Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Deset krásných let se mladá Mija (An Seo Hyun)  starala v srdci jihokorejských hor o svou obří zvířecí společnici Okju. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy se Okji zmocnila nadnárodní společnost Mirando Corporation, která ji přemístila do New Yorku. Bezcitná ředitelka společnosti Lucy Mirando (Tilda Swinton) má se zvířetem své vlastní plány a Mija se musí vydat na dlouhou a náročnou záchrannou misi, aby mohla svou milou Okju dovést zpět domů. Na cestě se ale setkává s dalšími lidmi, kteří mají o osudu zvířete své vlastní představy. (Kiisaki)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (147)

joker.george 

všechny recenze uživatele

Film se otírá o tabuizovaná i popularizovaná témata, ale čeření jejich vod se vyhýbá. Triky místy působí nedotaženě, na dokreslení příběhu ale bohatě stačí. Snímku tak neprávem vévodí excentrické a roztodivné postavičky, které jsou výraznější než samotné vyprávění, kterému se daří šikovně balancovat mezi dvěma protikladnými stranami. Bipolárnost je však fungující doménou filmu, kde jsou k vidění hororové a bezútěšné pasáže, které se mísí s rodinou podívanou viděnou dětskýma očima. (Netflix) ()

Fary 

všechny recenze uživatele

Bohužel hrozná blbina. Chvílemi člověk neví, jestli si to dělá srandu samo ze sebe nebo co vlastně, chvíli to zase brnká na smutnou notu. Mijin dědeček vypadá jako bezďák, kterýho našli na nádraží (a stejně tak chlastá) a ne jako nejlepší "local farmer". Celé je to takové nesourodé a charaktery postav se mění častěji, než ponožky jejich protagonistů. ()

Reklama

whack 

všechny recenze uživatele

Nie je zvykom, aby aktivisti Animal Liberation Front boli v blockbustery takéhoto rázu zobrazení v pozitívnom svetle, a už vôbec nie aby tvorili hlavných kladných hrdinov. Vzťah dievčaťa k zvieraťu je tiež vykreslený veľmi pekne a emocionálne. Je to veľmi dobrý spôsob, ako poukázať na šialenosť priemyslu živočíšnej výroby, konkrétne na príklade veľkochove prasiat. Vystupuje tam síce druh, ktorý sa podobá skôr na hrocha ako na prasa, ale po celý čas sa hovorí o „geneticky modifikovaných prasatách“, čiže ok, žiadna veľká fikcia. Myslím si, že tento film je skvelá agitka, ktorá môže potenciálnych veg(etari)ánov presvedčiť, a napríklad aj to, že na Americkej premiére sa podávali iba pescetariánske jedlá, dosvedčuje, že iba neidealizujem. ()

Lenka.Vilka 

všechny recenze uživatele

Povedený kousek, u kterého si každý sám musí přebrat, co mu dal za sdělení, protože si ho lze přebrat hned několika způsoby. A to byl jednoznačný záměr. Možná proto tam je dost věcí na první pohled nedořešených. A kvůli tomu vzniknou právě všechny ty otázky. Včetně té nejdůležitější: Co bylo hlavním účelem tohohle filmu? Pokud šlo jenom poukázání na poučku "Když to pojmenuješ, potom je o dost těžší to sníst", tak to funguje na 100%. A je jedno, o jaké zvíře se jedná. Ale zase je tam ta druhá věc. Jsou slepice, který běhají na dvorku bezejmenné, takže ty sníst je teda ok? Nebo je to tím, že s námi nestráví tolik času, že si s nimi nestihneme vytvořit vztah, tak jsou míň? Proto je ideální tohle všechno vidět z pohledu dítěte. A to píše někdo, kdo byl tak trochu v podobné situaci. Já tak moc chtěla psa! Jako hodně, ale nemohla jsem ho mít. Ale byly alternativy. Ty malý hrabavý potvory byly vlastně moje kamarádky. Ale nebyly tak roztomilý jako králíci. Ano, když muj táta zabil mého nejlepšího kamaráda, kterého jsem měla místo psa, trochu jsem to nechápala. A bylo pro mě těžký to všechno pochopit. Takže...jíst slepice a králíky se smí, ale pes je tabu? Trochu to v hlavě udělá bordel. Takže je naprosto pochopitelné, co se rozhodne Mija udělat. Není to chytré rozhodnutí, ale je to emoční rozhodnutí na základě jejího času stráveného s Okjou. Protože Okja je nejenom uměle vytvořený druh a je vlastně strašně inteligentní. Ale především mazlíček, který jí zachránil život. Což jsou i jiná zvířata. A jejich počet by se zvýšil ještě víc, pokud by s lidmi strávili víc času. Nejlepší ukázku výsledku má doma (předpokládám) každý druhý člověk. První polovina filmu je tedy poměrně dost dětsky naivní. Hlavně v momentě, kdy Mije dojde, že sama nemá šanci. Takže se přidá další vrstva. Aktivisti, kteří chtějí Okju taky zachránit. Nebo vlastně...chtějí ještě něco trochu jiného. A přestože oni jsou narozdíl Miji dospělý, jejich přístup je stejně naivní jako ten její. Lze vůbec něco dokázat proti tak velké společnosti? Může něco obecně dokázat někdo (kdokoliv v čemkoliv) menší směrem k tomu většímu, silnějšímu a bohatšímu? Co oceňuji je ale fakt, že se Okja nesnaží o manipulaci, o citové vydíraní a rozhodně to není agitka, jak je tak snadné říct. Proč? Kvůli druhé polovině a převším poslední půl hodině a zavěru na jatkách. Kde Mija vidí všechno, co tam vidí a co se tam stane. A převším, jak se zachová a co se stane s Okjou samotnou a tím prvkem "koupě falešného pocitu správné věci do dalších pěti minut, když ne napořád". Takže tenhle film nabízí spoustu otázek, ale rozhodně na ně neodpovídá. Jakákoliv odpověď by film nejspíš dost znehodnotila. Ty odpovědi si musí každý divák najít sám v sobě. A poprat se sám s tím, jestli mu stojí za to zamyšlení se nad tím, co pravě viděl. Jenom mi přijde dost nefér tvrdit, že tohle je pouze kritika masného průmyslu a že byl natočený s myšlenkou, která napadne každého jako první: nejezte maso. (Mmch, na tehle film jsem se chtěla kouknout už nějakou dobu, ale schválně jsem si ho nechala až na včerejší večer. Dnes začali dávat Blood Free, kde je ta myšlenka dotažena až do konce a má to též nemilé následky.) Protože ostatně i Mija se chová dost sobecky, když jí dojde, jak to na světě chodí. A dost pochybuju, že v tom posledním záběru jedli něco jiného než byli doma do té doby zvyklý. Ale dítě přece neoznačíme za pokrytce, že? Prostě jenom budeme doufat, že si uvědomuje, že jako dítě víc nezmůže a v budoucnu třeba něco udělá. Stejně jako divák? Ale nikdo nikomu nic nevnucuje. Jinak po technické stránce spokojenost. Ty dvě hodiny byly hned pryč, jako kdyby to bylo mnohem kratší. Herecky naprostá spokojenost a celý je to skvěle natočený. Ale tak to je automaticky předpokládané :) () (méně) (více)

P1tr 

všechny recenze uživatele

Okja, aneb když je film stejně podivný, jako jeho název. Samotný nápad a vizuální zpracování jsou na špici, ovšem se zbytkem snímku je to již složitější. Příběh dokáže být nádherný a dojemný, občas i vtipný, bohužel ale tyto pózy střídá s nepříliš úspěšným pokusem o napětí a hlavně obsahuje neúměrnou spoustu divných a příliš šílených scén, které působí jako z jiného filmu a celek výrazně shazují. Tato tónová nevyrovnanost je matoucí a ačkoliv u některých filmů může působit jako osvěžení, zde je to naopak velmi rušivé a pouze se tím potvrzuje tvůrčí zmatenost a nerozhodnost v pojetí zvoleného děje, který není rozvíjen dostatečně zajímavě a tak film zůstal daleko za naplněním svého potenciálu. S hodnocením ale přesto níže jít nemohu, neboť když už zrovna film funguje, je radost na něj pohledět. Jen škoda, že takový nebyl častěji. ()

Galerie (161)

Zajímavosti (7)

  • Ide o prvý film od Netflixu premietaný na festivale v Cannes. Tam sa stretol s technickými problémami, pre ktoré musel byť na 15 minút prerušený, po skončení si ale vyslúžil 4 minútový standing ovation. Okja má byť následne k dispozícii iba na serveri Netflix. (misterz)

Reklama

Reklama