The Lady of the Lines
Režie:
Ladislav RychmanScénář:
Vratislav BlažekKamera:
Josef HanušHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tramvajačka Marie zjistí, že manžel je jí nevěrný a vyvodí z toho důsledky – stane se opět půvabnou a přitažlivou ženou... Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život… Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (117)
Porozumět tomuto dílu, které poetikou i použitou metodou vědomě navazuje na STARCE NA CHMELU, není snadné. Přesah do retrospektivní emancipace, která končí zdánlivou hospodyňskou odevzdaností puťky z tramvaje, zřejmě nalézá své vypovídací jádro právě v prolnutí oněch krajních scén šoku z manželovy nevěry v úvodu a návratu do řidičského křesla tehdy moderní tramvaje v závěru tohoto muzikálového filmu. Zde jakoby tvůrci vyjádřili svůj názor na nablýskanou výpravnost značné části retrospektivních scén, které byly v přímém protikladu se skutečnou tváří komunistického protosocialismu té doby. Oprýskané budovy, zanedbaná města a vesnice, infrastruktura před odpisem a spou s tím touha konečně začít po létech strádání a nedostatků opravdu žít. Průvod felícií, tehdejších supranedostatkových supervozů a jejich jízda po ještě prvorepublikové jakobydálniční komunikaci tuto aureolu virtuální reality před 45 lety ještě více zvýrazňuje. Zřejmě poprvé tehdy Jiřina Bohdalová naznačila, že její umělecké možnosti dalekosáhle přesahují formát navenek prvoplánové - a tím i povrchní - lehce nadrzlé komičky. Přehlédnout nelze ani půvab a už tehdy vyzrálé herectví předčasně zesnulé a nedoceňované Libuše Geprtové stejně tak jako mužské protagonisty. Tehdy nastupující Radoslav Brzobohatý i Liberečan s pražským rodným listem František Peterka (asi nejvíce známý z KRKONOŠSKÝCH POHÁDEK) se rozhodně neztrácejí a zejména Peterka, který tu má ojedinělou možnost k rozehrání svého chlapského herectví, naznačuje, že i na regionálních scénách té doby působily vyzrálé herecké osobnosti. Když přemýšlím nad tím, proč tento muzikál, scénářově i choreograficky vypravený na stejné invenční úrovni jako STARCI NA CHMELU, vlastně zapadl, jen těžko hledám odpověď. Zřejmě je tu rozdíl dán již námětem: zatímco v prvním případě Pucholt vzlétá ke hvězdám a naznačuje přitom meze tehdejšího režimu a jeho ideologie v působivém oparu stříbrného větru, v DÁMĚ je hrdinkou udřená žena-dělnice, odbývaná za své dvojité směny jednou za rok emdéžovitým večírkem, táhnoucí z nezbytí svou káru, pro niž jí ze stříbrného větru zbývají již jen právě ony nečekané záchvěvy náhle rozbolavělého srdce. Chodit po zemi a trpělivě sbírat a trhat fakta a souvislosti vnímané navíc ženským mámovským zrakem není - a asi nemůže být - pro diváka tak poutavé a strhující. Právě v tom však tkví skutečný půvab a přínos tohoto neprávem zapomínaného a rozporně přijímaného klasického díla autorské trojice Rychman-Blažek-Koníček. ()
Ryze nostalgická hodnota převažuje. Z hlediska barrandovského fundusu je celek pak povýšem zahrnutím jednoho z dvanácti stěžejních kostýmů Marie Kučerové do Kulturního dědictví. Ať žijí paruky všech barev. Vévodí modrá a zelená. A samozřejmě ujíždim na muskulatuře Radka ;) A Peterka je taky sexy kluk, ale všechno ostatní je špatně, v čele s rádoby fatální Geprtovou. ()
Nemám rád muzikály a o to víc mě mrzí, že nadějný námět je použitý právě pro tenhle druh filmu. Navíc v druhé půlce se ztrácí tempo a omývá se pořád dokola jedna věc. Naopak mezi pozitiva jednoznačně řadím humor a herecké výkony obou hlavních mužských představitelů, tj. R.Brzobohatého a především F.Peterky co by boxerského šampióna, který byl prostě famózní! Dále mě ještě pobavil S.Fišer ve vedlejší roli průvodčího Marka. ()
Horší komunistický muzikál jsem snad nikdy neviděla. Obávám se, že začínám mít velikou averzi na Jiřinu Bohdalovou, protože mi je její způsob herectví naprosto cizí a v poslední době mě jenom rozčiluje těmi odpadovými filmy. To je nejhorší, když všichni Češi protěžují xichtíky jako jsou Bohdalová, Brzobohatý(několik měsíců po jeho smrti neustálé kondolence médií už tak dost zdeptané rodině),Gott, Brožová, Jirásková, Vondrcha a spol.... DĚSNÝ ()
Dámská vzpoura z poloviny 60. let, kdy takovýto počin nebyl zdaleka obvyklý. Od ženy se očekávalo dokonalé zabezpečení domácnosti a od socialistické ženy ještě nádavkem odvedená 8 hodinová pracovní doba. Emancipace teprve začínala, proto je i ve filmu poněkud naivní. Filmu nechybí vtip i kapka napětí, proto za 3. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jindřich Panáček
Zajímavosti (13)
- Na samém začátku snímku se z několika úhlů pohledů objevuje oranžová „trolejová věžka“, tedy výsuvná plošina k opravě a montáži trolejí. Jedná se o typ Schörling na podvozku Škoda 706 RTch. Škoda 706 se vyráběla od roku 1939, ale Škoda 706 RT v letech 1958–1985. RT znamená rekonstruovaný, trambusový. (sator)
- Radoslav Brzobohatý původně odmítl nabídku ztvárnit manžela Jiřiny Bohdalové. Nakonec ho režisér Ladislav Rychman přemluvil. (SONY_)
- Ve filmu se objevují vozy: Aero 1000 z roku 1932, Aero Minor II z roku 1947, Fiat 500 A z roku 1936, Praga Grand z let 1912–1932, Praga RN vyráběna v letech 1932–1962. (sator)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama