„Babičky dobíjejte přesně!“

Z toho začátku stříká komunismus a ta doba celkového nevkusu na všechny strany a je to dost hrozné, pak to začíná být nečekaně mrazivé, ke konci zase béčkově zábavné. Obzvláště závěrečný souboj babiček. Celkový zážitek bizarní. Opravdu jsem netušil, čeho všeho se můžu v československé kinematografii dočkat a že bych se mohl i bát (rozražení dveří!). (23.06.2009)

Božena Němcová by se divila. Nápad vnést do sousedských sporů sci-fi prvek mi aspoň v tomto podání přijde úplně zbytečný, protože robotické babičky nedělají nic jiného než co si obvykle pohněvaní sousedé dělají a navíc za jejich chováním stojí lidský faktor. Sci-fi vklad filmu se omezuje pouze na babičky, vtipné to není ani dost málo, jako thriller je to strašlivě utahané, rozplizlé a bez napětí a hororová je pouze finální kultovní scénka, kdy jde jedna z babiček s kosou po dětech. Nešťastná to robotka. Natočit to Herz nebo Macourek, mohla to být bomba. První z řady hororem šmrncnutých štací dětské herečky Kateřiny Urbancové (PTÁK ŽAL, PAVOUK SE SMARAGDOVÝMA OČIMA, BERENIKA). (29.09.2009)

Když byla v roce 1983 natočena tato scifi/hororová komedie získala si řadu příznivců, ale i odpůrců. Především pak díky svému velmi zvláštnímu pojetí, které nebylo u nás příliš vídáno. Obyvatelstvo se v té době ještě příliš nesetkávalo s podobným žánrem a v kurzu tehdy byli všelijaké detektivní případy, komedie a rodinné filmy. Mnozí dokonce tvrdí, že kdyby se toho ujal jiný režisér, mohlo to dopadnout mnohem lépe. Přesto všechno si však myslím, že Ladislav Rychman odvedl celkem obstojnou práci, za kterou se rozhodně stydět nemusí. Začátek filmu má sice trochu pomalejší rozjezd, který nás seznámí s robo-babičkami, ale jinak se nic moc zajímavého neděje. Pokud tedy nepočítám poněkud zvláštní rodinku Jiřího Lábuse. Rodinné hádky a nezbedné děcka totiž nejsou ničím výjimečným. Stejně tak i nedostatek času jednotlivých členů rodiny, který je dnes hodně vzácnou záležitostí. Co na tom že vám uvaří, vypere a uklidí, když nedokáže pořádně rozlišit co je dobré a co zlé. Jejím jediným cílem je vaše pohodlí a ochrana, takže sousedé a cizí lidi se musí mít na pozoru. Jakmile se jí totiž něco nelíbí, její naprogramování jí říká, že musí razantně zakročit! Ve chvíli, kdy si začnou obě znepřátelené babičky jít po krku, se konečně dostavuje i ona pomyslná hororová atmosféra. Rozbitá okna jim totiž nestačí a na řadu přichází i sami obyvatelé domu a jejich mazlíčci. Jiří Lábus předvedl opět svůj standardní výkon, který podtrhl srandovním knírkem. Místy to byl právě on, kdo zachraňoval poněkud nudnější pasáže. Daniela Kolářová byla sice místy zatlačena zbytečně do pozadí, ale i tak se za svůj výkon rovněž nemusí stydět. Podobně je na tom i představitelka Rózy Libuše Havelková. Na mi na rozdíl od své protivnice přišla docela sympatická. (04.05.2011)

Těžko říct, co vedlo režiséra asi nejslavnějšího muzikálu u nás k natočení tak zvláštního mixu sci-fi, komedie a hororu. Možná snaha uhnout z vyšlapané cesty, zkusit si něco jiného, nebo za tím částečně mohla být i nečekaná popularita seriálu Návštěvníci (1983), který na naše i zahraniční obrazovky vtrhl se silou uragánu. Důvod, proč se na „Babičky“ tak plive, je mi vlastně záhadou. Ano, snímek je tak trochu ujetý, žánrově rozháraný a scénář si s ničím hlavu neláme, ale to vem čert. Film má pohodových osmdesát minut a nuda nemá šanci. Vidět známé herce v tak atypických polohách je osvěžující a hlavně nečekané. Buď budete neustále kroutit hlavou nad nánosem podivností v každé druhé scéně, nebo vás tohle svérázné dílko zaujme minimálně svou výpovědní hodnotou, kterou v sobě dnes skýtá. V obou případech však bude hrát prim nenáročná zábava. Je fér přiznat, že si snímek i zlehka pohrává s myšlenkou, nakolik nám moderní technologie vlastně skutečně pomáhají a nakolik jsme spíše jejich otroky. Na rok 1983 docela odvaz. Sci-fi hříčka Babičky dobíjejte přesně! představuje zvláštní úkaz. Nedá se srovnat s ničím dalším a žije si spokojeně ve svém vlastním mikrosvětě, který ani zdaleka není dokonalý, ale za jednu zvídavou návštěvu určitě stojí. Trpělivost se všem pozorovatelům navíc vyplatí. Vidět dvě plechové stařenky, jak si pěstmi načechrávají své vyčesané drdoly, je zážitek, který vám zaručeně žádný jiný film nedá. (02.05.2023)

Možná si budete myslet, že jsem blázen, ale ve filmu jsem hledal trochu nějaké té filozofie. Co mě však mrzí, je, že se scénář alespoň trochu mohl držet pravidel robotiky Isaaca Asimova (všichni interesující znají jejich znění). Nejdůležitější z nich však je, že robot nesmí člověku ublížit. Avšak si myslím, že toto bylo vynecháno záměrně. Překvapil mě především konec filmu, kdy se Jana Dítětová pokouší zabít Lábusovy děti kosou. A tohle je v našich končinách silný kafe. Tento film zkrátka a dobře vyplňuje mezeru v žánru u nás tak málo zpracovávaném, či lépe řečeno v žánrech hororu a sci-fi. Kapánek se film podobá béčkovým filmům z osmdesátých let. Odpovídají tomu například scény, kdy chůva Carmen proráží dveře pokoje nebo vskutku dokonalý závěrečný soubor obou robotů. Došlo zde i na takové situace, kdy Libuše Havelková s Janou Dítětovou na zádech s úsměvem říká: "Mám vás ráda." Dále utržené ruce a pád robotů před garáž, kde je úžasným způsobem ztvárněna jejich vnitřní struktura. Líbí se mi taky, že se kamera trochu hýbe, Rychman na svou dobu využil novátorského řešení, když použil pohledy z ptačí perspektivy. Napadá mě zde ale podobnost s Terminátorem. Rychman natočil tyhle zabijáky o rok dřív, než Cameron přišel s kultem Terminátora. Znamená to, že je dost dobře možné, že tenhle neprávem opomíjený film mohl stát na samém počátku legendy Terminátora. Jenže když někdo ve filmu hledá to (jako někteří zdejší uživatelé), co tam vůbec není a dívá se na něj jen z povinnosti, nedá se nic dělat a hodnocení filmu dopadne tak, jak právě dopadlo. Ale mohli by si také uvědomit, že tohle prostě nemá obdoby!! Lidi, co zde nasázeli "odpad!" až "3 hvězdičky" se buď dívali na něco jiného nebo vůbec nic nepochopili. Přitom v seriálu Krajní meze je podobný námět! A hned dvakrát, jelikož má ještě své pokračování! Scénář a námět, nad kterým bychom se skutečně měli zamyslet, chtěl prostě a jasně ukázat, že žádná technologie nenahradí lidské teplo a něhu. Pokud by se tak stalo, přestali bychom být lidmi... (10.03.2007)