Madla zpívá Evropě

Zdenka Sulanová je pamětnický fenomén. Navzdory tomu, že její pěvecký talent výrazně převyšuje všechno ostatní. O to ale vlastně vůbec nejde. Pomineme-li onen líbivý vzhled i typické romantizující pojetí skutečnosti, která se jako červená nit line kolem osiřelého děvčátka se zlatem v hrdle, vyvolávajíc náležité emoce především u ženského publika, je Binovcova Madla velkým vlasteneckým filmem, jakkoli se to zdá přehnané. Binovec, sám stoupenec českých fašistických kruhů, jej dokázal uhájit bez ztráty kytičky a přestože se Emanuel Moravec a další kolaboranti pokoušeli do filmu doslova vpasírovat všelijaké podloudné repliky vyjadřující úctu a poslušnost německým uchvatitelům, nic z toho se před kameru nedostalo. Naopak. Když Sulanová před rozhlasovým mikrofonem zapěje kultovní sad song o zpustošených lesovských stráních, nelze nevzpomenout na vypálené Lidice či Ležáky. A ruku na srdce, kdo by se nezamiloval do charismatického sbormistra Klána, jinak největšího ťulpase pod sluncem, afektované Liočky, která vyhlásila soukromou válku nebojácné dívence z Pošumaví, laskavé hospodyně Nány, drzého strýčka Jedličky a upovídaného malého děvčátka, z něhož se později vyklube nesmrtelná Bohdalka? Ten film má prostě cosi, co jej činí nadmíru sympatickým a současný divák, rozmrzelý vší tou vyspělou (ne)dokonalostí moderních spektáklů, se pojednou přistihne, jak se zaujetím a drobnou slzou v oku sleduje jistou naivní dívenku, která to z venkovské husičky dotáhla až na prkna, co znamenají svět. Madla zpívala především jim, obyčejným lidem se srdcem na dlani. (03.10.2008)

V současné době mi film připadá jako velká parodie. Co věta, to perla, například: "Kdyby za mnou Jára přišel, strýčku, můžeš ho klidně vyhodit ven, protože on za mnou stejně nikdy nepříjde." - Ovšem v dětství se mi tato romantická slaďárna složená z největších klišé docela líbila. Sulanová mi přišla sympatická. Zmiňovaný hudební film nyní působí opravdu úsměvné, ale furt je mně zpívající Madla osobně milejší, než nynější americká komiksová produkce. (09.03.2019)

Film je zajímavý vlastně jen rokem svého vzniku 1940. Nebýt zrovna válka a u nás Protektorát, šlo by o běžný naivní romantický příběh, který vás ničím neoslní. V kontextu vzniku snímku jde alespoň ocenit snahu tvůrců lehce pozvednou lidem náladu. Za to si však zaslouží maximálně druhou hvězdu navíc. (01.09.2017)

Ještě snad o něco lepší než předchozí série "o Líze". Jednoduchost, čistota charakterů, zábavný průběh, ... Nenáročná, avšak povedená prvorepubliková komedie s romantickými prvky. Nezapomenutelná Madla alias Zdenka Sulanová a její "Lesovské stráně", obstojný výkon dětských herců včetně malé Jiřinky... Konec sice unáhlený a přeslazený, ale s ohledem na dobu, kdy film vznikl, dávám 68%. (18.01.2008)

Film, ve kterém plně (a bohužel naposled) zazářila hvězda jménem Zdenka Sulanová a ukázal se světu především její pěvecký talent. Příběh naprosto tradiční - bohatý muž má malinký sirotčinec a vede děti ke zpěvu. Na svých cestách nejde velký talent - mladou, 17ti letou dívenku. Přijme ji pod svou střechu, ona se do něj zamiluje a on .... Ale však to znáte. Film nepřináší nic nového, snad jen poměrně "civilní" roli Františka Filipovského. Hudba: František Svojík (05.10.2010)