Nadějná mladá žena

Hmm... Musím říct, že Emerald Fennell (která mimo jiné hraje Camillu v seriálu Koruna, lol...) si pro svojí prvotinu zvolila provokativní a v dnešní době (zvlášť pro USA publikum) výbušné téma. A zvládla ho s přehledem - a dokonce nadhledem. Cassie v podání magnetické Carey Mulligan je fascinující postava - inteligentní, výřečná, charismatická, ale kvůli jedné události před několika lety si úmyslně podělá svůj nadějný život a upne se na obláček pomsty mužům, kteří zneužívají ženské, které se ožerou v baru. Znovu a znovu si prožívá ten samý scénář, aniž by ji to posunulo dál (v životě se zasekla v domově u rodičů a podřadné práci. Jakkoli divák pochopí její motivace a může si užívat její pomstvu, je jasné, že ta její fixace ala Přání smrti (to s Bronsonem) nepovede k něčemu dobrému. A tady se dostávám k tomu zmíněnému nadhledu Emerald Fennellové. Dokáže soucítit s obětí, ale taky ji jen nepoklepává soucitně po rameni (jak to milují američtí SJWs). Ukáže, co fixace na pocit oběti a fixace na pomstu (často na těch nesprávných lidech) může znamenat v reálu. Bravo. (09.02.2021)

Přišlo mi to jako taková "dětská" revenge jízda. Tím myslím bez gore a krve. Vše za pomocí psycho nátlaku a ani tady to nebylo nikterak vyhrocený. Navíc jsem měl velkej problém s obsazením hlavní role. Carey Mulligan moje sympatie zrovna nezískala a do téhle role se mi prostě nehodila. Navíc na mě nepůsobila jako 30letá. Koukatelný to rozhodně je ale že by si to mělo zasloužit všechny ty ceny to si rozhodně nemyslím. Ale chápu, že tenhle revenge kousek je spíš určenej pro nepříliš otrlé diváky(běžný filmový konzumenty). (27.11.2022)

Nemrdaná stará pizda je na vulvu postaveným tupým manifestem zoufale netknuté feministické vagíny, jehož jediným účelem je na vlně hnutí #metoocunt hystericky černobíle vykřičet do světa, jací jsou chlapi sexistická a šovinistická hovada. Já, erudovaná kapacita v oboru, se ovšem s kolegyněmi velkobritskými psychovložkami u tohoto tématu nepatrně rozcházím v odborné terminologii. Tam, kde ony angažovaně žonglují s termity jako „primitivním maskulinním chtíčem fyzicky i emocionálně brutálně viktimizovaná ubohá žena“, já neváhám použít, dle mého objektivního názoru daleko výstižnější, „vypatlaná až nesvéprávná labilní kráva, co si konečně poprvé a patrně naposled zašukala“. No řekněte sami, jak jinak byste determinovali pypku, která dobrovolně vleze na obvyklý školní zpitý qartýr plný nadržených, ožralých fotbalistů, o nichž všude kolují prznící legendy, tam se zduní jako prase do bezvědomí a čeká, že se odtamtud ráno vypotácí neposqrněna jogurtem a s romantickou plísní bratrů Nedvědů na rtech? To je něco, jako by podepsala smlouvu na natáčení porna a na plac naběhla neochvějně přesvědčena, že ji tam vyprcají jen počítačovými efekty. Labilní a výhradně účelové jsou zde i pohnutky od přirození kafilerně odporné Kery Chuligán, které na tom qartýru nikdo karburátor nesešteloval, protože i rumem totálně komatizovaný nadrženec má své hranice a důstojnost. Kluci vykropili hrobku jen její BíeFeFce, která tu strašlivou újmu, ač u toho byla na sračky a o ničem nevěděla, prostě nerozchodila, a z toho příšerného posttraumatického stresu kopla do kalendáře. Načež si milá vyrachtaná Kery stanovila jako životní poslání mstít se všem těm odporným šovinistickým sviním tím, že jim vždycky v nejlepším uteče z pod čuráka a dělá si pak čárky do deníčku. Prostě řídký a přiblblý poševní šlem ala #jajsemtakykrava. Ale má to alespoň šťastný konec, a na světě je stále převaha samic, které po troše té vulvoskopie u psychiatra neskončí, a naopak chtějí nášup, tudíž budu nebývale milosrdný. Epilog: Celou dobu mi to připomínalo onen sice kapku košilatý, ovšem pravdivý příběh s poučením o blondýně, která vlezla do baru, kde sedělo asi třicet horníků, a poručila si vodku. Pak hned druhou, třetí, čtvrtou ... Když už po desátém frťanovi kapku vrávorala, začalo ji osazenstvo povzbuzovat a kupovat ji další, a jakmile byla na hadry, celý bar ji pečlivě altruisticky omrdal. Druhý den se objevila znovu a situace se opakovala jako přes kopírák - vodky, ještě více vodek, povzbuzování, koma, grupáč … Třetí den naběhla k baru a povídá: „Dneska bych si dala fernet.“ A barman na to: „Ale copak, copak, slečno, naše vodka už vám nechutná?“ „Ale kdeže, chutná, chutná, je vynikající! Akorát mě po ní vždycky děsně pálí kunda.“ (03.05.2021)

,,MYSLEL SIS, ŽE JE TO KONEC? TEN JE AŽ TEĎ!“… /// Není to krvavý, spíš dramatický, občas psychologický… ovšem Cass a její propracovanej systém na vyrovnání se s minulostí má mý sympatie. Ovšem spíš nápadem a filmovým ztvárněním, než konečným vyzněním. Filmová propagace #meetoo začala… nic proti, dalo se na to koukat, ale… Vážně? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Spolužáci nechtějí, abych je kontaktovala. 2.) Vzdycky píchám ty nejvožralejší běsky. /// Thx za titule „Zemetras“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (10.01.2021)

Svádělo by to k tomu, že to má nekritický úspěch u kritiky především díky tématu a tomu, kdo za tím scénářem a režií genderově stojí. Což by bylo vůči autorce nefér; tady jsou kvality díky tomu, jak je aktuální #MeToo tématika pojatá "s koulema" a prosta mravokárných deklamací. Nesdílím výtky na černobílé vidění autorky "co muž to prasák", když k celkovému efektu/dopadu "kultury znásilnění" tu přispívají právě i ženy (Madison, děkanka, ambivalentní antihrdinka Cassie samotná); vždyť o tom jsou celé dva akty plánu pomsty. Navíc i kdyby, tak se to veze na tak chirurgicky přesně trefené černohumorné vlně o echt seriózním tématu s vymazlenou záměrně přepálenou osmdesátkovou popíkovou neonovou stylizací, že tomu nelze nepodlehnout. Carey je pak svým komplexním "PTSD výkonem" ve víru sebezničující spirály vendety stejně tak strhující jako znepokojivá a tak snad jedině linie s Ryanem šustí příliš papírem, kdy je od počátku příliš okaté, proč tam je a kam se s ní míří. Nejslabším článkem je ovšem hojně diskutovaný závěr. I když závěr ne, ten je perfektní... Spíše epilog po něm. Na první dobrou je podaný tak, že přináší zadostiučinění, ale čím větší odstup od projekce, tím evidentnější je, že je nadbytečný a posouvající to celé poněkud jinam. Mohlo (mělo!) to skončit již v ordinaci či nedoslovně poštovním balíčkem a bohatě by to stačilo. (14.02.2021)