Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdiny ztřeštěné podívané je početná rodina Karafiátových, která se v nastupujících tržních podmínkách rozhodne zanechat dosavadního způsobu obživy (kradení smutečních věnců a jejich přetváření v umně vázané kytice) a začít podnikat. Světlo světa tak spatří svérázná cestovní kancelář Český ráj, postavená na geniálním nápadu nevozit chudé české turisty do zahraničí, ale naopak, bohaté cizince do Čech. Díky svérázné reklamní kampani se skutečně podaří v Paříži obsadit autobus pestrou směsicí Francouzů a vyrazit. Tím však podnikatelské starosti Karafiátových teprve začínají. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (375)

topi odpad!

všechny recenze uživatele

Musím tu jednu hvězdičku odebrat, poněvadž po delší době jsem měl možnost znovu shlédnout tuhle příšernou dementnost a tohle si nic jinýho než odpad nezaslouží. Otřes!! V době vzniku jsme na tom byli dokonce v kině!! A už tenkrát to byl propadák. Jak mohl stejný režisér natočit v roce 1968 takové dílo jako bylo "V hodině strachu". Nechápu. Tenhle paskvil jakoby vypadnul z Troškovy novodobé éry. Hnus!! Asi zase úřaduje senilita. Ale divím se, že se shodnu s kolegou C, což se téměř nikdy nekoná!! :D :D ()

honajz 

všechny recenze uživatele

90. léta a brněnský milionář a kšeftař Hošna má sen o brněnském Hollywoodu. Podaří se mu financovat jen první amatérsky pojatou vlaštovku, než ho zavřou do kriminálu a je konec snů. Z tohoto pohledu historických nespoutaných devadesátek ke potřeba tenhle film brát. A popravdě patřil tehdy k těm v kinech navštěvovanějším. Vlastně předznamenal novácké televizní programy pro ženy u žehlicího prkna a pro vypnutí po celodenní dřině. Jinak z toho mám podobné pocity jako choze. ()

Reklama

gudaulin odpad!

všechny recenze uživatele

Jeden z nejhorších filmů naší kinematografie a příklad naivního zlatokopectví soukromého producenta. Trapnost v něm obsažená má neskutečnou razanci. Doklad, že ti z filmařské branže, kdo v dávné minulosti pod dojmem zkušeností z první republiky usilovali o znárodnění filmového průmyslu s poukazem na nepatrný rozsah našeho trhu, měli v mnohém pravdu...Celkový dojem - někdy i nula od nuly pojde. ()

jumas 

všechny recenze uživatele

Tak u této pěkné české komedie mě zaráží, že má tak špatné hodnocení a je v první stovce nejhorších filmů. Vždyť je to přece zajímavý a hlavně vtipný film s nápadem cestovky která bude jasně vydělávat na zhraničních klientech. Sice něco nedopadne podle představ, ale nakonec vše ok. S postupem času už mi většina scén nepříjde tak vtipná jako dříve, ale do nejhorších filmů určitě nepatří. ()

Smileface 

všechny recenze uživatele

Tenhle trapný a naivní neatraltivní filmový guláš patří k tomu nejhoršímu co bylo po sametové revoluci natočeno.Může se klidně řadit mezi Playgirls,Ještě větší blbec než jsme doufali a další nepovedené kousky.Ta jedna hvězdička je jen díky pár náhodným vtipům,které do Fialek zabloudili zřejmě z nějakého jiného filmu. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (12)

  • Mezi Pařížany, kteří pozorují pomalovaný starý autobus a prezentaci Karafiátovic cestovní kanceláře, je i naivní malíř a cestovatel Libor Vojkůvka, autor malůvek na autobuse. (Ganglion)
  • Helena Růžičková několikrát přiznala, že film trpí jistými nedokonalostmi, což bylo způsobeno několika důvody, které předcházely samotnému natáčení, či vystupovaly na povrch v jeho průběhu. Herečka se nikdy netajila tím, že by chtěla Čechům v nelehkých porevolučních dobách přinést komedii, která by navázala na předchozí úspěchy československé kinematografie na tomto poli. Proto se svým synem napsala příběh o obyčejné rodině, která vstupuje do rodící se tržní ekonomiky, prostřednictvím cestovní kanceláře. Tento příběh měl celkem odlišnou podobu, než jaká byla nakonec ve filmu. Financování se ujal kontroverzní podnikatel Rudolf Hošna, který si jako podmínku financování kladl, aby Fialky byly prvním porevolučním moravským filmem. To bylo velmi problematické, protože ve stejné době (léto 1992) natáčela na Moravě režisérka Věra Chytilová film Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992). Hošna trval na tom, aby Fialky vstoupily do kin dřív, takže celé natáčení bylo poznamenáno velkým spěchem. K režii byl vybrán Milan Růžička, což také nebyla příliš šťastná volba, protože, ač ne nijak špatný režisér, měl s režií filmové komedie velmi malé zkušenosti. Růžičková to okomentovala slovy: „Dokonce mu i takový mistr jako pan Lipský dodával ještě další fóry a on na to nijak nereflektoval“.  Film se nakonec dostal do kin dva týdny před Dědictvím, ale kvalitativně byl jinde, což Růžičkovy velmi mrzelo. (cundak)

Reklama

Reklama