Maestro

Maestrovi není po řemeslné stránce co vytknout, herecké výkony dokonalé, masky perfektní, kamera úchvatná, ale chybí mi tam větší konflikt. Cosi se tomu blížilo, manželčin výbuch, kdy už se nehodlala dál nechat ponižovat. Chápu, že Cooper asi nechtěl natočit tuctový životopisný snímek, konec konců život se neskládá jen z významných dnů, ale je to mozaika všedních střípků, i ty leccos napoví, ale pokud mu někdo našeptával, aby natočil film o kouzlu a zrodu hudby, měl si nechat poradit. Vlastně se sama se sebou dohaduji, o čem to přesně mělo být. (06.01.2024)

Opravdu, ale opravdu moc jsem se těšil na nový film Bradleyho Coopera, a to více mě mrzí, že musím napsat, že mi to tolik nesedlo. Cooper mi u Zrodila se hvězda ukázal, že je šikovný režisér, a že do budoucna bude dobré s ním jako s režisérem počítat. A u Maestro to předvádí znovu, jen to pro mě nebyla zábavná podívaná. Cooper do tohoto projektu dává všechno. Dře před kamerou a i za ní. A ten zápal pro film je cítit s každého záběru. Problém je ve výstavbě příběhu, a to jak na nás působí. Je to chladné, emočně prázdné a místy nijaké. Po řemeslné, technické a herecké stránce nelze filmu, moc co vytknout. Nicméně největší problém je sledovat dvě hodiny film o někom, o kom se toho tolik ve výsledku nedozvíte a reálně vás nezajímá, protože vám ho scénář a režisér nedokáže prodat. Bradley Cooper se dokonale převtělil do Lennyho Bernsteina a má zde parádní momenty. Carey Mulligan znovu hraje perfektně a její výkon se mi líbil. Neříkám, že film je špatný, jelikož špatný není a má několik výborných scén. Ale to je pro mě popravdě málo, hlavně když jsem čekal velkou pecku. Maestro je zajímavý životopisný film, který má co nabídnout, ale divácky není moc vděčný. (09.02.2024)

Na tenhle film jsem se těšila skoro 5 let. Leonard Bernstein byl velikán klasické hudby i muzikálové hudby a jeho nesmrtelnost mimo jeho skladatelství a dirigenství tkví i v tom, že byl velkým a veleúspěšným popularizátorem klasické hudby. Na jeho "výchovňáky" chodili lidé napříč generacemi, včetně těch nejmenších, ty pak byly zaznamenány na filmový pás a patří k pokladům dodnes. Bradley Cooper je Leonardovi neskutečně podobný a jeho řeč těla je strašně přesvědčivá, je potěšující koukat se na to, že ve filmu o hudebním skladateli hlavní hrdina opravdu hraje na klavír to, co my slyšíme, a že perfektně diriguje, to je balzám. Ale já se těšila, že ve dvouhodinové poctě tomuto velikánovi uvidím průřez jeho životem, že se dozvím, jak studoval, o jeho začátcích, o tom, jak tvořil třeba West Side Story, prostě něco nového a zajímavého. Místo toho jsem se dvě hodiny dívala na to, že byl slavný hlavně svými homosexuálními vztahy. Ano je mi známo, že byl bisexuál, ale to opravdu není to hlavní, co by v tom filmu mělo neustále být připomínáno, lidé takového talentu a vyjímečnosti bývají často výstřední, ale dnes to není lidem podáváno jako zvláštnost, ale jako něco, co je třeba dát do popředí zájmu, to je to, co se dnes nosí, vyzdvihovat tyto detaily. To je "netflixovská" ideologie. Film mě strašně zklamal, jelikož z celé velikosti Bernsteinovy osobnosti vidíme jen člověka, který se zmítá mezi láskou k ženě, s kterou si rozumí po duševní stránce, láskou k dětem a potřebou tělesného vztahu k mladým studentům mužského pohlaví. Trochu málo na tak zajímavý život. Zůstává tedy jen krásná hudba a skvělý výkon Coopera jako herce, po režijní stránce hodně zklamal a slavní producenti taktéž. Smutný pohled na dnešní USA. (04.01.2024)

Bradley Cooper má už spolu s tímto filmem na kontě 12 nominací na Oscara napříč různými kategoriemi. Pokud by však nějakou náhodou začal sbírat sošky za tento film, neubránil bych se pocitu mírného znechucení. Maestro je zhruba v první hodině poměrně sebevědomě natočený životopis, který mě čistě vizuálně bavil sledovat, nicméně s přibývající stopáží se vytrácí jakákoli ambice diváka čímkoli zaujmout a přejde se do nudného a bezduchého prezentování jednotlivých epizod z Bernsteinova života. Scénář je velmi plochý a jednotlivé dialogové výměny nejsou dostatečně nosné, abyste se jakkoli vcítili do hlavních postav. Zároveň mi přijde až trestuhodné, jak malou roli hraje ve filmu hudba. Film jednoduše absolutně rezignuje na to ukázat, co dělalo Leonarda Bernsteina Leonardem Bernsteinem. O to méně pak funguje pomyslný vrchol filmu, tedy scéna ze závěru Bernsteinova dirigování Mahlerovy II. symfonie. Záběry ze skutečného koncertu vás pro jeho život, tvorbu a hudbu jako takovou nadchnou desetkrát více, než tento vyprázdněný film. (12.02.2024)