Rod Draka - Série 1

8/10 –  Seriál Rod Draka stál už od svého prvopočátku před nelehkým úkolem: naplnit očekávání. Nebo se jim alespoň přiblížit. Pomyslných požadavků a tužeb, které si fanoušci Hry o Trůny nahlas, ale i jen v hloubi duše promítali do seriálového prologu jejich milované franšízy, bylo nezměrně a každé epičtější než to předchozí. Řádně adaptovat knižní předlohu zbožšťovaného George R. R. Martina, neprotiřečit si s folklórem či stylem vyprávění známým ze Hry o Trůny, zpracovat do jedné série různá časová období a nenarušit přitom spád ani tempo a ještě se vyhnout logickým lapsům – to vše jistě vrtalo tvůrcům v hlavě. Navíc fanoušci ságy Píseň ledu a ohně rozhodně nepatří k nejjednodušším a dosud mají hořko v ústech z nepovedené 8. série z dílny Benioffa & Weisse, do nového projektu tak vkládají víru, že si spraví chuť. || Paradoxně největší úskalí celého seriálu jsou rozhodně skoky v čase. V tomhle ohledu se stalo přesně to, co se stát nemělo, a ony tudíž narušují jak konzistenci tempa, tak i souběžné práci s postavami. Zejména postava Daemona, kterou hraje Matt Smith a která patří bezesporu k tomu vůbec nejlepšímu, co může celý seriál nabídnout, by si zasloužila daleko pečlivěji opečovat, vývoj detailněji prokreslit. Hlavním zádrhelem v časových skocích byl ale podle mě ten, že se v minulosti zkrátka nic "extra" nedělo a celé epizody tak ve výsledku vyznívají trochu zbytečně, jako výčet rozšiřujících informací o postavách, který vás může zaujmout, ale pro děj nezbytný není a pravděpodobně z něj kdovíjak odvaření také nebudete. Chápu však, že bylo potřeba postupně vyskládat figurky a vybudovat ústřední konflikt. Tvůrci a režiséři se tu mimochodem trošku pokusili napodobit první sérii Hry o Trůny a to, jakým způsobem nebohý Edd Stark postupně zaplul do světa politiky, stratégování a nekalých léček. Proto tedy přicházím s návrhem na zamyšlenou, jak by to možná mohlo lépe fungovat. 1) Věnovat událostem před doufejme posledním časovým skokem celou první sérii, s čímž by se pojilo přesměrování hlavní zápletky na konflikt dvou bratrů a komornější pojetí. 2) Od předchozích událostí se oprostit a začít rovnou od bodu, kdy došlo k poslednímu přeobsazení, s tím, že bude potřeba určité věci nějak chytře nastínit, vysvětlit apod. Ani jedno z nich není geniální, snadné či zázračné, ovšem to ani nápad zadaptovat události, ke kterým je vhodné znát událostí napříč desítkami let. Nejhorší mi připadá v průběhu seriálu dokola přeobsazovat a svévolně pozměňovat letopočty i charaktery postav. Kromě toho prvních několik epizod je to skutečně pouze rozvleklá nuda bez výrazného cíle, navíc s odpudivou hlavní herečkou. Pro diváky neznalé předlohy (tedy mě) se špatnou pamětí na jména (tedy mě) to občas může být i vyslovený chaos, kdy ve smršti nových obličejů vůbec netušíte, kdo je kdo. || Od posledního přeobsazení, které proběhlo tuším v 6. epizodě, se ale Rod Draka rychle oklepe od nepotřebného balastu hradních peripetií, který nás dosud zavaloval a pomalu se rozjíždí neuvěřitelný kolos akcí a reakcí, který mě nakonec v 10. epizodě dočista strhnul a já celou hodinu fascinovaně zíral na obraz přikovaný k sedačce. Hudba je jednoduše úžasná, draci vypadají opravdově, herecké výkony přesvědčivě, scénář vypiplaný, režisérská vize jasná, kameraman taktéž odvádí výbornou práci. Dočkáme se sice jen neustálých jednání a slibů věrnosti, ale předzvěst něčeho velkého visí ve vzduchu celý seriál, tohle se také nesmírně vydařilo. Po prvních dvou epizodách bych nečekal, že tohle řeknu, ale za mě velká spokojenost. Velmi se těším na další sérii. Můžu vřele doporučit. || A naplnil Rod Draka očekávání fanoušků? Na to si budete muset odpovědět každý sám za sebe. Má odpověď zní: "Hail to the House of the Dragon!" (23.10.2022) (méně) (více)

Konzistentnější než poslední sérka Hry o trůny, ale stále ne dost konzistentní. Tvůrci však vycházeli z předlohy, která je jakousi kronikou vlády Targaryenů, což není úplně ideální. Výsledkem je, že spousta aspektů není dostatečně dobře prokreslena, což by mělo být doménou této látky (ale i každé jiné). Kvůli tomuto nedostatku jsem se ale na postavy nenapojil. Sice chápu, co se tam jakoby odehrává, ale neprožívám to. Kupříkladu vztah princezny Rhaenyra Targaryen a královny Alicent Hightower nebyl kvalitně vystavěn a tudíž ani nefungoval onen obrat v jejich vztahu. V dětství byly kamarádky (viděl jsem jednu scénu, kde malá Alicent četla Rhaenyře knížku, chápu), ale později se vlivem okolností a obav začne politická situace štěpit, přičemž každá z postav je opačným pólem. Rád bych ale viděl, jak už malá Rhaenyra touží po moci a postavení, přičemž její kamarádka Alicent tyto její tužby zpozoruje. Mohla by třeba zmínit, že její otec, král, by měl zabít ty, kteří ho ohrožují. Později, když se Alicent stane královnou a ohrožuje tak Rhaenyřino mocenské postavení, by dávalo větší smysl, kde se bere její obava, že po ní Rhaenyra půjde/nebo po jejích dětech (to vše umocněné jejím intrikářským otcem) a tato obava by mohla motivovat její kroky proti Rhaenyře. Začne tedy intrikařit a upevňovat svou moc, což zase namíchne Rhaenyru. Tohle se v seriálu zhruba i odehraje, ale není to dost dobře prokresleno, takže jsem to tvůrcům vůbec nežral. V momentě, kdy nastane skok v čase (cca 10 let), dojde k dalšímu "diváckému odpojení", protože přijde v nevhodnou chvíli a taky se nedobře vystřídá část castu. Konkrétně přeobsazení Milly Alcock Emmou D'Arcy v roli Rhaenyry je nekonzistentní. Jednak si ty herečky nejsou podobné, ale hlavně mají odlišnou osobnost/půvab/energii... Co víc - na konci jedné epizody dojde k něčemu, co by se mělo dále řešit, ale v další epizodě, která se odehrává o deset let později, se to neřeší - ba co víc - zdá se, že onen čin neměl žádné důsledky, ač by je mít měl. Další negativa jsou například draci: Jednak vypadaj šroťácky uměle a druhak nemají žádnou vlastní osobnost, kterou by asi mít měli. Nemluvě o tom, jak rád bych třeba viděl, jak si draci vytváří pouto se svými jezdci. Co je třeba udělat pro to, aby drak přijal nového pána, případně jaké tajemství si Targaryeni drží, aby si všechny draky drželi jen pro sebe. Dále je tu těžko pochopitelné a nesmyslné válčení s Triarchií, což je víceméně zbytečná linka, protože divák nevidí, čemu Triarchie škodí, jak to ovlivňuje říši, proč je to třeba vyřešit... Nevíme ani pořádně, co ta Triarchie je a její vůdce nemá žádnou osobnost - myslím, že ani nepromluví. Hádám, že šlo o nějaké piráty, co přepadávali královské lodě - přičemž největší loďstvo říše patří rodu Valaryonů. Corlysu Valryonovi se to nelíbí, ale král s tím nechce nic udělat. Spojí se tedy se ctižádostivým Daemonem, který však není schopen Triarchii porazit ani po dvou letech. Má sice draka, ale Triarchie se před ním schovává v bludišti jeskyň na pobřeží. Daemona však nenapadlo přistát před nějakým vchodem do jeskyně a pokynou Drakovi, aby vší silou chrlil oheň dovnitř. Předpokládám, že by mnoho skrytých vojáků spálil. Nakonec je třeba vymyslet past, k níž se pojí nejumělejší scéna první série, kdy Daemon prosprintuje bitevní pole mezi šípy a stíhá ještě kosit skupinky nepřátel. Zprácování této scény bylo příšerné, protože nebylo docíleno ani ždibíčku uvěřitelnosti. nemluvě o tom, že to bylo zle sestříhané a natočené. Neměl jsem pocit, že Daemon je nebojácný a schopný válečník. Jediné, co jsem viděl byl plot armor. SUMA SUMARUM: Ušlo to. První epizoda je super a některé momenty napříč touto sérií mě potěšily. Celkově mě to bavilo více než Prsteny Moci, které jsou ještě více nekonzistetní, něvěrohodné a hůře dějově vystavěné nebo (v rámci fantasy) ještě horší Zaklínač. (02.11.2022) (méně) (více)