Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna

"Jakou víru vyznáváte?" "Vědu, nejspíš." "Nešťastná volba." Tímto vynikajícím dílem se podařilo přímo navázat na skvostnou jedničku. Zatímco první film byl ještě čistým horrorem, díky využití všech možností, jež téma skýtá, posunul Chuck Russell (ve spolupráci s Frankem Darabontem) příběh do oblasti fantasy. Znalcům netřeba připomínat, že tento režisér odvedl dobrou práci také na remaku The Blob - dle některých „definitivním horroru 80. let". Třetí Noční můra (která je vlastně prvním regulérním pokračováním původního filmu) dotáhne osudy přeživších až do samého konce. Vymačká z daného tématu (téměř) všechny nevyužité možnosti a příběh v podstatě uzavírá. Velkým překvapením pro dnešního diváka bude skutečnost, že tento film svým způsobem o mnoho let předstihl některé myšlenky, využité později ve známém trháku Matrix. Možná právě proto se z Maxe (Laurence Fishburne) stane dvanáct let poté Morpheus... Kromě toho, že v případě NOES 3 jde (společně s „jedničkou") o nejlepší film série, je hodně příjemné i zjištění, že na rozdíl od mnoha teenagerských vyvražďovaček té doby, jsou zde mladí hrdinové většinou inteligentní a opravdu sympatičtí. Divák se tak má o koho bát. Díky tomuto faktu vzniká ne zrovna obvyklý a originální paradox: I když ve vás samotný Freddy vzbuzuje jistou (lehce zvrhlou) libost, jeho protivníci („dream warriors" z názvu filmu) mají vaše sympatie také. Jednou z těchto sympatických obětí je i mladičká Patricia Arquette. Tehdy zhruba 19letá budoucí hvězda se zde představuje ve své první hlavní roli, a po Johnnym Deppovi z původních Nočních můr je to už druhá pozdější hollywoodská star v této sérii. Rád bych též vyzdvihl výkon Priscilly Pointer, jejíž role nedá nevzpomenout na Velkou sestru z Přeletu přes kukaččí hnízdo. Ostatně už díky prostředí, v němž se NOES 3 odehrává, to není jediný odkaz na slavný Formanův film. (12.04.2005)

Po otrasnej dvojke sa vrátil zachrániť sériu jej stvoriteľ Was Craven, ale tentokrát len ako autor pôvodného scenára. Réžiu dostal na starost zručný remeselník Chuck Russell a s prepisovaním scenára do finálnej podoby mu pomáhal génius Frank Darabont. Výsledkom je najlepší diel série. Dvojka sa ignoruje a vraciame sa ku koreňom, čiže k boju Freddyho s deťmi ľudí, ktorí ho zabili. A všetko sa to znova odohráva v snoch. Vrátila sa aj hlavná hrdinka z jednotky, ktorá už nie je žiadna krehotinka a spolu s ďalšími deťmi sa akotak rovnocenne snaží bojovať s Freddym. To sa mi páčilo najviac, že už to nie je boj osamelých obetí bez šance na záchranu, ktorým nikto neverí, ale dostatočne skoro vyrovnaný súboj v ktorom postupne parta prichádza na jednu fintu za druhou, ako Freddyho zdolať. Až na tradične neveriacich rodičov sa im dostane pomoci aj od miestneho vedúceho blázinca. Situovanie do blázinca takisto dodalo filmu poriadnu atmosféru rovnako ako skvelá Badalamentiho hudba. Vydarili sa aj postavy. Najmä Patricia Arquette ako nová líderka je dokonalá. Dokonca aj Heather Langenkamp mi sadla oveľa viac ako v jednotke. Až mi bolo trochu ľúto, že definitívne odovzdala pochodeň Patricii. No a Freddy je tu asi najdokonalejšie vyvážený čo sa týka jeho showmanstva, tak aj hrôzostrašnosti. Dozvieme sa zase niečo nové o jeho minulosti. Posledným a obrovským plusom sú trikové scény. Je až neskutočné čo všetko dokázali spraviť s praktickými trikmi. Celá séria je ukážkou špičkových praktických efektov. Ani tá už v dobe vzniku zastaralá scéna s Freddyho kostrou mi nevadila. Pôsobí to roztomilo. Takže celkovo som aj po rokoch spokojný. Táto séria na rozdiel od extrémne lacno pôsobiacich sérii Halloween alebo Friday the 13th, ani po rokoch príliš nezastarala a stále ponúka množstvo pôsobivých scén. A tento diel je jej vrcholom. 9/10. (16.02.2020)

Jeden zvrhle zábavný krvavý nápad střídá druhý, Freddy je nevypočitatelný, hlavní náctiletí hrdinové sympatičtí, triky senzační a divák se ani chvilku nenudí. Je to méně horor, ale více fantasy, nicméně většinu scén z tohoto dílu jsem si dobře pamatoval i po nějakých těch patnácti či více letech, kdy jsem ho viděl naposledy. (30.12.2017)

Chuck Russsell vrátil Noční můře to, co ji vzala příšerná dvojka a dokonce i něco přidal. Freddy je v jeho podání dokonalý, zlý, sarkastický a sršící fantasticky černým humorem, prvky fantasy okořeňují už tak skvělý scénář a na svou dobu slušné triky a skvěle promyšlený příběh jsou dokonalým pozváním do snové říše mistra hrůzy Freddyho Kruegera... (02.04.2004)

Režisér Chuck Russell postavil dej celého filmu do jedného ústavu, kde sa ocitá filmová hrdinka Kristen Parkerová, ktorej jej vlastná matka neverí, že má naozaj nočné mori a tak sa ocitá ako aj plno ďalších detí, ktoré majú zlé sny v ktorých sa objavuje náš Freddy v psychiatrickej liečebni. Takéto miesta v horore mám rád, nemocnice či podobné ústavy ako sú tieto, tie dlhé chodby a počas noci keď ide niekto iba na obyčajné WC vyzerajú viac než strašidelne o atmosféru je hned postarané. Ako som vyššie spomínal návrat Heather Langenkampovej ako Nany, ktorá sa rozhodla, že bude pomáhať ľuďom s rovnakým postihom aký mala ona v prvom diely. Dozvedáme sa, že dej tohto tretieho pokračovania sa odohráva šesť rokov po príhodách z prvého filmu a tak isto sa aj tu vraciame k starej dobrej Nočnej More s atmosférou. Dvojka vsadila na viacej čierneho humoru a na klasické vraždenie, no mi už vieme, že Freddy taký nie je a vďaka bohu, že vznikli aj ďalšie pokračovania, a že sa Freddy mohol predstaviť tak ako ho teraz poznáme v atmosferickom horore kde sa Freddy najprv pohráva o obetami než ich zabije. Teraz ich nezabíja hlava nehlava ako v dojke, teraz pozná ich slabosti a samozrejme to zneužíva, alebo využíva :) ak sa niekto bojí výšok hups s ním na najväčšie miesto v ústave, na strechu(a tu je tá krásna bábkové scéna v ktorej Freddy pôsobí ako človek čo drží bábku na tých tenkých šnúrkach, no a potom dačo spraví so svojimi čepeľami a... Celá recenzia: TU (23.08.2010)