Ripley

Vražda a samotné odpratanie buddyho Freddieho Milesa, trvalo cca 15 minút (nepreháňam) počas ktorých stihnete doma porobiť nad rámec úloh. Je to tak dlhé, že cestu z miesta činu až po lokalitu „zochabenia umrlca“ absolvujete celkom 4x a stále sa opakujú tie isté zábery. Áno, bolo to zámerné, no pre mňa ako diváka nefunkčné. A tak to ide časť po časti. Pes jitrničku sežral.... druh tejto konkrétnej filmovej tenzie mi skutočne nereže. Nejnepríjemnejší z toho celého bol samotný hlavný hrdina (nemusím ho celkovo ako herca), nesympatický s pohľadom tak nevábnym, že som  na konci mala pocit, že mi je nevoľno z urieknutia. Mrzí ma, že napokon dávam len 3* nakoľko očakávania som mala vážne veľké a cez vysoké hodnotenia ostatných, idem proti silnému prúdu. (19.04.2024)

Po první části se dostavují nepříjemné pocity z očekávání věcí příštích…Vím už totiž z knih Patricie Highsmith a z pár filmových zpracování co Ripley je zač a co dokáže. Steven Zaillian svým černobílým a značně artovým sdělením, kde obraz je nosným sdělením hrdinova nitra a mnohé viděné střípky či náznaky vypovídají o pokřiveném charakteru hlavního hrdiny mnohé. Teď jen zvědavý jsem do jakého cíle se série bude ubírat… (05.04.2024)

Ripley (rozumej Zaillian a Elswit) sa snaží/ia známej látke dodať úplne nový šat, čo je asi jediná cesta, ako naraz osloviť fanúšikov filmov, predlôh aj nových divákov. Máme tu dielo ako stvorené v dobe, kedy sa príbeh odohráva a akoby si chcel Fellini vyskúšať menej rozšafnú a viac pri zemi držiacu sa artovku. Nie nadarmo sa jeden diel volá Sladký život. Milovníci čiernobielych videoklipov a filmov Antona Corbijna si tiež prídu na svoje. Znie to príliš snobsky? Samozrejme a treba dodať, že vďaka Bohu za to. Ostávajú aj dokorán otvorené dvere pre druhú sériu, čo ale neznamená, že sa tá prvá neuzavrela uspokojivým koncom. (13.04.2024)

Film s Mattem Damonem mám ještě v docela živé paměti, a proto mě vůbec nenapadlo, jak mě další pokus o dojení poměrně známého knižního podvodníka natolik vtáhne a totálně převálcuje pocity z výše zmíněného filmu. Andrew Scott si dává další úžasnou zápornou roli, co mu sedí jak prdel na hrnec a v hávu správně potemněle černobílé 60kové Itálie nás bere na lhářskou a vražednou odyseu, na jejímž konci zůstane leckomu úsměv na tváři. A zároveň slza na oku, protože Netflix tenhle seriál kvůli nízké sledovanosti neprodlouží. A zrovna já bych si to pokráčko tolik přál. [viděno na Netflixu] (31.05.2024)

Vedle Jednoho dne nejlepší věc, kterou jsem na Netflixu za poslední dobu viděla. Skvělé, pomalu plynoucí, sugestivní zpracování, natolik odlišné od prosluněné Minghellovy verze, v níž jsem nesnášela frackovitého Juda Lawa jako Dickieho. Moc se mi to líbilo dokonalou kamerou, mnohem jiným pojetím všech tří aktérů, hudbou, lokacemi, propojením s milovaným Carravagiem, vším. Andrew Scott dokazuje, že umí mnohem víc než být "jen" Moriartym a sexy knězem. (22.04.2024)