Milda

Velmi velmi zajímavý dokument o Milouši Jakešovi - zatvrzelém starém komunistovi, který jen utvrzuje člověka v tom, že rok 1989 a jeho události byly jedině správné. Tedy, ne že bych o tom nebyl naprosto stoprocentně přesvědčen i bez shlédnutí tohoto dokumentu. Nejvtipnější mi přišel názor Jakešova mladého pravnuka, který dostává v dokumentu určitý minimální prostor a říká, že "děda je vcelku dobrý člověk ale ta doba, kterou reprezentuje, mi vůbec není sympatická a nikdy bych ji už nevracel" - no, alespoň někdo u Jakešů má rozum. :-) (21.12.2019)

Fascinující dokument, kterému ovšem chybí nápověda historika. Není zde snaha pochopit Jakešovu zatvrzelost vycházející z naprosto odlišné doby. Zjištění, že se jedná o zatvrzelého komunistu, je banální. Takoví totiž jsou a byli jeho vrstevníci-soudruzi. Přitom v dokumentu se takové pátrání často nabízí - viz např. jak Jakeš říká, že si přečetl Komunistický manifest a okamžitě poznal, že sděluje absolutní pravdu. Paradoxně měl v závěru pravdu on, když řekl, že se jedná o snahu vytvořit z dokumentu o jeho osobě odsudek komunismu. Klidně by se něco takového dalo natočit, ale úplně jinak. (01.08.2018)

Zábavný dokument v hlavní roli vetchý stařík, který je rád za pozornost vychvalující přednosti socialismu. Spíše než zlo vnímáme omezenou utopistickou víru. Nic nového se nedozvíme, kromě postřehů jako plačící Brežněv nebo barevná televize, kterou dával každému Gorbačov. Vypovídající je mladá servírka, která se na sešlosti soudruhů důchodců kouzelně nudí. (27.06.2018)

Milouš je v 95 letech stále v obdivuhodné fyzické i psychické kondici (můžete ho i přejet autem a nic se mu nestane), a v tomhle filmu vypráví na kameru o svých názorech, které se vůbec nezměnily (politické procesy a další zločiny komunismu jsou jen malichernosti, důležité bylo, že se tehdy měli lidé dobře, zatímco dnes je 700000 nezaměstnaných, tudíž dnešní doba je horší, atd. atd.) Často sice řekne na kameru nějakou nechtěně vtipnou hlášku nebo nám ukáže svůj mrazák plný švestkových knedlíků ("proč bych chodil do restaurace za 120 korun, když to jídlo má hodnotu 30"), ale jinak je to film spíš pro filmové masochisty. (22.11.2017)

Jakeš si môže kľudne doma zabiť pavúka, lebo jemu sa v podstate nemôže nič stať. Doteraz žiadnu smolu nemal, takže žiadna povera sa na neho nechytá, asi ani tá o tej vode, čo sa varí. Aj dnes si môže zájsť na nejaké zhromaždenie tých „svojich“, kde mu potľapkajú po pleci, vyžiadajú autogram a zaspievajú si pieseň práce. Podľa neho za socializmu bola väčšina ľudí zdrcujúco šťastných a pri zásadných otázkach o zločinoch komunistickej strany znervóznie a rozhovor končí. Malú podpásovku schytal aj Karel Gott, od ktorého má Jakeš srdečné súdružské blahoželanie k narodeninám. V závere dokument trochu prepína z vtipnej nálady do jemnej konfrontácie, ale stále v rámci mantinelov, ktoré si dal asi hlavný hrdina. PRÁCI ČEST! –––– Víte, že zabít povouka znamená smůlu? – To já neuznávám. –––– Každej smrad si myslí, že bude policii určovat, co bude dělat. –––– Já nevěřím, že by Sovětský svaz a jeho armáda vstupovali do Československa se zlými úmysly. (01.05.2018)