Maestro

Na tenhle film jsem se těšila skoro 5 let. Leonard Bernstein byl velikán klasické hudby i muzikálové hudby a jeho nesmrtelnost mimo jeho skladatelství a dirigenství tkví i v tom, že byl velkým a veleúspěšným popularizátorem klasické hudby. Na jeho "výchovňáky" chodili lidé napříč generacemi, včetně těch nejmenších, ty pak byly zaznamenány na filmový pás a patří k pokladům dodnes. Bradley Cooper je Leonardovi neskutečně podobný a jeho řeč těla je strašně přesvědčivá, je potěšující koukat se na to, že ve filmu o hudebním skladateli hlavní hrdina opravdu hraje na klavír to, co my slyšíme, a že perfektně diriguje, to je balzám. Ale já se těšila, že ve dvouhodinové poctě tomuto velikánovi uvidím průřez jeho životem, že se dozvím, jak studoval, o jeho začátcích, o tom, jak tvořil třeba West Side Story, prostě něco nového a zajímavého. Místo toho jsem se dvě hodiny dívala na to, že byl slavný hlavně svými homosexuálními vztahy. Ano je mi známo, že byl bisexuál, ale to opravdu není to hlavní, co by v tom filmu mělo neustále být připomínáno, lidé takového talentu a vyjímečnosti bývají často výstřední, ale dnes to není lidem podáváno jako zvláštnost, ale jako něco, co je třeba dát do popředí zájmu, to je to, co se dnes nosí, vyzdvihovat tyto detaily. To je "netflixovská" ideologie. Film mě strašně zklamal, jelikož z celé velikosti Bernsteinovy osobnosti vidíme jen člověka, který se zmítá mezi láskou k ženě, s kterou si rozumí po duševní stránce, láskou k dětem a potřebou tělesného vztahu k mladým studentům mužského pohlaví. Trochu málo na tak zajímavý život. Zůstává tedy jen krásná hudba a skvělý výkon Coopera jako herce, po režijní stránce hodně zklamal a slavní producenti taktéž. Smutný pohled na dnešní USA. (04.01.2024)

Poutavě natočený, který se neumí ke své škodě věnovat se jednomu tématu. Pokud má být ústřední téma příběh o manželství-přátelství, které Bernsteinovi udržují jako společenské alibi a o úvahách manželky, zda za své přátelství s manželem neplatí příliš vysokou daň v podobě osamělosti, pak ve filmu těžce chybí připomínka společenského diktátu heteronormativity, který by vyoutovanému LB bránil v kariéře (na dobový antisemitismus film nezapomíná a připomene ho v krátké scéně z mládí o vhodnosti změny příjmení kvůli kariéře). Bez externího zla pak působí občas jako jediná homofobka manželka, a to záměr tvůrců asi být neměl. Zbytek filmu je tvořen různými záběry Coopera prožívajícího hudbu nebo randění, aniž bychom se ve smyslu klasického životopisu dozvěděli něco podrobnějšího o kariéře LB (v tomhle smyslu působí nedávný Tár jako kvalitní filmový portrét fiktivní dirigentky). Spíš se to mělo jmenovat Montealegre, protože je to celé o tom, jak je s maestrem nebo jak čeká, až se maestro vyřádí s hudbou a přijde domů. I když tvůrci umí vytvořit a sehrát občas dojímavé scény, jako celek je film úmor. (21.12.2023)

Maestrovi není po řemeslné stránce co vytknout, herecké výkony dokonalé, masky perfektní, kamera úchvatná, ale chybí mi tam větší konflikt. Cosi se tomu blížilo, manželčin výbuch, kdy už se nehodlala dál nechat ponižovat. Chápu, že Cooper asi nechtěl natočit tuctový životopisný snímek, konec konců život se neskládá jen z významných dnů, ale je to mozaika všedních střípků, i ty leccos napoví, ale pokud mu někdo našeptával, aby natočil film o kouzlu a zrodu hudby, měl si nechat poradit. Vlastně se sama se sebou dohaduji, o čem to přesně mělo být. (06.01.2024)

Maestro je vizuálně strhující, kdy se ukazuje, že šlo pro Coopera o vášnivý projekt. Cooperovi nechybí ambice před kamerou ani za ní, výsledek tak zvládá být v několika momentech strhující a proto zamrzí, že forma vítězí nad obsahem. Solidní záležitost, která ovšem bude po právu na nejrůznějších předáváních filmových cen spíše do počtu.... (21.12.2023)

Bradley Cooper je neskutočný herec, toto je oskarový herecký výkon - už len kvôli tomu sa oplatí si Maestra pozrieť. Bol to vlastne aj môj dôvod, keďže život Leonarda Bernsteina ma nezaujíma. Za Bradleyho dávam 5*. A Carey Mulligan? Takisto oskarový herecký výkon, niečo neuveriteľné. Takisto 5* za Carey. Za film dávam 3*, keďže to je maximum, aké dávam filmom, ktoré mi stačí vidieť raz. Trochu mi vadilo, že prvá trištvrte hodina bola čierno-biela, mohol byť radšej celý film farebný. Niektoré scénky boli zaujímavo urobené, "prechádzanie zo scény na scénu" vždy s efektom prekvapenia, tak trochu ako v sne, teda zaujímavý strih alebo nápad Bradleyho ako režiséra, čokoľvek to bolo :). Dialógy boli tak trochu až filozofické, ale pôsobili autenticky a vlastne všetko pôsobilo tak skutočne. Viem, že Bradley (v mojej TOP 10🙂) dal do tohto filmu veľa úsilia a času, nakoniec som rada, že som ho videla, ale určite sa nejedná o jeden z najlepších filmov roka. Dodatok: Keď žena po hádke s manželom "pripraví" zo spoločnej spálne vyhodenému manželovi nielen vankúš a pyžamo, ale aj papuče a dokonca (!!!) aj zubnú kefku a pastu, tak tomu sa hovorí láska!!! Obdivuhodná manželka, nehovoriac o tom, čo všetko mu celý život tolerovala, z môjho pohľadu niečo nepredstaviteľné! (24.01.2024)