Zvláštní dny

Být to na mě, dám přednost vzpomínkám před tuctovou kriminálkou a krátím, minimálně o půl hoďky. Film je totiž zbytečně zdlouhavý a pořádně se začíná odehrávat až zhruba s padesátou minutou. Jinak má ale výbornou pochmurnou atmosféru, kterou mi chvilkama připomínal Blade Runnera a v hlavní roli Fiennese, který mi celou dobu neskutečně připomínal Bradleyho Coopera. (03.01.2013)

Ten otřesný osmdesátkový look bych filmu z poloviny devadesátých let možná odpustila. To, že má neskutečně mnoho hluchým míst, již méně. Bigelowová mnohokrát prokázala, že umí točit akční scény, tehdy to zřejmě ještě neuměla. Samotný příběh je značně diskutabilní, takže se mohu jen pozastavit nad tím, jak feministicky film v mnoha ohledech vyznívá. A mám to, tím mohu odůvodnit nízké hodnocení a nemusím přiznávat, že mě ten film málem unudil k smrti. (30.10.2018)

Kathryn Bigelow znova natočila triler, o ktorom by málokto tipoval, že ho natočila žena. Vlastne ona je väčší chlap, ako mnoho mužov. Scenár je tak trochu mišmaš, s niekoľkými klišé scénami a nie je ľahké povedať, čo si má divák z príbehu vlastne zobrať. Lepšie je to s atmosférou a celkovým vydareným sci-fi kabátom tohto "zvláštneho" filmu. Jeho prepad je pre mňa veľkou záhadou. Možno sa potenciálni diváci báli jeho dĺžky. Úplne zbytočne. VIDENÉ ZNOVA 1/23: Po druhom pozretí sa mi utriedil onen pôvodný mišmaš do jasného (kyber-neo-noir) tvaru, niektoré výčitky voči slabším dialógom a klišé ale zostávajú. Čiže hodnotenie sa nemení, ale prístup k filmu mám o niečo pozitívnejší. (01.07.2012)

Když jsem tento film po uvedení do videopůjčoven viděl poprvé, brečel jsem u něj. Když jsem jej viděl přibližně po 12ti letech, aniž bych to očekával, brečel jsem u něj znovu a na samém konci jsem dokonce brečel jako malé dítě ... Naprosto geniální film, který má snad jen dvě vady. Jednak se na něm podepsal trochu jeho věk a neaktuálnost ve vztahu k miléniu a dále možná až příliš dlouhá stopáž, díky které rozjezd filmu trvá trochu déle. Ovšem jakmile se divák dostane "blíže k jednotlivým postavám", pronikne do spletitého a přitom zdánlivě jednoduchého příběhu, přimražen a s očima přilepenáma k obrazovce vydrží až do samého závěru. Tohle je prostě geniální film, který má mnoho rozměrů, úžasné herecké výkony, úžasně vykreslené vztahy jednotlivých postav, mrazivou a smutnou atmosféru, na svoji dobu výborné ztvárnění a efekty, perfektní kameru atd. Plus jako bonus jedno z prvních použítí "first person camera view", které se v dnešní době těší takové oblibě v horrorech. Dále na svoji dobu dosti odvážné násilné scény. Fiennese moc nemusím, ale zde podává doslova excelentní herecký výkon. Juliette Lewisová jako třešnička na dortu ukazuje kozy, jako by se nechumelilo, ale k tomu všemu i výborný herecký a pěvecký výkon. Od Sizemora jsem zvyklý i na přesvědčivější výkony, i když zůstává faktem, že hrál postavu podle jasného vzorce. Angella Bassetová úžasná a byla to právě ona, která mne na konci filmu nejvíce rozbrečela. Tohle je opravdu skvost!!! (14.03.2008)

Problémový případ. Je zde dojem určité nadčasovosti – jednak v rovině hlavního high-tech konceptu, kdy zde máme jedince, kteří v podstatě postrádají vlastní život na vrub toho, že jsou závislí na sdílených zážitcích těch druhých (viz. dnešní kult reality show či sociální sítě). Poté je zde také patrná technická zdatnost tvůrců – především v systematickém využívání POV záběrů, které jakoby někdo vystřihl z Hardcore Hanryho a přesunul je o dvacet let do minulosti (a na jejichž technologické uskutečnění prý padla značná část celkového rozpočtu). Avšak v mnoha ohledech jsou Zvláštní dny naopak typickým dítkem své doby – například v šíleně dlouhých „mířících“ scénách, kdy záporné postavy „bondovsky“ rozebírají své předešlé plány či ve zpomalovačkách tak typických pro období 80-90 let. Celkový dojem dále kazí herecké výkony (Juliette Lewis je ve svém exhibicionismu strašlivě otravná) a nepříliš šikovně rozvrstvené tempo vyprávění, kdy jsou některé pasáže příliš protahovány, zatímco jiné jsou pro změnu zmatené. (19.01.2018)