Brubaker

2,5* --- "Velmi silný zážitek a řečené pravdy..." možná tak v roce 1980, z dnešního pohledu byla postava Brubakera snílek mimo realitu co ve skutečnosti způsobil v rámci své reformy vlny způsobivší nejednu smrt. Takový ten případ, kdy je to sice dobře myšleno, ale prováděno "honem honem" bez rozmyslu. Film je celkově svoji naivitou nudný, protože je to celé prostě nesmysl. A závěrečné "clap-clap" výsledkem naprostého pomatení smyslů scénáristy/režiséra. Ta půlhvězda navíc je za herecké výkony. (05.10.2016)

Naprosto vynikající drama. Brubaker má vynikající scénář a atmosféru a nenudil jsem se u něj ani sekundu. Postava Henryho Brubakera, rozumného, sečtělého a čestného člověka, se rázem stala jednou z mých nejoblíbenějších. Jeho snaha přetvořit rozpadající se zahmyzené vězení plné bestiálních vězňů-pomocníků a zkorumpovaných průmyslníků kolem, se střetává nejen s politickou nevolí státní komise, ale i s lidmi, kteří se doposud obohacovali na úkor vězňů. (26.12.2008)

Od Brubakera jsem očekávala silné vězeňské drama a dostala "jen" lehce nadprůměrný solidní snímek. Myslela jsem, že děj bude více propracovanější, drsnější, napěchován emotivními okamžiky. Přišlo mi to jaksi rezervované, chladné. Emočně se mě to téměř nedotklo. Jedná se o kvalitní snímek, který však patří k těm, od nichž jsem díky zdejšímu hodnocení čekala více. (19.09.2012)

Robert Redford chce zlepšit podmínky vězňů, vztahy mezi nimi, ale je na to sám, nezískává pro svůj mesiášský charakter dostatečnou podporu ze strany podřízených ve věznici. (Trochu trapné je, že nový vězeň je budoucí ředitel, který chce poznat, jak to v téhle base chodí na vlastní kůži. Běžný ředitel udělá to co běžný divák. Koukne se na film z vězeňského prostředí.) Robert Redford z vězení odchází, ale vězni mu v dojemné chvilce, kdy odchází vzdávají hold mohutným potleskem. Diváci naladění na notu role Roberta Redforda mu v duchu tleskají též.***(1.10:2010) (01.10.2010)

Nádherná oslava lidské úcty a osobnosti, podávaná skrze heroický a zřejmě životní výkon Roberta Redforda. Jeho Brubaker je postavou, které budeme fandit, budeme s ní sympatizovat a přes veškerý negativní postoj od ostatních bachařů budeme souhlasit se vším, co ve své náročné cestě za zlepšením vykoná. Sice to nedokáže diváka vyždímat tolik jako nedostižný Shawshank nebo výpravný Motýlek, ale film má přesto velkou sílu, velkou morální hloubku a je určitě zajímavé podívat se na zkažené americké věznice také z perspektivy ředitele, než jen neprávem odsouzeného a utíkajícího vězně. Emotivní závěr je pak z filmařského hlediska sice jen nošením dříví do lesa, ale mně při něm bylo tak krásně, jako by ten mohutný a dunivý potlesk pro neúnavného a nedoceněného ředitele náležel mně samotnému. Brubaker se mi nakonec zadřel hluboko pod kůži, a nepochybuji o tom, že i Frank Darabont ho musel několikrát zhlédnout, než se pustil do své celovečerní prvotiny.. (19.12.2012)