The Devils
The Devils
The Devils
Režie:
Ken RussellKamera:
David WatkinHudba:
Peter Maxwell DaviesHrají:
Vanessa Redgrave, Oliver Reed, Dudley Sutton, Max Adrian, Gemma Jones, Murray Melvin, Michael Gothard, Georgina Hale, Graham Armitage, Kenneth Colley (více)Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta. (kosta73)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Zatímco první půlka tohoto anglického příbuzného našeho KLADIVA NA ČARODEJNICE se nese v nevázaně hédonistickém stylu, na jaký jsme u Russella zvyklí (smilnící kněz-filozof, natěšené jeptišky, eroticko-ježíšovské vize matky představené), v té druhé se láme do střídmého, leč působivého dramatu s neveselým závěrem. Klasika. ()
Samotný proces v záverečnej tretine mal po slovných prejavoch väčšie grády ako počas pasáží, kedy mal byť divák zasiahnutý z tých "vymetačských". Nemôžem si pomôcť, no kým bol jeden aspekt vystihnutý viac ako slušne, ten druhý, ktorý bol prakticky podstatou (exorcizmus) námetu, pôsobil viac zvláštne, hádam aj rušivo, než strach naháňajúco. Úplný koniec filmu zdvihol latku, to už divák v prípade vtiahnutia do deja, nebude ani dýchať. Za mňa je snímok "The Devils" je síce polovične odrobenou prácou, no určite nie je zlým filmom, ktorý by nemal váhu .. ()
Historické drama (ne nepodobné českému Kladivu na čarodějnice, jak už zde bylo zmíněno) s hororovými prvky a osobitým stylem (chvílemi jsem si připadal jak u Svaté Hory od Jodorowskyho). Zpočátku jsem se malinko nudil, ale jakmile přišla na scénu svatá inkvizice, bylo o zábavu postaráno. Vskutku neutěšená doba. ()
Ani nevím proč to mám s přízviskem horor, když to tu není, a nebo to někdo změnil? Moc tyhle historický filmy nemusím. Tady jsem ani moc nevěděl komu mám vlastně fandit, neboť mě všichni přišli totálně šlehlý zvlášt sám král. Podobnost s naším Kladivem na čarodějnice bych tady neviděl to mělo aspoň náký ucelený příběh. Tohle je jen o kecání ohnutý jeptišky a nadrženýho kněze a hromadných orgijí. ()
Zpracování stejného námětu jako Kawalerowiczova Matka Johana od Andělů. Na rozdíl od střízlivého polského filmu (nebo Vávrova Kladiva na čarodějnice) autoři pracují s emočním a fantazijním uchopením tématu, proto se nevyhýbají spíše surrealistické poetice a vcítění se do doby v jejích snech a představách (Vávru daleko víc zajímalo pojetí práva a spravedlnosti, případně jeho zneužití, i když ani tato tematika v Russelově snímku nechybí). Nutno ještě zmínit hudbu Petera Maxwella Daviese, významného britského modernistického skladatele, který ví, co a jak se hrálo v 1. polovině 17. století (při dobových slavnostech) a zároveň ve vypjatých psychologických momentech slyšíme moderní vážnou hudbu nejlepšího kalibru. Jako výtvarník na snímku pracoval i Derek Jarman. ()
Galerie (104)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (9)
- Kritici snímek nazývali „svátkem sadistů a zvrhlíků“. (ČSFD)
- Z filmu byla vyříznuta hlavní sekvence, ve které jeptišky strhávají a pustoší životní ikonu Krista v orgiastickém šílenství. (ČSFD)
- Při přípravě na vrcholnou demolici městských hradeb si technik omylem zmyslel signál od Ken Russella a odpálil výbušniny před tím, než se kamery pohybovaly. Scéna musela být o měsíc později znovu natočena. (ČSFD)
Reklama