Rod Draka - Série 1 (2022) (série)
The Rogue Prince
Režie:
Greg YaitanesScénář:
Ryan J. CondalKamera:
Pepe Avila del PinoHudba:
Ramin DjawadiHrají:
Paddy Considine, Matt Smith, Steve Toussaint, Eve Best, Rhys Ifans, Sonoja Mizuno, Fabien Frankel, Milly Alcock, Emily Carey, Graham McTavish, Bill Paterson, Gavin Spokes, Anthony Flanagan (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rhaenyra překročí na zasedání Malé rady své pravomoci. Viserys si musí zajistit nástupnictví prostřednictvím sňatku. Daemon odhalí své záměry. (HBO Max)
Videa (1)
Recenze (88)
Hlavní konflikt, který tady král rozstřelil v úplném závěru, nedává v kontextu toho co jsme viděli žádný smysl. V knize je to nejspíš daleko lépe prodané a rozepsané, ale tady si scénáristé opět vybrali slabší chvilku a v touze po šokování, provedli zvrat, u kterého si člověk jen tluče na čelo... Král se ještě nevzpamatoval ze smrti své ženy, neustále mluví o velké lásce k ní, ale okolí ho začíná tlačit k pomýšlení na následníka trůnu a tedy ženy, která mu dá dědice. Do toho se moc nehrne, jednak protože je nabízené partii jen 12 let, ale protože mu také záleží na památce jeho ženy a jak to všechno přijme jeho dcera. Ale na království se žene potenciální hrozba a nabízený sňatek by alespoň posílil jednotu a vojenskou sílu království... jeho dcera to chápe, takže není o čem, že? Na dvanáctiletou holčičku nemusí x let ani sáhnout, všechny umlčí a sjednotí.. ale ne, na konci dílu jednou větou pochčije památku své ženy, protože si radši vezme atraktivní zrzku, dá facku své dceři, s tím že je mu v podstatě u zadku co si myslí, prakticky všechny naštve a celá původní myšlenka sňatku je postavená na hlavu, protože přijde o vojenskou podporu, jednotu říše... prostě o všechno... a v kontextu seriálu to nedává absolutně žádný smysl, kromě "ŠOKOVAT diváky" laciné a hloupé, bohužel... ()
Stále takové nemastné neslané. Navíc CGI "záběry" hlavně na stavby a města jsou jak z RPG her roku 2010. :oT Aneb tenhle seriál není odpad, ale ničím mě to zatím nechytlo. I děj je v prvních dvou epizodách strašlivě jednoduchý a předvídatelný. První díly a série GoT byly, co se hlavně scénáře a postav týče, kvalitou úplně jinde. Lidi, kteří tu píší o tom, že se rozjelo nějaké vysoké pletichaření a politikaření, zcela upřímně nechápu nic z toho jsem tam osobně neviděl. ()
Srovnávám se Hrou o trůny. Tam, ve druhém díle, už jsem milovala asi tak osm až deset postav, z nich tři čtyři vášnivě. Zde, po druhém dílu, si pamatuji, že nějakého strejdu hraje můj oblíbený herec Matt Smith. Toť vše. Zdá se mi, že tvůrci byli natolik pod tlakem, aby vyhověli všem možným požadavkům a očekáváním, až jim vypadlo, že základem dobrého příběhu jsou postavy toho příběhu... ()
Člověk se jen těžko ubrání srovnávání a samozřejmě si při tom bude počínat poněkud unáhleně. Protože jakkoliv jde o svět který známe, postavy se změnily a s nimi i herci, které jsme vídali mnoho let. Takže když napíšu, že mi s výjimkou asi pěti postav, nepřipadá žádná zajímavá a zapamatováníhodná, je to po dvou epizodách trochu nefér. Ale abych jen nefrflal, tak musím říct, Matt Smith jako Daemon a Milly Alcock jako Rhaenyra jsou castingové výhry. Chemie mezi jejich postavami, i mezi samotnými herci funguje parádně. Možná se mi to jen zdá, ale vykreslení charakterů ostatních postav je poněkud chudé, resp. rozmanitost postav je malá. Zatím. No a pak je tady ten starý dobrý efekt většiny pokračování. Chybí kouzlo překvapení. Všichni už víme, co můžeme čekat. Tvůrci se před tím snažili kličkovat i v poslední řadě GoT, ale bylo to za cenu vymýšlení zvratů, které nebyly...však víte. Tady se mi to zatím zdá být docela předvídatelné, dokonce se opakuje motiv s děvkou, která ovlivňuje jednu z postav. Ono taky co chcete vymýšlet za intriky, když mají všechny postavy pořád stejné motivy. Nicméně jsem rád, že je Martinův svět zpět a že se tvůrci snaží v každé epizodě ukázat aspoń na chvíli draka. Snad se povede dostat do toho i nějaký další zajímavý motiv, protože jen intriky by mě nebavily. Což by dle posledních pár minut této epizody mohlo přijít. Nemít Rod draka takový "úvodník", jakým byly GoT, jistě bychom si tady učurávali blahem, protože fantasy je to pěkné. Ale hold tvůrci museli tušit, že budou přelézat vysoko nastavenou laťku. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (4)
- Během událostí Rodu Draka je naživu poslední z velkých draků, kteří se účastnili dobyvačné války v Západozemí, kdy království následně sjednotila pod jednu korunou. Byla jim dračice Vhagar, na které jezdila královna Visenya Targaryen, starší sestra Aegona Dobyvatele. (Veskoslav)
- V epizodě je vidět Viserysův (Paddy Considine) zmenšený model říše Valyrie. Je to poprvé, kdy bylo starověké město viděno v celku na obrazovce v jakékoli adaptaci HBO. Předtím bylo město zobrazeno jako trosky ve Hře o trůny (od r. 2011). (mikki089)
- Epizoda se odehrává šest měsíců po událostech předchozí epizody. (Arigato)
První díl seriálu Rod Draka se musel obejít bez intra, v druhé epizodě ovšem dochází k milému překvapení. Seriál má po vzoru Hry o trůny velmi stylové intro, které navíc doprovází stejný hudební motiv Ramina Djawadiho jako právě v případě inter Hry o trůny. Stejně jako intra Hry o trůny představovalo stěžejní lokace seriálu jako Zimohrad či Královo přístaviště, Rod Draka ve svém intru představuje doslovnou pokrevní linii rodu Targaryen. Jde opět o naprosto vynikající intro, které se po vzoru Hry o trůny stane jasně povinným intrem, které by se nemělo přeskakovat. A i když je snadné vyčíst, že se pro intro nepřišlo s novým hudebním motivem, tento Djawadiho ústřední motiv je nadále tak fenomenální, že se to snadno odpustí. Jen je poté otázka, zda se tento hudební motiv použije i pro všechny ostatní budoucí seriály ze světa Západozemí. Druhá epizoda poté skáče v ději o pár měsíců a její prioritou je vystavět půdu pro konflikt, který by měl svět Západozemí ovlivnit stejně zásadně jako pozdější Válka pěti králů. Režie druhé epizody se poté chopil Greg Yaitanes, který na rozdíl od režiséra prvního dílu Miguela Sapochnika nemá již zkušenosti se Hrou o trůny, i tak se ovšem od počátku dokáže osvědčit jako ideální volba pro seriál, především při představení postavy jménem Craghas Drahar, které se krmič krabů neříká pro nic za nic a který se prozatím jeví ještě větší nezkrotná síla oproti jinému nezvedenému princi. Ano, Matt Smith si jako Daemon Targaryen nadále krade prosto pro sebe a vypadá to, že by se časem mohl stát zajímavěji a zajímavěji vykreslenou postavou. Stejně zajímavá je ovšem nadále i Rhaenyra Targaryen v podání Milly Alcock, která má smůlu v tom, že jí na trůnu nikdo nechce kvůli jejímu něžnému pohlaví. Pasované dědičce tak chybí od mnoha mužů, kteří buďto nevěří, že je žena schopná vládnutí či se jim zhnusí představa, že by jim měla právě žena vládnout. Nadále tak platí, že tento motiv bude jeden z těch nejzajímavějších, který se v seriálu bude objevovat. Nadále se poté musí ocenit tempo, které seriál má a přitom se zdá, že se vlastně nic zásadního nevynechává. Rázem to totiž působí, že Rod Draka je právě teď po prvních dvou epizodách někde, kde by Hra o trůny byla po polovině 1. série. Už dříve se ostatně říkalo, že 1. série seriálu pokryje období 28 let, i vzhledem k prodloužení pro 2. sérii je poté jasné, že je materiálu ještě dostatek. Stěžejní ovšem je, že se toto období Západozemí skutečně stává stejně fascinující jako pozdější období známé ze Hry o trůny. Radost je poté skutečně sledovat nové draky, především při konfrontaci na známém Dračím kameni, kdy se Daemonův drak Caraxes projevuje jako děsivější drak, než tři draci Daenerys Targaryen dohromady a je snadné si při pohledu na něm vzpomenout na Šmaka z trilogie Hobit. Až dojde k nevyhnutelnému Tanci draků, bude to snad správně velkolepé. Druhá epizoda po vzoru první epizody ještě tak trochu připravila půdu, od příští epizody by ovšem definitivně mělo začít jít do pravého tuhého. Rod Draka nicméně mohl před svým uvedením vzbudit zvědavost, nově si ovšem po dvou epizodách zaslouží pozornost.... () (méně) (více)