Hvězda padá vzhůru

Já nemusel Strakonického dudáka ani na základní škole, když mě ho nutily číst. Díky staročeštině byl však alespoň mile roztomilý a nechtěně vtipný ("Dorotka šukala po světnici" a jiné perly dokázaly čtrnáctiletého povinného čtenáře dokonale rozesmát), nicméně od doby kdy jsem to viděl zfilmované s Božským Kájou v hlavní roli, mě tato látka znechutila. (30.03.2007)

Hodnocení "Odpad!" vážně není fér. Pokud pomineme ten neuvěřitelně šílený závěr ve stylu básně "Opustíš-li mě...", který dnes působí jako nepochopitelná parodie a megakýč, není film takový průšvih, jak by si člověk podle hysterického hodnocení tady mohl myslet; vždyť se na něm podílely samé špičky svých oborů - Štaidlovi, Rychman, Greifová, víceméně všichni herci se Somrem v první řadě... a ta aktualizace Tyla je docela vkusná a funguje. Hudba lehce nadprůměrná, nadčasové kostýmy, zajímavé lokace a studiové stavby, Gott si jako skoroherec také ostudu neudělal, pěvecky byl tehdy navíc na vrcholu. Opakuji ale, že ideologické pozadí filmu tady nehodnotím, to je jiná kapitola. (03.01.2011)

Karel Gott je z morálního hlediska svině, dobře, že o tom existují takovéhle důkazy. Podobně, jako když za tři roky po natočení téhle propagandistické zvrhlosti bude za asistence televizních kamer řečnit na tribuně zpěvácké Anticharty o radostném budování socialismu... Smutno mi je ale z herecké účasti našich hereckých mistrů - Sovák, Somr, Hlinomaz, Lír...no, asi to v roce 1974 jinak nešlo... :-( (31.12.2010)

Tak tenhle film se vůbec nepovedl a kulhá na obě nohy snad ve všech svých složkách. Karel Gott je jako herec vyloženě strašný a trapný, Sovák neumí zpívat, příběh je zbytečně natahovaný, plný zbytečných scén, tempo je pomalé, písní je pomálu a vesměs nestojí za nic a navíc jako režisér Rychman často sklouzává za hranici kýče (viz ty odporné scény s Dorotkou v prosluněné krajině s rybníkem). Vše zachraňuje snad jen Josef Somr v roli Vocílky. Ve své době se film mohl líbit jedině Gottovým -náctiletým fanynkám, ale komu se může líbit dneska ? (21.04.2006)

Pro filmové masochisty až labužnicky vysilující náhražka za západní muzikály, která se strašlivě průhlednými postupy snaží „zplebejštit“ Karla Gotta. Jako naivní a dobromyslný chlapec z venkova musí hrdina pochopit, že jeho životním údělem není zpívat pro prachy, nýbrž pro český lid (který žádné prachy nemá). Co mu schází na intelektu, dohání nebetyčným narcismem, což bychom zřejmě neměli vnímat jako charakterovou vadu. Stejně tak se asi nepředpokládá negativní hodnocení faktu, že vše dobré se minimálně iniciativnímu protagonistovi přihodí bez jeho vlastního přičinění (nepotřebuje pěvecké vzdělání, neboť božský hlas dostal od sudiček, superstar se z něj stane díky věnované vestě). Dosažení úspěchu je věcí náhody, ne usilovné snahy. Každý může být Gott. A být Gottem se vyplatí! Protože je v podstatě jedno, jak velká je vaše důvěřivost, pokrytectví a natvrdlost a do jak kolosálních rozměrů narostlo vaše ego – jste-li Gott, vše vám bude odpuštěno. Šosácký nacionalismus je ospravedlňován vytvářením iluze, že Gott coby novodobý Švanda dudák navazuje na dávnou lidovou tradici. Jako zpěvák lidu (a tedy strany) by měl udělat totéž, co se žádalo od všech občanů – rezignovat na ambicióznější cíle a zůstat sedět doma na zadku. Film tak nepřímo vyjadřuje pohrdání nad všemi umělci, kteří se zaprodali západu. Ten je zde narychlo načrtnut jako místo dekadentních banketů, na nichž polonazí muži divošsky tančí s nestoudnými ženami. Jde jen o jeden z nemnoha nechtěně WTF momentů jinak veskrze nezajímavě nedobrého filmu, jehož prostřednictvím Rychman spáchal tvůrčí harakiri a Gott prokázal svou svolnost k intelektuálnímu kýčaření nejhrubšího zrna. 15% Zajímavý komentář: JFL (10.03.2013)