Režie:
KheironScénář:
KheironKamera:
Jean-François HensgensHrají:
Kheiron, Leïla Bekhti, Gérard Darmon, Zabou Breitman, Alexandre Astier, Kyan Khojandi, Arsène Mosca, Jonathan Cohen, Eriq Ebouaney, Carole Franck (více)Obsahy(1)
Známý francouzský scenárista a režisér Kheiron vypráví ve filmu pravdivý příběh o mimořádném osudu svých rodičů, věčných optimistů Hibat a Fereshteh, a o jejich cestě z malé vesnice na jihu Íránu až na pařížskou periferii. Film se též dotýká migračních problémů a pozitivně vypraví o soužití různých kultur, což je žhavým tématem současnosti. Zobrazený humor se prolíná s dramatickými chvilkami běžných lidí v tragických situacích, ve kterých však láska přemůže vše navzdory náročným životním problémům. (Bohemia MP)
(více)Videa (2)
Recenze (18)
Velké zklamání. Snahy o vtipy i o vypjaté emoce byly velké a nebylo jich málo, ale drtivá většina jich bylo bezzubých, dětsky prvoplánových a neměly břink. A taky nedokázaly zakrýt jedinou snahu filmu, a to sice tu, že bez ohledu na rasu a původ se máme všichni rádi, jsme nejlepší kamarádi a dokážeme spolu bezproblémově vyžít a obohacovat společnost. Ještě že to nebylo delší! ()
Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Leïla Bekhti. Výzvu mám ze dvou třetin splněnu a moje rozporuplné pocity byly převáženy na stranu pozitivna zase díky mé milované Francii. Velmi milý a originální snímek, od začátku jsem si říkal, vždyť je to smutné, proč se musím smát? Záhy jsem pochopil, že jde o hořkosladký, tragikomický film, jenž se snaží některé vážné věci odlehčit nebo podat úsměvným způsobem. Se zájmem jsme na závěr sledoval, že se jednalo o zobrazení skutečných událostí, nešlo tedy pouze o fikci na pozadí skutečných historických událostí. Film tak nabízí mix sociálního dramatu, politické angažovanosti a hlavně základních hodnot jako je láska, rodina a přátelství. ()
Zo všetkého najviac sa mi páčila tá autenticita vizuálneho prevedenia, čomu nasvedčovali aj fotografie na konci filmu. Samozrejme aj samotný dej nasvedčoval tomu, že išlo o skutočný nefalšovaný príbeh jednej komunity, ktorá sa musela vysporiadať s neľahkými osudmi. Tá časť príbehu, ktorá sa odohrávala v Iráne ma absolútne fascinovala (a tej samotnej by som dal kľudne 5*), no bohužiaľ po emigrácii do Francúzska film upadol do takého ustáleného tempa, ktoré ma tak trochu sklamalo. Už to proste nebolo ono... A ten postranný humor bol tiež taká dvojaká zbraň - niekedy skvelo poslúžil na odľahčenie situácie, no občas to tam bolo skôr na škodu a nehodilo sa to tam. ()
Čekal jsem víc. Nesourodost. Když už si dali tu práci a na půl hodiny ukazovali Hibata ve vězení, čekal bych že z toho scénář vytříská víc než jen opodstatněnost tvrzení, že hlavní hrdina byl politickým vězněm. Obecně vzato, ono celé to opoziční vystupování je smrsknuté spíše na náznaky. Závěr v pařížské periferii je rozehrou pro Hibatovu glorifikace. Jako komedie drama to nefunguje. ()
Pokud film srovnám s veleúspěšnými Nedotknutelnými, s kterými sdílí podobný komediální tón a snahu o podobný účinek na diváka, pak musím říct, že "Les intouchables" jsou oproti tomuhle maximálně propracovanému, našlapanému a nevídaně poutavému počinu jen slabým odvárkem. Scénárista a režisér Kheirona vypráví do detailu přesně (jak je vidět ze závěrečných titulků) o peripetiích své vlastní rodiny v době pádu íránského šáha, za islámské revoluce, o politickém pronásledování a těžkém útěku do Francie, to vše s nadhledem, ale bez zlehčování. I když dějové zápletky a zvraty nejsou zrovna veselé, u filmu jsem se (někdy přes slzy) nasmál jako už dlouho ne. Nechápu, proč se nedostal do širší distribuce (...anebo spíš chápu, ale pěkně mě to štve). ()
Reklama