Brubaker

Robert Redford chce zlepšit podmínky vězňů, vztahy mezi nimi, ale je na to sám, nezískává pro svůj mesiášský charakter dostatečnou podporu ze strany podřízených ve věznici. (Trochu trapné je, že nový vězeň je budoucí ředitel, který chce poznat, jak to v téhle base chodí na vlastní kůži. Běžný ředitel udělá to co běžný divák. Koukne se na film z vězeňského prostředí.) Robert Redford z vězení odchází, ale vězni mu v dojemné chvilce, kdy odchází vzdávají hold mohutným potleskem. Diváci naladění na notu role Roberta Redforda mu v duchu tleskají též.***(1.10:2010) (01.10.2010)

Prvních asi čtyřicet minut, než se Brubaker odhalí, je to to nejdrsnější vězeňský prostředí, jaký snad kdo kdy ve filmu zobrazil. Tak tvrdý a nepřátelský podmínky myslím nepanovaly ani na bojišti. Po seznámení se s okolnostmi a hlavními postavami se začne odvíjet samotný příběh. Brubaker je dost naivní a nekompromisní idealista, člověk, který si stojí za svým slovem, sny i zásadami a nehodlá se jim kvůli nikomu a ničemu zpronevěřit a to ani kdyby tím dosáhl svého původního cíle. Neubráním se srovnání s pozdějším Redfordovým snímkem Poslední pevnost, která vlastně pojednává o něčem dost podobným. Z pohledu člověka již znalého Brubakera mi přijde Pevnost jako trapná parodie, výsměch a možná až drzá snaha o rejžování z minulého úspěchu. Pravda, konečné zatleskání mi přišlo stejně dojímavé, jako i happyendové, ale to nic nemění na tom, že je Brubaker jedním z nejlepších, nejsyrovějších a nejreálnějších vězeňských dramat. Žádní hodní dozorci, žádní vězni, kteří se chtějí vzdělávat, skoro žádní vězni, kteří by nebyli křiví jako kosodřevina a o tom to je. O bláhových lidech a jejich snaze změnit svět a zlepšit ho. O Brubakerovi. (11.12.2006)

"Když se třeba nějaký vězeň pokusí utéct, to mu máme zamávat?" Aby bylo jasno, tak já jsem pro tvrdý podmínky ve vězení, aby se tam nikdo nechtěl vracet. Kdo nepracuje, ať nejí a o televizích na pokoji, posilovnách a internetech by si mohli nechat jenom zdát po šestnáctihodinovejch šichtách. Přesto s Brubakerem souhlasím v tom, že bezdůvodně by se neměl nikdo mlátit a že postel, střecha nad hlavou a okno do cely by měli být samozřejmostí. Ale dost humanity. Tohle je drsný, syrový a mě při tom dost bavil zásadovej týpek, kterej neuznává čachry s pravdou. (16.10.2018)

S Brubakerom mám trochu problém. Som podozrievavý voči filmom, v ktorých sympatický klaďas ide vymýtiť zlo rozlezené do najposlednejších zákutí. Obzvlášť, ak tým supermanom je idealista s ambíciou nahradiť jeden zle fungujúci systém svojou predstavou iného systému. Samozrejme, že to nemôže dopadnúť dobre, pretože vyššie záujmy na vyšších miestach zasiahnu skôr, ako by sa novátor presvedčil, že tadiaľto cesta nevedie. V Amerike je veľa väzňov a tak sa nemožno čudovať snahám o využitie ich pracovného potenciálu. Nemožno sa ani čudovať našim normalizátorom, ktorí po filme vďačne siahli, aby ľudu ukázali, aké je to všetko v tej Amerike prehnité a zlé. A nemožno sa čudovať ani trom hviezdičkám odo mňa, pretože som niektorým postavám a niektorým epizódam filmu jednoducho neveril. (02.10.2010)

Sluší se zatleskat. Možná se mi někteří z uživatelů vysmějí, ale opravdu jsem nevěděl, že nový trestanec Robert Redford ve skutečnosti jen poznává otřesné podmínky a poměry, které panují ve věznici, které vlastně nově šéfuje. Když vidí tu hrůzu kolem, začne zásadový chlapík s reformami – brzy však narazí. Nejen na personál věznice a podnikatele z okolí, kteří vězně za vidinou zisku zotročují, ale hlavně na politický tlak. Solidní kritika zaoceánského vězeňství má co říct i v dnešní době, a to film posunuje o stupínek nahoru. Režisér výtečného taktéž vězeňského dramatu Frajer Luke Stuart Rosenberg nechce dojímat, chce jít důrazně za svým – stejně jako vzdělaný ředitel. Výborně napsané, stejně tak i zahrané. (28.12.2013)