Halloween II

V jedenaosmdesátém měl Carpenter plné ruce práce s Útěkem z New Yorku, takže štafetu rozjeté série společně se svým scénářem předal Ricku Rosenthalovi. Ten si sice jako debutant občas musí pomoci inspirací u svého učitele (hra světel a stínů, použití hudby, 1st person view), ale co do napínavosti se s ním může směle měřit. Co na tom, že se zde vtírají nepříjemné myšlenky ohledně příliš prázdné nemocnice či Michaelově výdrži. Koho při postávání u novorozenců či horké koupeli nemrazí, ten je těžkým sucharem. 4 a ½. (29.07.2007)

Heˈs coming to get you, Laurie.. Nafackoval bych si, že jsem u direct sequelu, u kterého Rosenthal formou vzývá jedničku a jedinou změnou je snaha o drobný posun od slasheru směrem k thrilleru, čekal nějakou změnu. Že u nemocničního pokoje zraněné ženy, po které šel před pár hodinami psychopatický vrah na útěku, nehlídkuje policista (čti potenciální oběť), je jen jeden z mnoha bodů „idiot plot“, u jehož tvorby Carpenter dle svých slov seděl se spoustou piva u psacího stroje a nevěděl, co vlastně kurva dělá.. Abych jen nehanil, závěrečné desetiminutové úřadování Míši „spíchl mě Skynet“ Myerse bylo obstojné a vzhledem k tomu, že k realizaci Cameronovy tech-noirové legendy zbývaly ještě tři roky, možná i inspirativní.. (22.07.2022)

Jediné opravdu smysluplné pokračování této série. Vše, co následuje po tomto filmu je buď příšerné (Halloween III) nebo (pod)průměrné (ostatní díly). Ale bohužel i tady, stejně jako u dalších hororových sérií v 80. letech platí, že čím vyšší číslo pokračování, tím horší film. Už i toto pokračování, byť dávám 80 %, nemělo až tak skvělou atmosféru jako první díl ale vzhledem k tomu, že už jsem viděl pár dalších filmů z této série, tak si pořád tohoto pokračování považuju. Jak říkám, další díly této série jsou jen na vlastní nebezpečí. 80 %. (06.07.2013)

Pustil jsem si dvojku Halloweenu okamžitě po závěrečných titulkách jedničky (respetive jsem během jednoho deštivého víkendu nedávno sjel kompletní halloweenskou sérii, všech deset filmů - tedy jedenáct, ale o tom více u H6) a nebojím se říct, že nejde o dva filmy, ale jeden díl na dvě části. Ne snad proto, že děj dvojky začíná přesně tam, kde skončila jednička, ale pro totožný styl vyprávění, stejné napětí a stejně děsivou postavou zabijáka. Přibylo vražd (celkem devět) - tentokrát Míša Majerů notně zredukoval počet zaměstnanců haddonfieldské nemocnice. Ale lepší než je propouštět, že jo. Tempo je možná maličko udýchanější, ale vynahrazuje to bezchybný Donald Pleasence, jehož dr. Loomis zde není jen neúnavný killer-hunter, ale dostal daleko víc prostoru. Je mimochodem docela zajímavé, že ačkoli je Michael ročník 1957 a děj se odehrává v roce 1978 (taky je zdůrazněno, že mu je 21 a ségru kuchal rybičkou v 6), v titulcích máme u herců napsáno Michael age 6 a Michael age 23. Jak u prvního, tak u druhého dílu. No, stane se. Krvavě zábavný film, který za to rozhodně stojí. (11.10.2012)

Dvojku považuju díky bezprostřednímu navázaní na úvodní díl za jedno z nejlepších pokračování v hororových sériích vůbec a také za díl jdoucí s jedničkou ruku v ruce. Co měla jednička navrch po stránce příběhu a nevyzpytatelnosti, to má dvojka navrch ve slasherovitosti, tedy body countu a stylových mordech. I když se změnil režisér, Carpenter je z filmu pořád cítil, takže já nevidím moc kvalitatnivní rozdíl mezi jedničkou a dvojkou, jedno jsouc. Doporučuju jako 2.část klasiky. (13.01.2014)