Děti Slunce

Když jsem začala koukat, nebylo to nejhorší, ale pořád jsem si říkala, že mám pocit, že už jsme to někde viděla. A pak jsem na to přišla. Kim Eun Sook, scénáristka. Viděla jsem od ní pár věcí a ani jedna se mi nijak výjimečně nelíbila, proto se mi vlastně nemůže líbit ani tohle, protože se daná dáma vykrádá. Recykluje, co už použila, aby chránila přírodu, jen to zasazuje do vojenského/válečného prostředí. Opět mohu říct to samé, co jsem říkala u Gentleman's dignity - všechno je to fajn, dokud se neřeší vztahy, obzvláště ústřední pár mě prostě vůbec neuchvátil. Budu teď citovat člověk, který to má stejně a narážel právě na ústřední dvojici: „I don't feel anything.“ Nemluvě o tom, že hlavní ženská postava mě iritovala, nedokázala jsem se k ní přiblížit a nakonec jsem si znechutila i herečku, u které mi přišlo, že má tzv. dead fish eye, takže mi nepřišlo, že by se nějak herecky vyjímala. Mnohem zajímavější a i herecky lépe podaný byl pár druhý. Jistě, mělo to takové ty typické sladké chvilky, sem tam i humor, některé akční scény byly také povedené, ale jako celek? Vůbec mě to nebavilo, kdybych se nepřemluvila, tak jsem to otrávená po 9. dílu zahodila. A asi bych neudělala zase takovou chybu, protože se dokola opakovala pořád to samé a pak přišel 14. díl a já si jen říkala „to myslí vážně?“ Lehký spoiler! na začátku je pošlou do černých pytlů, aniž by měli mrtvoly (neplatí to 7 let pohřešovaného, nikdo jejich mrtvoly, ani jejich smrt neviděl) a pak se chlapi do roka a do dne zase vyloupnou, abychom dostali dávku „zasloužených“ emocí. Konec spoileru. Vždyť ten příběh je poskládaný z epizod, které mají působit líbivě na diváka, ale to, že jsou divně poslepované, divně poskládané, to zjevně nikdo neřeší, hlavní je, že Song Joong Ki je roztomilý, že druhý pár je roztomilý, že se tam sem tam pusinkují a mají dospělácké vtipy... Těšila jsem se, ale hrozné zklamání. Přeloženo. (15.04.2016)

Komentář po deseti epizodách: Má to negativa, naivní ztvárnění obyvatelstva fiktivní balkánské země (herci představující obyvatelstvo hrají, vypadají a mají napsané role vcelku mizerně), ale hlavní čtyři postavy se mi líbí. Vždy mě dokázaly zaujmout ženy, které něco dělaly a doktorce Kang Mo Yun jsem stejně jako hlavní hrdina propadl v okamžiku, kdy je lůžko s raněným tlačeno v rychlosti na operační sál a ona během tohoto na nemocném sedí a resuscituje ho. Zatím bez hodnocení. ■ Finálně: S čistým svědomím 4*. Drobný SPOILER. Když odcestovali z Uru, přestali se v ději vyskytovat nelogičtí obyvatelé (jako fakt nechápu, jestli lidé v Asii vidí obyvatelstvo Balkánu takto) a začalo to být bez problémů koukatelné. Navíc to na konci poslední epizody příjemně rychle ukončili (fakt - možná nejrychlejší rozloučení s postavami asijského seriálu, co jsem dosud viděl). Konec SPOILERu. V zásadě se nedivím, že to v Jižní Koreji mělo takový úspěch - je to patriotické, romantické a pláž na Zakynthosu vypadá pro Korejce jistě exoticky. Jo a má to 17 epizod, ne zde uvedených 16. ■ OST: https://www.youtube.com/watch?v=Aeic7JQ_xds ■ P.S. V posledních epizodách mě příjemně překvapil humor: "To je ta žena ze včerejška," :). (11.07.2016)

Vojenské veci veľmi nemusím a tak som rada, keď už niečo také pozerám, že sa mi to páči. Vojna je tu braná aj humorne aj vážne, niekedy sa hlava síce na okamih zastaví, "Bože, je to vôbec možné", ale aspoň moja si hneď povie "Nerieš to". Jediná chyba tohto seriálu je, že nebolo možno hlavnej hrdinke v podaní Hye-kyo Song cez obrazovku jednu vypáliť. Inak bolo všetko super a na Joong-ki Songa sa úžasne pozeralo a už sa na neho teším v ďalších seriáloch. Proste hrdinská epopeja, vlastenectvo a láska ako trám. Na toto vždy zaberiem. (28.02.2021)

Sympatičtí herci, hromada povedených hlášek, dva romantické příběhy, vojenské prostředí, skvělý hudební doprovod, překrásný Zakynthos vydávající se za Uruk a mnoho dalších pozitiv povznáší Descendants of the Sun na něco, co musíte vidět. Já si k seriálu vytvořila silnější pouto i proto, že jsem pár týdnů po odvysílání navštívila kavárnu v Incheonu, ve které se natáčelo několik klíčových scén a také jsem na vlastní kůži zažila, jak moc dokážou Korejci propadnout příběhu z televize. Soundtrack hrál téměř v každém podniku, Song Joong-Ki se stal tváří vlastně úplně všeho, každá druhá odzpívaná písnička v karaoke baru byla překvapivě taky z tohohle seriálu a těch roztomilých plyšáků s velkou hlavou bylo v regálech víc, než ramyeonu. Vím, za pár dní to všechno zase odejde, a přijde nový příběh. Stejně je ale neuvěřitelné, co dokázali Potomci na pár týdnů udělat nejen s celým Seoulem. 4,5* (27.06.2016)

Počáteční díly byly chytlavé, přičemž mi v mnoha směrech připomínaly IRIS. Do zhruba 10. dílu se na to pěkně koukalo a krásný vizuál zastiňoval nedostatky, jenomže potom jsem si začal pořádně uvědomovat jak Descendant of the Sun klame tělem. Největší slabinou celého seriálu je bezesporu příběh, který působí jako by jej tvořili za chodu. Je moc řídký a vyplňovaný spoustou vaty. Descendant of the Sun by byl možná vynikající kdyby měl pouze cca 10 dílů. ■ Milostný vztah hlavní dvojice byl zpočátku hravý a rychle se rozvíjel, ale poté přicházelo od doktorky Kang Mo-Yeon časté odmítání. Začala být naivní a nevěděla co doopravdy chce, nicméně díky toho pak otevřela příležitost pro velmi příjemné svádění od kapitána speciální jednotky Yoo Shi-Jin‘a. ■ Vedlejší pár se mnoha lidem líbil více než hlavní, já však tyto myšlenky nesdílím, protože když se oba setkávají, on má vždy na tváři stejný neutrální výraz jak ocas a když ona vede delší řeč, tak na konci nastane jedna ze dvou situací. Buď ji obejme nebo pošle doháje a odejde. WTF? (25.05.2016)