Náplavomarka (S01E07)

Pohreby nie sú to, čo bývali, odkedy skončil seriál The Sopranos. Čierny humor tu nenájdeme a napriek tomu, že sú všetci rozhádaní a na iných stranách barikády, tak sa tam toho veľa nestane. Rhaenyra sa dáva znova dokopy s Daemonom, ktorý odmieta brata. Mladší Alicentin syn ovládne najväčšieho draka. Detský konflikt prerastá v nezvratnú záležitosť a odhaľuje charaktery. Chýba mi viac kultových scén. (23.10.2022)

Je celkem smutné, že nejlepší epizoda má až číslovku 7. Ještě smutnější ale je, ta brutální retardace tempa scénáře. Epizoda propálí 1/4 stopáže na debilní pohřeb (který neznamená nic) a ovdovění a svatbu (zcela klíčový “game-changer”) zvládne naservírovat během dvou minut!!! To prostě hlava nebere. To samé taškařici okolo draka… Jeden rod sebral draka jinému! Řeší se to? Ne… hlavně že se zase otočíme na šoku “jsou to bastardi!”. Opravdu scenáristicky je tenhle seriál odpad. Vizuál je jediné, co ho drží nad vodou (teda až na tu trapnost s filtrem “hrajeme si, že je noc”). (03.10.2022)

Príbeh: Udialo sa toho vcelku dosť tak poďme po poriadku. Epizóda začína smrťou lady Laenoy. Pohrebná hostina je v dosť pochmúrnom duchu. Jej telo ešte nevychladlo a jej muž Deamon už kláti svoju neter Rhaenyru a jej draka zas uchmatne kráľov syn Eamon, ktorý si to ale odserie lebo mu princovský bastard vyklobne oko. Epizóda sa končí útekom princa Lenora, ktorý finguje svoju smrť a svadbou Reanyry a Deamona. Prevedenie: V   tejto časti sa toho deje tak veľa, že ani nemáte čas sa nudiť. Neskutočne mi nesedí hlavná hrdinka Rheanyra, ktorý po 10 skoku do budúcnosti zostarla tak o 30. Deamon dostáva čo chce a je následníkom trónu. Aj Lenor dostáva čo chce lebo môže ísť trúbiť Panošov za more bez výčitiek. Takže všetci dostali čo chcú, teda až na kráľovnú, ktorá ešte zohrá do konca nemalú úlohu. To cítim. 95% (06.11.2022)

Druhá polovina řady zatím trochu zaostává za tou první, ale subjektivně mám vždycky problém s většími časovými posuny a přeobsazováním (u Rhaenyry považuji recast za ten "nepovedenější" oproti Alicent). Kdyby se ale v duchu posledních 15ti minut nesl celý díl, dal bych klidně poprvé Rodu Draka plný počet. Příslib věcí budoucích je velký a největší problém pro mě bude, že tu vlastně nemám komu "fandit", ale jako rozšíření loru zatím HotD beru všemi deseti. (21.12.2023)

Režisér první i šesté epizody Rodu Draka Miguel Sapochnik se chopil i režie sedmé epizody seriálu a opět se projevil jako jeden z nejlepších tvůrců, kteří měli co dočinění už s původní Hrou o trůny. Sapochnikova síla přitom vždy byla ve velkolepých akčních sekvencích (U Hry o trůny stál Sapochnik za Tvrdodomovem, Bitvou bastardů či Dlouhou noci), tato epizoda ovšem spíše sází na pořádnou dávku funkčních emocí, kdy se zároveň definitivně začíná schylovat k občanské válce.   Dle dřívějších slibů se minimálně nějakou dobu již výrazně skákat v čase nebude a start 7. epizody tak přímo navazuje na finále 6. epizody. Navazuje se tak na zásadní otázky z minulé epizody, Aegon II. v podání Ty Tennata a jeho bratr Aemond v podáníLea Ashtona se nadále vybarvují jako pěkní ptáčkové (jeden z nich za to alespoň dostane ideální odměnu) a dochází ke starým emotivním setkáním. Dochází ostatně i k opětovnému setkání bratrů Viseryse v podání Paddyho Considinea a Daemona v podání Matta Smitha a především také k opětovnému setkání mezi Daemonem a jeho neteří Rhaenyrou v podání Emmy D'Arcy. Veřejné tajemství přitom pořád ohrožuje mnohé, je přitom zajímavé sledovat různé reakce, kdy nejzajímavější z nich koná Corlys Valeryon v podání Steve Toussaint. Středobod kontroverzního castingu si rázem každou epizodou více krade prostor pro sebe.   Bývalé nejlepší přítelkyně Rhaenera a Alicent v podání Olivie Cooke už nemůžou být více ve sváru, Alicent v podání Cooke začíná více a více připomínat Cersei Lannister ze Hry o trůny. V případě D´Arcy i Cooke poté platí, že změna castingu ve finále vůbec nebyla na obtíž a na absenci Milly Alcock a Emily Carey se dá lehce zvyknout. Minimálně Cooke má totiž prostor pro to, aby byla Alicent v jejím podání o poznání zajímavější postavou. Zároveň je zajímavé sledovat, že toho obě znesvářené dámy mají dost společného a především jak má rivalita vliv na jejich děti. Ty jsou pochopitelně krapet zmanipulované postoji svých matek, dochází ovšem k výraznějším formacím jejich osobnosti a je jasné, že přátelstvím je jednou pro vždy konec. Už ve Hře o trůny padlo, že když se narodí Targaryen, bohové si hodí mincí, aby rozhodli, zda bude lord nebo blázen a právě od bratrů Aegona II. a Aemonda se pravděpodobně již nyní dají čekat ještě hodně bláznivé věci.   Sedmá epizoda má ovšem skutečně i mnoho emocionálně hřejivých momentů, kdy se například jedna postava rázem dočkává alespoň dočasného šťastného konce, ostatní na něj ovšem zatím nárok nemají, protože Tanec draků ještě nezačal. Prozatím je jen radost nadále sledovat, jak je Daemon v podání Matta Smitha barvitější a barvitější postavou, Sapochnik za kamerou vše pevně vede, dokáže těžit z tučného rozpočtu a připravit půdu pro poslední tři epizody 1. série, kdy nejspíš definitivně dojde ke kácení lesů a létajícím třískám.... (03.10.2022)