Bombardování

Spočiatku je divák zavalený množstvom postáv, časom sa však osudy hrdinov pretnú a ponúknu slušne prepracovaný príbeh. Ide predovšetkým o smrtiaci omyl, ktorý sa udial v kodaňských uliciach počas 2. svetovej vojny a zasiahol do života mnohých ľudí. Tvorcovia skĺbili drsné scény s emotívnymi scénami, tento dánsky projekt si určite zaslúži pozornosť. (14.05.2022)

Rčení "pije jako Dán" bylo aplikováno na anglickou letku pilotů, pověřenou vybombardovat ústředí gestapa sídlící v dánské Kodani. Ovšem cílem mise se stane omylem i škola plná civilistů. Režisér a scenárista v jedné osobě Ole Bornedal sáhl po látce z 2. světové války, konkrétně po období jen pár měsíců před jejím koncem. Situuje diváky do nacisty okupované Kodani (k tomuto účelu dobře posloužilo natáčení v pražských exteriérech), kde to na ulicích vře, policie zneužívá své moci a fanatismu a katolická řádová sestra se brání svému pokušení. Napjatá nálada panuje ve městě minimálně hodinu, než dojde ke stěžejní scéně bombardování, po níž své místo zaujme působivý obraz zkázy, který jitří divácké smysly, jelikož režisér necílí na krvavou explicitnost. Ačkoliv scény výslechů na gestapu disponují svojí krvavou úderností i nevlídností prostředí. Na televizní poměry je film solidně natočený. O Bornedalovi se tak nějak ví, že má talent a umí natočit za menší rozpočet zajímavý film. Tenhle válečný snímek je výrazný ve své jinakosti. Určitě je svým pojetím v mnohém odlišný od spřízněných válečných snímků a rozhodně vyčnívá svojí originálností, která ve válečném žánru už pomalu bere za své. Určitou neotřelost se mu podařilo aplikovat i do vyobrazení osudů obyvatel města, taktéž dánské vnímání války je ve filmových vodách poměrně vzácně popisováno. Vrcholem filmu je pak bombardování a následné vyprošťování zasypaných obětí pod troskami budovy, jejíž instituci už měl ve svých učených školních hrátkách i samotný Komenský. Bornedal tak nějak stihne za hodinu popsat charakterizaci svých postav, aby pak následně ve zbytku filmu nechal vyniknout jejich zoufalství z blížící se smrti. Pod troskami bylo sice zasypáno mnohem více civilistů (počet 120) - množství malých dětí, rovněž učitelky i katolické sestry, jak uvidíme na archivním snímku po skončení filmu, ovšem nejvíce utrpení zažije jeptiška a malá holčička, které budou při vědomí. Holka bude kdesi pod sutinami líčit své hrůzostrašné zranění, aniž by ji kamera zabírala, dostává průchod divácká představivost, která pracuje naplno. Ole Bornedal se zase jednou tvůrčím způsobem připomněl. Se svým zdatným hereckým týmem bez hvězdných jmenných položek, za drobné účasti známějších českých herců a s Netflixem v zádech natočil působivé drama o lidských osudech. 8/10 (14.03.2022)

Hodně silný snímek dle skutečnosti, který navíc v dnešních dnech dostává násobný prožitek díky aktuální situaci na Ukrajině, kde to vypadá dost podobně, aneb nejvíce to stejně odnesou obyčejní lidé. Natáčelo se v České Republice a na filmu jsou lokace krásně k rozpoznání. Dánská tvorba si mě víc a víc získává a tento snímek dlouho zůstane mezi těmi lepšími. (10.03.2022)

Tento dánský počin mě jen utvrdil v mém dlouhodobém postoji. Zatímco dokážu obdivovat stíhací piloty, kteří brání svou vlast před nepřítelem, k bombardovacímu letectvu mám silně odtažitý postoj. Dost na tom, že i drobná chyba v úsudku nebo špatná viditelnost v prostoru cíle mohou způsobit takzvané vedlejší ztráty, docházelo (a bohužel stále dochází) i na záměrnou likvidaci civilních cílů (včetně celých měst) s cílem demoralizovat civilní obyvatelstvo. Já sice chápu, jaké myšlenkové pochody vedou k takovým výsledkům, ale silně s nimi nesouhlasím. A pokud nějaký kkt nazve bombardování "humanitárním", beru ho jako zločince a klesá u mě na úroveň syfilitické krysy. Ale zpět k filmu. Nebyl příjemný. Zvlášť v této době. Sice se nezdobím modrožlutými stužkami, Ukrajince jsem nikdy nemusel a nemusím, ale to, co se u nich děje, je hnusné svinstvo a pro mnoho z nich je to, co se odehrálo v tomto snímku, realitou, kterou zažívají prakticky denně. Film tak ukázal divákovi pravou tvář války; žádné hrdinské činy na bojišti tváří v tvář nepříteli; válka je v první řadě zbytečnou smrtí pro velké množství civilistů a tato záležitost to ukázala v pravém světle. / Poučení: mrtví/zranění: řádové sestry 10/35, děti 86/67. Celkový počet usmrcených dánských civilistů (včetně obětí z tzv. Francouzské školy): 140. Odhadovaný počet zlikvidovaných členů gestapa a kolaborantů: 50-150 nebo 100-200. (20.05.2022)

Možno sa niekomu bude zdať, že sa vo filme minimálne prvú polovicu nič nedeje. Len sem-tam sa vyskytne trochu zaujímavejší dialóg. No podľa môjho názoru je opak pravdou. Režisér tu v úvodnej časti príbehu rozohráva postupnú psychologickú partičku a servíruje svoje myšlienky divákovi pekne po dávkach. Je to taká výborná psycho príprava na to, čo má prísť. Každá jedna postava, hlavne tie decké, tu má čo povedať. Je zaujímavé sledovať ten vývoj, najmä u toho chlapca. Najprv okolie nechápe, no neskôr už pochopí. K tomu sebareflexia toho dánskeho kolaboranta.... No najviac ma dostal ten záver. Ani nie to bomabrdovanie (výborne natočené), ako skôr to dievčatko a tá jej kaša. To mi odpálilo dekel. Už lepšia bodka na záver nemohla byť. Silný nadpriemer. 85/100 (17.03.2022)