The Lady of the Lines
Režie:
Ladislav RychmanScénář:
Vratislav BlažekKamera:
Josef HanušHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tramvajačka Marie zjistí, že manžel je jí nevěrný a vyvodí z toho důsledky – stane se opět půvabnou a přitažlivou ženou... Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život… Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (117)
Nevím, co všichni máte. Ten film rozhodně není špatný, navíc je i velmi vtipný (Máte pěknou kravatu, mladíku. Mám ráda muže, kteří ví, co si mají uvázat na krk...). Sice oproti pětihvězdičkovému obrazu, který jsem si udělala po zhlédnutí vybraných ukázek, šel celý film trochu níže, ale stejně je boží. A to i přesto, že Bohdalová je na zabití. Brzobohatý ji nejen herecky přebíjí, ale i zastiňuje svým nehorázným charismatem. Písničky mají střídavou kvalitu, osobně mě neskutečně baví "To by tak hrálo". ()
Ryze nostalgická hodnota převažuje. Z hlediska barrandovského fundusu je celek pak povýšem zahrnutím jednoho z dvanácti stěžejních kostýmů Marie Kučerové do Kulturního dědictví. Ať žijí paruky všech barev. Vévodí modrá a zelená. A samozřejmě ujíždim na muskulatuře Radka ;) A Peterka je taky sexy kluk, ale všechno ostatní je špatně, v čele s rádoby fatální Geprtovou. ()
Tak já jsem samozřejmě tušil, do čeho lezu, protože už kdysi jsem od tohoto filmu prchal od televize. Ale v rámci sledování páně Peterkovy filmografie jsem se k tomuto paskvilu vrátil. Dojmy zůstaly stejné. Poprvé jsem to tedy dnes viděl celé. Snímek dokazuje ubohost některých žen. Ty by tento film měly zatratit, stejně jako muži. No, asi jsem ve svém názoru osamocen, ale tahle přiblblá operetka, či co to bylo, uráží můj vkus. ()
Film, který v mnohém předběhl svou dobu - muzikál přecházející v rytmikál (scéna na módní přehlídce silně evikuje pozdější tvorbu Recitační skupiny Vpřed), ironie a feministký podtext (který však smete smutně realistický závěr) a výborné herecké výkony. Přesto mi však na patře zůstává určitá hořkost. Snad i pro to, že jinak skvěle hrající, a v té době i velmi dobře vypadající, Jiřina Bohdalová prostě není zpěvačka... ()
Místy sžíravá satira na tehdejší režim, místy paralela touhy po emancipaci dosahuje takové síky, až se divím, že tento snímek našeho nejlepšího muzikálového režiséra nebyl spálen ještě před distribucí. Úžasné barevné kompozice kontrastují s místy provokativně zmiňovanou šedí. Dokonce i fatální herecký antitalent Peterka je zde snesitelný. Intonačně velice neotřelý zpěv Bohdalové se velice hodí k celé té atmosféře velkého předstírání a dokonalé Potěmkinovy vesnice zastoupené kolonou barevně sladěných Felicií. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jindřich Panáček
Zajímavosti (13)
- Dlouhá oválná rozestavěná budova na začátku 11. minuty filmu se nachází na východní straně Kubánského náměstí (dříve náměstí Kubánské revoluce). Budova sloužila firmě Inženýrské a průmyslové stavby. Adresa je Kubánské náměstí 1391/11, Praha 10-Vršovice. (sator)
- Ve filmu se objevují vozy: Aero 1000 z roku 1932, Aero Minor II z roku 1947, Fiat 500 A z roku 1936, Praga Grand z let 1912–1932, Praga RN vyráběna v letech 1932–1962. (sator)
- Radoslav Brzobohatý původně odmítl nabídku ztvárnit manžela Jiřiny Bohdalové. Nakonec ho režisér Ladislav Rychman přemluvil. (SONY_)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama