Pět mrtvých psů

Tam, kde Jan Hřebejk drze porušil určité detektivní stereotypy a Viktor Tauš na ně rovnou kašlal, ale vytvořili stylové, zábavné a napínavé věci, točí první jmenovaný třetí řadu (s nejnetradičnějším námětem) naopak nejfádněji. Po scéně s probuzeným lvem čeká divák něco stejně infarktového i s pachateli, ale kriminálně to prostě poněkud vyšumí. (02.05.2016)

Věřím, že Sýkora to myslel dobře. Ale Jarchovský to dost pohnojil. Mooc ukecaný, strašně špatně nazvučený a v určitých chvílích si tam Voříšková a spol. něco šušká pod fousy a ještě, jakoby si repliky vymýšleli na place. Námět fajn. Hlavní zlej mafián fakt zloun a Krobot je spíš vtipnej, než cokoli jinýho. Případy 1.Oddělení ale jednoznačně zatím vedou ve všech našich kriminálkách. (25.04.2016)

Prvních deset minut to vypadalo, že se dílo podařilo. Atmosféra co mě vtáhla, zajímavý příběh a postava nádherného českého hajzla, co vzbuzovala adrenalin. Ale pak se to nějak rozplynulo. Dialogy nějaké nepřirozené, jako by je herci četli a vůbec při nich nehráli. Korunu to dostalo, když jeden ze spolupachatelů, chtěl vrátit peníze které dostal za loupež medvědů , protože se mu nelíbilo, že při ní zemřel vrátný. Což jak divák dopředu tušil, nedopadlo nejlépe. Možná jen ta postava toho hazla mě donutí seriál dokoukat do konce. (07.03.2019)

PROSÍM, NEČTĚTE, POKUD JSTE NEVIDĚLI: Na počátku byla zvědavost, jak - a zda-li vůbec - se podaří režii hrubě podřízenou atmosféře, jakou byla ta Taušova z Modrých stínů, rozvinout. Nejdřív to vypadalo, že Hřebejk takřka neznatelně naváže, jen jak tentokrát diktují nejen absence 'vysoké politiky', ale i Hřebejkův odlišný tvůrčí naturel, 'vše' zklidní, zcivilní, zevšední - své schopnosti dá do služeb věci, tedy série samotné. Bohužel. Tahle naděje vzala za své ve druhé polovině Psů. Výslovně bych vytkl laxnost, kterou režie i scénář zadusily možnosti, které se před nimy zjevily spolu s rozmláceným, v mlze pohlcenýho kravínem. Jsem přesvědčený, že šlo neslevit z civilnosti a nenafilmovat to takhle ploše. A probůh, co ty dva nešťastně zřetězené monology, které by nešlo obhájit, ani kdyby nestály v šiku jeden za druhým? Nevěřícně jsem zíral už na zpověď venkovského policajta, která mi připomínala špatně sehrané ochotnické představení, při čemž bych neřekl, že šlo o schopnosti herce, jako spíš o slova, která mu byla vnucena do úst a situace, která k tomu byla nedostatečně připravena, ochotnické představení které definitivně přervalo spád děje. Když pak rovnou přestřihneme na Výrovou v roli vypravěčky, která svému zraněnému kolegovi sděluje "how it happened", je zřejmé, že tuzemští tvůrci sáhli po osvědčené metodě v naprosto nepravý okamžik, neboť abych mohl po tomto dramaturgickém manévru sáhnout, aniž by zbyla pachuť nepatřičnosti, musel bych naplnit celou řadu podmínek, z nichž, řekl bych, nebyla naplněna ani jediná - tedy s výjimkou nedostatku stopáže pro alternativu. Škoda... PS: K songu pod úvodními/závěrečnými titulky: To snad ne. (29.04.2016)

Jak je už zvykem u serie Detektivové od Nejsvětější Trojice, opět mizerný zvuk. Huhňání Melíškové, Krobota a občas i jiných je hrozné. Extrémně je to znát v pasáži na konci třetího dílu na lůžku v nemocnici. Tu pasáž jsem pracovně nazval "návštěva kolegy u lůžka s knihou detektivky od Agathy Christie". Tady se opravdu Klára Melíšková dokonale vyznamenává. Super rychlé huhňání mě doslova vtlačilo do pohovky. Tak začínám přemýšlet, zda má paní Klára v pořádku chrup. :-) ..... (sledováno na TV Panasonic Full HD na kabelovém příjmu O2 TV). (25.04.2016)