Jen ho nechte, ať se bojí

Keby film nemal Nárožného, Menšíka a ďalších skvelých pánov, tak čistá katastrofa. Na Vondráčkovú sa nedobre pozerá už dlhé desaťročia, za to asi nemôže, len sa nikdy nemala pokúšať hrať, kde prišla, hrôza. A Sobotove vtípky umečaného blbouna mohli pobaviť len toho, komu to normalizačný systém nariadil. Nuž, škoda, keby Sobotu hodili v sedemdesiatomštvrtom do stroje, nemusela vzniknúť takáto vyfučaná sódovka. (19.03.2024)

Tento kousek mě bohužel moc nebavil. Pár srandovních momentů se tu najde, ale jejich tak málo, že to vlastně nestojí pořádně ani za řeč. Luďek se snaží, párkrát ho vystraší, ale jinak zábava dost skomírá. Nepomáhají tomu ani zpívané pasáže (což o to písničky to jsou celkem dobré, ale ve výsledku to nestačí ani na průměrné hodnocení). Zbytek herců tu nedělal jenom křoví, ale bylo vidět, že je to hraní v tomto filmu snad ani nebaví. (04.04.2018)

Poměrně málo vtipná komedie se zajímavou zápletkou, spíše ale řada gagů a skečů tria Sobota - Nárožný - Šimek. Mnohé jsou strašně šroubované. Jako celek to ale jakžtakž funguje. Mezi baviči, konferenciéry, zpěváky, zpěvačkami a dalšími estrádními umělci vyniká herecky, jak jinak, Vladimír Menšík. Helena Vondráčková se v mnohých scénách s rádoby vtipným Luďkem Sobotou tvářila asi jako já, dost znuděně a otráveně. (07.07.2010)

Nuceným normalizačním optimismem prostoupená variace na hollywoodské backstage muzikály je vyjma urputně idiotského hereckého projevu Luďka Soboty (jehož vinou selhává romantická podzápletka) nad očekávání snesitelná a dobře šlape. Zejména zásluhou scénáře, nevariujícího stále dokola jeden nápad (takže nejde o pásmo ledabyle poslepovaných videoklipů), a zručné režie Ladislava Rychmana, který měl cit pro rytmus (jestli něco takového existuje). Dokonce i „akční“ scény (hořící dům) jsou přehledné a věrohodné a mají patřičně svižné tempo, což u českých komedií z tohoto období není pravidlem. Sklouznout se po tenkém ledě interpretace, můžeme premisu filmu chápat jako metaforu podmínek, v nichž byli nuceni tvořit umělci žijící za totality, tj. ve strachu. Ačkoli nositeli hrozby, kteří narušují lidumilnou image komunistického režimu, jsou dva kapitalisticky smýšlející podnikavci, pro něž má hotové dílo větší hodnotu než lidské zdraví a pohoda. 55% (27.09.2013)

Luděk Sobota už přes třicet let předvádí to, s čím začal v Jáchymovi, čili sklouzává k dlouholetému nudnému stereotypu. Zatímco v Šíleně smutné princezně Vondráčková zachránila svou roli mladistvým půvabem, tady už nezachraňuje ničím a její otřesné herectví lze srovnat snad jen s žalovatelnými výstupy Karla Gotta v jiných filmech. Hudba je nudná a infantilně moralizující texty úděsné. Přesto, až budu mít příležitost, znovu se na tenhle film rád podívám. Proč? Inu, to je jednoduché - protože mám rád Helenu Vondráčkovou:-) (15.11.2008)