Řeka

S chutí a s přitakáním jsem si přečetl pozitivní komentáře - málokde je vidět tak zřetelně, jak ty negativní pokulhávají. Kromě toho, co zde bylo již popsáno, není možno se zdržet úvahy nad tím, kolik sázavské vody se za posledních 84 let přelilo, a co všechno vzalo s sebou. V podstatě celý, po celá staletí tradovaný zůsob bytí. Tehdejší berzboté existenci se dnes sice jen lehce uchichtáváme, ale bolelo by to, kdyby nás všechny naše boty koply do zadku... Kluka poslali do města, aby se odnaučil lesu; asi se to odnaučení naučil dobře. Pozn.: Řeka je jedním z filmů, na který navazoval lyrický proud nové české vlny, který se jasně vydělil od filmů sarkastických, ironických a holedbavých, které nakonec převládly. (05.05.2017)

I přes toporné herectví a koneckonců i samotnou režii, tedy dobových možností, které ovšem ve své době již nebyly nemalé (nevím, proč to v tomto případě nevyšlo), se jedná o nádherný, silně poetický příběh o prostotě venkovského života, souznění s přírodou a poctivém přístupu k životu samotnému. Proslov učitele k žákům, končící svou vesnickou měšťanku, je skutečně nádherná a inspirující záležitost, jež funguje i po dlouhých desítkách let. To vše se děje v krásné krajině, kde jsme svědky zrození lovce a počátku záviděníhodné lásky. Jarmila Beránková v roli malé Pepičky mne skutečně očarovala, stejně tak "němý" závěr filmu... (08.10.2017)

Snad kdykoliv, když vidím vodu nebo o ní slyším, si vybavuji báseň v próze Roberta Desnose, která svědčí o tom, že voda ve vodovodním potrubí naříká. V Rovenského Řece ta šťastnější, svobodná voda vypravuje o krajině, o lidech, kteří v ní žili a kteří jí procházejí. A nejen pro to je tento snímek vzácný. Znázorňuje totiž svět takový, jaký je v jejím svědectví: celistvý, nedělitelný a bezejmenný. Jen zdánlivé hranice odlišují naše těla i jednotlivé prvky toho, co jsme si navykli jmenovat přírodou, abychom se od ní více odlišili a nadřadili se jí, jakkoliv jsme si tím odťali tu lepší část nás samých a zbývá nám navěky už se jen před ní stydět a ukrývat… Tak se tedy celý svět jako ve vodním víru slévá a prolíná: úsměvné s tragickým, venkov s městem, emoce kladné i záporné jako by navzájem ze sebe vyvěraly a i řeč, slitá s bezpočtu promluv, cizích, porozumivých i nerozumějících. Vše, i to nejmalichernější, se vyjevuje jako nezastupitelné, jako klíčový prvek, bez něhož by se celá stavba zhroutila. (02.02.2019)

Jsem sám komu to přišlo notně... debilní? Jednoduchoučký příběh, takřka němé zpracování (mluvilo se tam, ale krom toho bylo vše jako v němém filmu, záběry, herci). Příroda je tam hezká to ano. Kolik měl scénář stran? Jednu? Dvě? "Řeka plyne zdánlivě poklidně, není v ní nouze o klíčové dramatické zvraty, které filmu dodávají na sugestivní intenzitě, srovnatelné s nejlepšími scénáři současné kinematografie." COŽE?! " Konflikt houstne v okamžiku, kdy je z vězení propuštěn pytlák Zimák plný nenávisti vůči bývalému příteli Sychrovi." COŽE?! Zimák je v tom filmu asi dvě minuty, opravdu nestihne nic zahustit. A co Pepička? Co když skočila do řeky? Kdyby se neobjevil nápis konec, tak si myslím, že mám useknutý konec. (10.02.2011)

Krása. Teda keď odignorujem počiatočné sklamanie, že film na dvd nemá reštaurovaný obraz a vyzerá ako cam rip. Chápem starobu filmu, asi teda v normálnej kvalite neexistuje.  Strojené monológy a naivitu pri začiatkoch zvukového filmu neberiem ako negatívum. Potešila ma vynaliezavá kamera (pri scéne chaosu na dedine dianie zaberá jedna kamera zhora, druhá cez plot a tretia ešte niekde z diaľky), snové sekvencie, a hlavne tá scéna ženského spevu pred maringotkou, za ňou stojí chlap a pes skúša loziť po schodoch - fakt krása. Len toho Marvana tam na konci nemuseli cpať, pokazil atmosféru. (01.08.2022)