boží a táhne spolu s Kenem Watanbem skoro celý seriál. A teď mě nechápejte ale vůbec zle, ale ta "ženská" linka byla dle mého názoru naprosto zbytečná a nebýt jí šel bych možná do plných. V módu Yakuza & novinář to funguje skoro dokonale a tak budu dělat, jako, že jsem ani nic jiného neviděl. A už se moc těším na další sérií, která tu mu tříčtvrteční spokojenost posune (snad) ještě o malý kousek výš. (05.07.2022)

Wow, v posledních epizodách druhé sezony to tedy solidně rozjeli, perfektní drama s bezchybným dotažením do konce. Jak většinu série jeli pomalé vyprávění se soustředěním na postavy a vztahy mezi nimi, tak to byl jen buildup k tomu aby v poslední třetině série příběh scénáristé čistě rozsekli - až je mi líto že jsem seriál jel postupně s týdenními rozestupy, při bingování by ta gradace působila ještě mnohem líp. Kdo se bál že tato sezona skončí stejně neuzavřeně jako ta předchozí, tak se do seriálu směle může pustit, neuzavřené tu nezůstalo prakticky nic - jen s mírným  závěrečným pomrknutím k tomu že (nové) příběhy těch postav mohou v dalších sezonách klidně pokračovat. Ale nečekejte akci, ta je v seriálu jen velmi minimálně. Jako celek je to nejlepší Michael Mann od Collateralu. (05.04.2024)

Seriálu velice pomáhá neokoukané prostředí japonské kultury, díky čemuž je minimálně první část seriálu zajímavé sledovat. Jak ale čas plyne, stále více se kupí klasická seriálová klišé a postavy činí neskutečně okaté boty, které vedou k naprosto očekávatelným závěrům... Na druhou stranu, nejvíce se na seriálu chválí autenticita a je fakt, že v reálném životě asi lidé podobně jednají každou chvíli.. Když ale sleduji detektivku, chci něco chytřejšího :) (31.07.2022)

Najprv som si užíval prostredie Tokia 90. rokov. Bohužiaľ neskôr som zistil, že postavy a ich vzťahy sú strašne stupídne odprezentované. Jake Adelsteina, absolútna novinárska nula, sa čoskoro stane ústrednou postavou celého Tokia. Kamaráti sa s vysoko postavenými policajtami, pachtuje s mafianskym poskokom, chodí na čaj k šéfovi mafie,... Nikto k tomu nemá žiadny zmysluplný dôvod, všetko sa deje tak nejako samo od seba. Navyše sa k všetkým chová ako k rovnocenným, a to k*rva pri rozhovoroch s mafiánmi pôsobí fakt drbl*. Je tu asi najväčší mafiánsky ubožák v histórii Sato. Neustále výraz šteňaťa do ktorého práve niekto kopol. Občas sa pokúsi byť drsný, čo je však okamžite utnuté, pretože si zobral väčšie sústo než zvládne. Hiroto Katagiri, výraz že má mesiac zácpu, je v neskutočnom šoku, že mu niekto vyhrožuje? A čo k*rva ako fízl šlapajúci Yakuze na krk čakal? No a Samantha? Tá je tak blbá, že ku koncu prvej série bola už skôr komediálnou postavou. Záverečný záber posledného dielu prvej série bol viac než výstižný. Pohľad na záhradnú hadicu skvelo ilustroval úroveň Tokyo Vice = nestojace za povšimnutie. (10.12.2022)