Hvězda padá vzhůru

Byl-li Gott geniální zpěvák, v tomto ohledu podobně jako Blehárová v HROCHOVI šlápl vedle. Nebyl na to ale sám: v kupce nesporného hnoje se vykoupal před nečekaným koncem života Jiří Štaidl a pohled do těch, kdo také přiložili své polínko pod kotel, není také nepatrný. Kýče se ale netočily jen za normalizace. Bylo tak tomu před r. 1948, 1938 a je tomu tak i po r. 1989. Zůstává s podivem, že Gottovi jeho prkenné herectví nikdo nevymluvil. Na druhou stranu tu jsou STARCI a KLARINETY. Vážíme-li, berme v potaz obě misky pomyslných vah. (05.03.2023)

Karel Gott sice moc hrát neumí, ale i tak bych tenhle muzikál neodsuzoval - sice dost filmu ubližuje přílišné zpotvoření původní Tylovy předlohy (ještě několik dnů poté jsem si lámal hlavu, co měl znamenat ten rádoby hororový úvod), ale ač nemám zrovna v lásce tehdejší českou hudbu, tak musím uznat, že se písně k filmu povedly. A třeba Sovák nezpívá až tak špatně, jak zde píšete... (24.05.2010)

Nechapu, jak nekdo, kdo natocil povedeny muzikal Starci na chmelu mohl natocit tuhle silenost... Myslim, ze jsem nikdy neslysel jedinou pisnicku, ktera ve filmu zaznela, nulova choreografie behem pisni... Gott je velmi mizerny herec a temer v kazdem filmu, kde se objevi to smrdi pruserem. No, ale zlobte se na bozskeho Kaju, ze:-)?! Jedine, co me na tomto filmu bavilo, byla postava Josefa Somra. Nevim, jak byl v dobe vzniku film verejnosti prijat, prece jen Gott v hlavni roli musel byt velky magnet, dnes uz vsak, i pres herecke obsazeni se jedna o mrtvy film, dikybohu. (28.06.2014)

Karel Gott si po vzoru Elvise vyzkoušel zahrát ve filmu a nějak se to nepovedlo. Nechápu, proč tenhle film točili jako celovečerní. Myslím, že kdyby byl točen pro televizi, stát by velice ušetřil a na výsledku by to vůbec nebylo znát. A co je nejdůležitější, někde by zapadal prachem a nikdo by si na něj po právu nevzpomněl. (23.05.2003)

Odpad, ale podnětný. Nebýt to tak zdlouhavé, dal bych i tři hvězdy. Na filmu se mi líbilo pěkné vizuální pojetí; měli jasnou představu a povedla se jim. Ani na vteřinu nezkoušejí dělat něco jiného než 100% kýč, ale je to kýč v prostředí, kde většinou není nic hezkého. Scény s pí Molavcovou by se mohly rovnou použít třeba v Krvavém románu. Též bych se zmínil o tanečních číslech: dvě moderní se celkem vydařila, čajová party má i snesitelnou hudbu; bohužel seladonský konzervativní styl p. Gotta nedal prostor, aby lepších čísel bylo víc. Jak podotýkají předřečníci, film zachytil pro budoucno obraz p. Gotta. Jeho neherectví mi připadalo celkem zvládnuté. Neměl jsem problém ho pozorovat; byl opravdu fotogenický. Jeho extrémně nevysoká postava s velikým obličejem se silným mejkapem má něco do sebe i po letech. Největší peckou ale pro mě byl závěr, kde je umělecky ztvárněna episoda emigrace p. Gotta do záp. Německa a jeho následný návrat. Když v Rozvadově přeskakuje opuštěnou pohraniční závoru směrem do Československé socialistické republiky, tak nastává posledních pár minut, které jsou už nezahaleným cynickým výsměchem. Poslední poznámka: scény z přízračného života německé honorace mi hodně evokovaly (můj oblíbený) Krakatit. (02.04.2015)